Zásahy proti drahé elektřině. „Nemůžeme vracet centrální plánování, zrušme povolenky“

Placení stále vyšších záloh za elektřinu se pro mnoho domácností stalo zlým snem a volají proto po větší pomoci od státu. Zatím je možné čerpat jen speciální dávky, to se však nezdá jako dostačující. Vláda by tedy mohla po vzoru Francie či Slovenska ceny regulovat, aby lidem ulevila. To by byl však velký zásah do tržního prostředí, který si většina ekonomů v českých podmínkách nedokáže představit.

Odborníci stejně tak nejsou přesvědčeni o tom, zda by situaci vyřešil odchod z unijního obchodování s elektřinou. Shodují se naopak na tom, že celý trh pokřivuje hlavně systém obchodování s emisními povolenkami, který ceny uměle navyšuje a stal se tak negativní externalitou. O řešení cen elektřiny psala také Lenka Zlámalová zde a zde.

Emisní povolenky mají na cenu elektřiny velký vliv, tvoří až 20 procent toho, kolik lidé zaplatí. „Členství v EU přináší velkou spoustu výhod a menší spoustu nevýhod. Mezi nevýhody můžeme zařadit systém emisního obchodování, který na bázi byrokraticky vytvořeného trhu uměle navyšuje cenu elektřiny. Základní myšlenka má blízko k Pigouově dani, která má řešit problém negativních externalit. Nicméně v době energetické krize můžeme říct, že samotný systém emisního obchodování se stal negativní externalitou,“ vyjádřil se pro Echo24 ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček.

Na tom, jak proti drahé elektřině zasáhnout, nebo nezasáhnout však už shoda příliš nepanuje. „Nechápu, proč bychom neměli zvládnout to, co zvládli Francouzi, Slováci i další. Bude ovšem nutné chtít na úrovni vlády a ministerstev,“ vyjádřil se pro Echo24 ekonom a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer.

Přestat obchodovat s elektřinou na evropské burze v Lipsku by pak podle ekonomů mohlo mít nechtěné následky. „My do značné míry nemůžeme neobchodovat s elektřinou se zahraničím, protože by nakonec mohlo být ještě dražší uregulovat náš elektrický ostrov vlastními silami. Elektřina teče oběma směry, podle toho, kde v Evropě zrovna fouká a svítí. Západní kopcovitá hranice dokáže udělat rozdíl i na relativně malém prostoru a tak můžeme regulovat stav sítě i pomocí dovozů a vývozů, a nemusíme jen zapínat a vypínat uhelné elektrárny,“ řekl deníku Echo24 hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

To, že elektřinu vyvážíme, znamená také vyšší příjem pro české výrobce. „A také pro státní rozpočet, buď z daní, nebo v případě zisku ČEZu i přímo ziskem pro majoritního akcionáře, tedy stát,“ říká Bartoň. Podle něj je také mylná představa, že samotný nákup elektřiny na evropské lipské burze je hlavní příčinou její vysoké ceny. To, co elektřinu nejvíce zdražuje jsou regulace a především emisní povolenky. „I kdybychom přeštípali elektrické dráty nad hraniční čarou, regulace a emisní povolenky bychom museli platit dále. Já osobně vystoupení z evropského obchodování s elektřinou za možné nepovažuji,“ uvedl Bartoň.

„Lipská burza za drahou elektřinu nemůže“

Také Křeček říká, že vystupovat z evropského trhu s elektřinou by nebylo dobré řešení.„Pro Česko je klíčové, abychom byli na společném evropském trhu. Z něj si samozřejmě nemůžeme vybírat jen části, které se nám hodí. Musíme tedy respektovat i společný trh v oblasti energetiky. Úkolem české politiky by mělo být minimalizování negativních dopadů, které z toho pro nás vyplývají,“ uvedl.

Dodává také, že slovenský scénář s fixovanými cenami energií je zcela mimořádný. „Tamní dohodu bylo možné uzavřít, protože Slovenské Elektrárne se po dobu zmražení cen vyhnou uvalení speciální daně, o které se na Slovensku již delší dobu hovoří. Jedná se tedy o dohodu typu něco za něco, která je do českých podmínek nepřevoditelná. Rovněž stanovení koncové ceny elektřiny pod tržní úroveň je kontroverzní. Poškodilo by to práva akcionářů ČEZu a dalších společností na trhu a bránilo by to rozvoji energetiky,“ tvrdí ekonom.

„V posledních desetiletích se nám podařilo energetický trh liberalizovat. Díky tomu fungoval až do období energetické krize velice dobře. Kvůli mimořádným okolnostem na trhu bychom nyní neměli celý systém měnit. Můžeme se bavit o jeho úpravách a vylepšeních, nicméně určitě bychom neměli liberalizovaný trh vracet do centrálně plánované podoby,“ domnívá se Křeček.

Bartoň vidí místo ve vládních regulacích řešení hlavně v dostatku záložních zdrojů za ty obnovitelné, tedy nespolehlivé. „ČEZ prodávající za nižší ceny je v principu něco proveditelného, ale byl by to velký tržní zásah. A hlavně by to zcela minulo skutečnou příčinu vysokých cen elektřiny. Elektřina je drahá ne proto, že s ní obchodujeme v Lipsku, ale proto, že Evropa nemá dostatek zdrojů, kterými vyrovnávat momenty „nesvítí, nefouká“. A ty zdroje, které má pro rychlé vypnutí a zapnutí, jsou příliš založené na plynu. Jeho cena stoupla za poslední rok ještě více než cena elektřiny, a ten ji teď táhne výš. Zlevní plyn, zlevní elektřina,“ tvrdí analytik.

Velkoobchodní ceny plynu pro evropský trh už přes týden klesají, až o 70 procent. Z maxima kolem 345 eur (8550 Kč) za megawatthodinu cena do poloviny tohoto týdne klesla zhruba na 102 eur/MWh. Cena prudce kolísá kvůli nejistotě ohledně plynulosti dodávek z Ruska. EU také nyní Rusku platí za plyn výrazně více než před válkou na Ukrajině.