Ředitel ČT Dvořák vrátil úder Lipovské. Rada chce posudek k možnému střetu zájmů

Generální ředitel České televize Petr Dvořák na posledním jednání Rady ČT ostře vystoupil proti radní Haně Lipovské. Svou nejhlasitější kritičku označil za podjatou a oznámil, že na ni podal trestní oznámení. Rada České televize se následně v napjaté atmosféře opět zabývala majetkovými poměry generálního ředitele a jeho možným střetem zájmů. Radní se kvůli tomu rozhodli zadat nezávislé instituci či právní kanceláři zpracování právní analýzy, která má vyjasnit povinnosti či kompetence generálního ředitele i Rady ČT.

Konflikt mezi částí rady a generálním ředitelem Petrem Dvořákem se dále vyostřuje. Dvořák ve svém vystoupení na jednání rady osočil radní Hanu Lipovskou z podjatosti a oznámil, že na ni podal trestní oznámení. Chce tak bránit dobré jméno ČT a svou pověst. Podle Dvořáka veřejné aktivity Lipovské v posledních týdnech překročily rámec působnosti člena rady a dostaly se na úroveň osobních útoků. „Na jejích soukromých profilech a v rámci jejích individuálních aktivit se objevují nepodložená a nepravdivá sdělení o mojí osobě, často spojující informace, jež získala v rámci výkonu funkce v radě, s vlastními mystifikačními interpretacemi. Podle některých otevřených zdrojů jsem byl paní radní do policejního protokolu dokonce označen jako osoba, která ji ohrožuje na životě. To je nepřípustné,“ uvedl Dvořák.

Hana Lipovská v minulosti vznesla podezření, že je generální ředitel ve střetu zájmů kvůli spoluvlastnictví školící firmy Gopas, která získávala zakázky od České televize, upozorňovala například i na to, že podíl ve firmě vlastní také vysoký představitel PPF Ladislav Bartoníček, přičemž má skupina ve svém portfoliu i soukromé televize. Lipovská také zpochybňovala podle ní netransparentní majetkovou strukturu společnosti a v souvislosti se zakázkami pro stát pak předala své podklady i bezpečnostním výborům obou komor parlamentu, Bezpečnostní radě státu či ministerstvu financí. Lipovská uvedla, že tvrzení, že ji chce Dvořák umlčet nebo že ji chce zlikvidovat, nikdy neřekla.

Dvořák již dříve tvrzení, že je ve střetu zájmů, popřel s tím, že žádné smlouvy Gopasu s ČT sám nepodepisoval a ani o nich nevěděl. Na tom, že vlastní od 90. let podíl v Gopasu, podle svých slov nevidí nic nezákonného ani nemorálního. Ředitel ČT se podle něj ze zákona nesmí pouze podílet na podnikání v médiích, ale vlastnictví podílů ve firmách z jiné oblasti zákon neomezuje.

Rada se proto usnesla, že zadá právní analýzu, která má posoudit, zda byl Dvořák ve střetu zájmů i to, jak má rada postupovat v podobných konfliktech. Sloužit má jako podklad k jejich dalšímu rozhodování. Posudek má vyhodnotit, zda Dvořák při souběhu výkonu funkcí v ČT a spoluvlastnictvím a členstvím v orgánech Gopasu porušil zákon o ČT nebo jiné zákony a kodex a statut ČT.

Dále má osvětlit, zda jsou zákazem jiných příjmů z ČT dotčeny i příjmy skrze zprostředkující společnosti, které získávají zakázky od ČT a které pak spolumajiteli vyplácejí podíl na zisku, a také jestli se naplňování povinnosti veřejného funkcionáře podle zákona o střetu zájmů včetně naplňování informační povinnosti týká generálních ředitelů ČT. Posudek by měl také určit, jestli je rada ČT povinna se řídit výlučně zákonem o ČT či i dalšími právními normami, například zákonem o střetu zájmů. Radní budou zpracovatele posudku vybírat ze tří subjektů, které jim do týdne navrhne vedení rady.

Lipovská také pokračovala v obvinění Petra Dvořáka, že lhal v odpovědích, které po něm rada žádala v otázkách možného střetu zájmů kvůli spoluvlastnictví firmy Gopas. V úvodu jednání rady navrhovala usnesení, podle kterého Dvořák tímto zadání radních nesplnil. Usnesení však v hlasování radní odmítli.

Obchodní vztahy Gopasu a ČT prověřovala dozorčí komise rady, která zároveň měla zjistit, zda se ČT ve zpravodajství nevěnovala Leica Gallery častěji než jiným galeriím. V obou případech nezjistila žádné nedostatky. Střet zájmů neprověřovala. Gopas podle zjištění komise vyfakturoval ČT za posledních deset let 1,232 milionu korun, tedy zhruba 123 000 korun ročně. Roční částky kolísaly v rozpětí od 15 000 do 320 000 Kč. Po roce 2016 nepřekročily 50 000 Kč bez DPH.