„Tohle je možná šumavský model.“ Odborníci chtějí, abychom převzali bavorský model se vším

Bavorský model protiepidemických opatření není podle odborníků jen neuznávání negativních testů na covid-19. Doporučují z něj použít i další části, testovat školáky i zaměstnance, nařídit práci z domova a zaměřit se na nemocenskou pro nakažené a lidi v karanténě a ošetřovné pro rodiče. Vyplývá to z jejich vyjádření na sociálních sítích. Ministerstvo zdravotnictví dnes vládě navrhne, aby se jako covidový certifikát uznávalo jen potvrzení o prodělání nákazy nebo očkování. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se zvažuje i testování ve firmách. Plošné testy ve školách ale 29. listopadu skončí.

„Bavorský model není jen neuznávání testů. U většiny zaměstnavatelů musíte být očkován či testován. Ve školách masivní testování. Stoprocentní nemocenská a až devadesátiprocentní ošetřovné jako motivace nechodit do práce či školy nemocný. Více home office. Vzít jednu věc z deseti, to je takový šumavský model možná,“ napsal na twitteru sociolog Daniel Prokop. Jeho agentura P&Q Research v dlouhodobém projektu Život během pandemie zkoumá, jak se lidé chovají a jejich motivace.

Bavorský model není jen neuznávání testů. U většiny zaměstnavatelů musíte být očkován či testován. Ve školách masivní testování. 100% nemocenská a až 90% ošetřovné (motivace nechodit do práce/školy nemocný). Více home office. Vzít 1 věc z 10, to je takový šumavský model možná. /1

— Daniel Prokop (@dan_prokop) November 17, 2021

Připomněl, že součástí bavorského modelu je také nutnost potvrzení o očkování, testu či prodělání nákazy pro vstup na pracoviště u většiny zaměstnavatelů, rozšíření home office v době, kdy se epidemie více šíří, vstřícnější nastavení ošetřovného, tedy příspěvku pro rodiče dětí v karanténě či izolaci, nebo plná nemocenská.

Bavorsko také testuje ve školkách a školách. Česká vláda po tlaku krajů a ministerstva školství souhlasila po třech kolech dílčího testování od začátku listopadu se dvěma koly plošného testování 22. a 29. listopadu. Hlavní hygienička Pavla Svrčinová ve středu uvedla, že dál se bude testovat jen v ohniscích nákazy po dohodě ředitele školy a krajské hygienické stanice. Podle ní se v Rakousku a německých spolkových zemích, kde se testuje, toto opatření na snížení počtu nákaz neprojevilo.

To kritizuje například také epidemiolog Rastislav Maďar. „Ministerstvo se chce zaměřovat na řešení ohnisek nákazy, ale už teď se dost nestíhá. Přitom situace bude ještě horší. Preventivní testování by vzniku mnoha ohnisek zabránilo a ulevilo by zahlceným kapacitám. Nemluvě o dopadu na zdraví populace, nemocnice a úmrtnost,“ napsal na twitteru.

MZ se chce zaměřovat na řešení ohnisek nákazy, ale už teď se dost nestíhá. Přitom situace bude ještě horší. Preventivní testování by vzniku mnoha ohnisek zabránilo a ulevilo by zahlceným kapacitám. Nemluvě o dopadu na zdraví populace, nemocnice a úmrtnost. https://t.co/zc42AvyDnv

— Rasti Madar (@RastiMadar) November 18, 2021

Souhlasí i další členové Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES). Ve středečním stanovisku doporučili plošné testování ve firmách nebo častější testy školáků, ideálně dvakrát týdně. Podle nich by měl stát také zvýšit ošetřovné a nemocenskou, aby se lidé nebáli na testy jít. Zkrátit by se podle nich měl také interval, kdy se lidé mohou nechat přeočkovat třetí dávkou vakcíny proti covidu-19.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) i premiér Babiš ve středu znovu apelovali, aby se neočkovaní nechali očkovat. Motivovat lidi k očkování chce i budoucí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podle Jana Kulveita, který se věnuje modelování epidemií na univerzitě v Oxfordu a podílel se na vzniku výpočtu indexu rizika protiepidemického systému PES, nejde spoléhat na podporu očkování, protože se u nově očkovaných může projevit na počtu nákaz až za několik týdnů.

„Jediné levné kroky které mají rychlejší efekt, jsou plošné testování, respirátory a dobrovolné změny chování, které lze podpořit pomocí vhodných incentiv, například ošetřovné,“ napsal na facebooku. Doplnil, že pokud se nevyužijí tyto „levné“ možnosti, zbydou jen ty drahé, jako je redukce kontaktů mezi lidmi tím, že se něco zavře nebo zakáže.

Řešení jsou podle něj známá, ale nepoužívají se nebo nejsou připravená. „Ve školách se nedá dost testovat proto, že nejsou testy, řada věcí se nedá zavést, protože nikdo nebyl za půl roku schopen napsat legislativu, zase nejsou kapacity trasovat. Zvlášť jsme zdůrazňovali potřebu mít připravenou jasnou strategii komunikace pro případ zhoršení situace,“ dodal.

Testování je zásadní. Pozitivita testů vysoko nad 25%. Musíme testovat především ve firmách a školách. Všichni, společně, ve spolupráci. https://t.co/CzFUO6F965

— Pavel Řehák (@rehak_pavel) November 18, 2021

Podle předsedy představenstva pojišťovny Direct Pavla Řeháka, který varoval vládu před možnými důsledky už na začátku pandemie loni na jaře, je zásadní testování. Na twitteru napsal, že důležité je především ve školách a firmách. Premiér dnes ráno Radiožurnálu řekl, že vláda se chce k testování ve firmách vrátit, není ale zatím jasné, zda se bude týkat jen neočkovaných. Ve hře je podle něj i zvýšení ošetřovného a nemocenské.

Podle sociologa Prokopa by se měli testovat i očkovaní. „Testy prochází velká část neočkovaných rizikových, když měli symptomy, kontakt s nakaženým. Ale jen dva z 11 očkovaných rizikových,“ napsal. Podle něj by se měly přehodnotit testy a karanténa alespoň v případě, že žijí s nakaženým v jedné domácnosti nebo jsou očkovaní již delší dobu.