Vraťme se k jádru, žádají němečtí profesoři z univerzit
STUTTGARTSKÁ DEKLARACE
S jednostranným zaměřením na slunce, vítr a zemní plyn se Německo dostalo do nedostatku energií, jejichž cena roste a zároveň klesá jistota jejich dodávek, což ohrožuje konkurenceschopnost a prosperitu a vyřazování jádra tento problém ještě více prohlubuje, píší profesoři z německých univerzit ve „Stuttgartské deklaraci“. Na rozdíl od pokračující výroby elektřiny z uhlí, která zpomaluje mezinárodní ochranu klimatu, klasifikuje Evropská unie jádro jako udržitelný zdroj energie. Vědci proto volají po zrušení rozhodnutí o ukončení jaderných elektráren a prosazují jádro jako třetí pilíř ochrany klimatu vedle slunce a větru.
Pod deklaraci se podepsalo 20 významných vědců, profesorů z německých univerzit. Postavili se tak proti rozhodnutí z roku 2011, kdy tehdejší vláda kancléřky Angely Merkelové v reakci po nehodě v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodla výrobu energie z jádra utlumit, respektive pozastavit. Provoz posledních tří jaderných elektráren se Německo chystá ukončit ke konci letošního roku.
Politici hlavně z vládní FDP a opoziční CDU/CSU podporují, aby zbylé elektrárny mohly nějakou dobu pokračovat v provozu i po dohodnutém termínu vyřazení. (Zelení a SPD v čele s kancléřem Olafem Scholzem jsou zatím proti.)
Deklarace vědců ale volá po úplném zrušení zákona o atomové energii. S ohledem na mezinárodní ochranu klimatu se odvolávají na to, že jaderná energie byla uznána jako zelený zdroj. „Evropská unie klasifikuje jádro jako udržitelný zdroj energie. Na tomto základě prosazujeme pokračování provozu německých jaderných elektráren jako třetí pilíř ochrany klimatu vedle slunce a větru. Požadujeme okamžité zrušení paragrafů o postupném vyřazování jádra,“ píše se v deklaraci, která chce také přezkoumat provozní licence související s bezpečností a umožnit pokračování provozu německých jaderných elektráren.
Prof. Dr. André D. Thess, Universität Stuttgart
rof. Dr. Harald Schwarz, BTU Cottbus-Senftenberg
Prof. Dr. Michael Beckmann, TU Dresden
Prof. Dr. Burak Atakan, Universität Duisburg-Essen
Prof. Dr. Alexander Dilger, Westfälische Wilhelms-Universität Münster
Prof. Dr. Francesca di Mare, Ruhr-Universität Bochum
Prof. Dr. Kerstin Eckert, TU Dresden
Prof. Dr. Sabine Enders, Karlsruher Institut für Technologie (KIT)
Prof. Dr. Martina Hentschel, TU Chemnitz
Prof. Dr. Dr. Rafaela Hillerbrand, Karlsruher Institut für Technologie (KIT)
Prof. Dr. Antonio Hurtado, TU Dresden
Prof. Dr. Matthias Kind, Karlsruher Institut für Technologie (KIT)
Prof. Dr. Marco Koch, Ruhr-Universität Bochum
Prof. Dr. Andrea Luke, Universität Kassel
Prof. Dr. Axel Meyer, Universität Konstanz
Prof. Dr. Frank R. Schilling, Karlsruher Institut für Technologie (KIT)
Prof. Dr. Klaus Steigleder, Ruhr-Universität Bochum
Prof. Dr. Robert Stieglitz, Karlsruher Institut für Technologie (KIT)
Prof. Dr. Gerhard Wegner, Universität Erfurt
Prof. Dr. Thomas Wetzel, Karlsruher Institut für Technologie (KIT)
Podle „Stuttgartské deklarace“ je proměna zásobování energií v Německu stále v plenkách a ohrožuje „konkurenceschopnost a prosperitu“, uvádí se v prohlášení předloženém Petičnímu výboru německého Bundestagu. Jednostranné zaměření na vítr, slunce a zemní plyn, které Německo odebíralo zejména z Ruska a dodávky jsou nejisté, přivedlo zemi do nedostatku energií. Iniciátoři otevřeného dopisu píší, že lpění na vyřazování jaderných zbraní by zpomalilo ochranu klimatu.
V popředí energetických debat v Německu stojí většinou klimatičtí výzkumníci, ve „Stuttgartské deklaraci“ se však tématem energetického přechodu zabývali vědci z oblasti technické termodynamiky, elektrotechniky a procesního a environmentálního inženýrství. Jejich výzkum se tedy nevěnuje modelování globálního klimatu, ale spíše technické proveditelnosti, píše německý web Focus, který podotýká, že jsou někteří signatáři terčem kritiky za popírání klimatických změn.