Babišovy polopravdy. O kilometrech dálnic mlží, své „vítězství“ v Bruselu přeceňuje

Premiér Andrej Babiš (ANO) přestoupil před český národ v novoročním projevu, kde nechyběla chvála úspěchů jeho vlády a zároveň vize šťastných zítřků. V některých bodech však záměrně mlžil, nebo se dopouštěl účelových polopravd. Přestože tvrdil, že je hlavní prioritou vlády infrastruktura, vyhnul se tomu, aby přiznal, kolik bude tento rok otevřených dálnic. Po svém si také vykládal svůj „úspěšný“ boj za jádro na evropské půdě. Rozpaky budily také pasáže o boji se suchem, či podpoře kultury.

Babiš byl za dobu svého působení ve vládě kritizován především za nedostatečnou výstavbu dálnic, kterou mají přitom od roku 2014 na starosti ministři hnutí ANO. Premiér se však dušuje, že se výstavba v příštích letech zlepší. „Od mého vstupu do vlády jsme zatím otevřeli 91 kilometrů nových dálnic a zahájili stavbu dalších 163 kilometrů. Jen tenhle rok jsme zprovoznili 34 kilometrů a dalších 40 začali stavět. A samozřejmě budeme pokračovat v rekonstrukci D1. Tu definitivně dokončíme v roce 2021, bude to 160 kilometrů de facto nové dálnice. V roce 2021 otevřeme ještě 52,5 kilometrů dálnic,“ řekl Babiš ve svém projevu.

Premiér však zapomněl, nebo spíše záměrně neuvedl, kolik kilometrů dálnic se otevře tento rok. Odpovědi se vyhýbal již v minulosti. Na Facebooku například počet kilometrů nových dálnic kamufloval tím, že se v roce 2020 postaví 60 kilometrů dálnic včetně silnic prvních tříd. Kdyby měl premiér napsat holou pravdu, musel by přiznat, že se otevře o třetinu méně dálnic než v loňském roce, tedy pouze 21,3 kilometrů.

Premiér se zároveň v projevu pochlubil, co se mu podařilo vyjednat na summitu EU, kde se jednalo o Novém zeleném údělu. Znovu tvrdil, že prosadil jádro jako čistý zdroj. „A ať se to našim jižním sousedům líbí nebo ne, musíme investovat do energetické bezpečnosti, to znamená do jaderné energie. Jinak nesplníme klimatické cíle. Jsem rád, že jsme v Bruselu nedávno jádro prosadili jako čistý zdroj,“ napsal Babiš.

Do závěrů summitu se přitom dostala pouze obecná formulace: „Některé členské státy daly najevo, že využívají jadernou energii jako součást svého energetického mixu.“ Jednalo se o pouhý rétorický ústupek, který přitom fakticky nic neznamená. Kdyby se Babišovi skutečně podařilo prosadit jádro jako čistý zdroj, šlo by tento zdroj energie snadněji financovat.

Babišem prosazená věta tak neznamená žádný posun, jak říká například europoslanec Alexandr Vondra (ODS) „Je to zatím nevýhra,“ řekl dříve pro Echo24, protože tato věta není ničím novým. Navíc v ní chybí formulace, že Evropská unie podporuje jádro.

Jako prohru to vidí i bývalý premiér Mirek Topolánek, který už před deseti lety tvrdil, že jádro je pro Českou republiku alfou a omegou dalšího vývoje a musí být budoucností České republiky. „Rozuměl bych tomu, kdyby přijel domů s garantovaným jádrem pro Českou republiku včetně finančních náležitostí a teprve potom hlasoval pro tu ptákovinu. To si ale jako oběť vlastní chamtivosti vůbec nemůže vůči Evropské unii dovolit,“ uvedl Topolánek na svém Twitteru k Babišově jednání v Bruselu.

Boj se suchem? Musel by se změnit způsob zemědělského hospodaření

V souvislosti s klimatickou změnou hovořil Babiš také o boji proti suchu. Mluvil konkrétně o snaze o navrácení vody do krajiny. „Hlavní je ale pro nás boj se suchem. Voda je prostě základ života. Proto jí vracíme znovu do krajiny, obnovili jsme stovky rybníků i tůní, zajistili jsme stovkám tisíc našich občanů kvalitní pitnou vodu. Velkým spojencem v tomto boji jsou stromy, proto jsme rozjeli projekt výsadby 10 miliónů stromů, symbolicky jeden za každého občana naší země,“ řekl.

Opozice ale upozorňuje na skutečnost, že je česká krajina zdevastována také hospodařením velkoagrárních podniků, kam se řadí i Agrofert, který Babišovi nepřímo patří. „Nemyslím si, že je v tomto vláda úspěšná. Právě naopak. Pro vrácení vody do krajiny je potřeba zásadní změna způsobu hospodaření v krajině v zemědělství a samozřejmě i v lesích. A k tomu vláda buď nenachází odvahu nebo jí v tom brání ekonomické zájmy velkoagrárních společností. Vzhledem k poli podnikání premiérových firem spíše to druhé,“ uvedla pro Echo24 předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Skutečně považuje Babiš kulturu za tak důležitou?

Premiér mluvil také o potřebě investovat do kultury. „Podstatné je také to, co po nás zůstane v oblasti umění a kultury. Právě zde zanecháváme stopy v mysli generací, které přijdou po nás. Jak už bylo řečeno – nejsme velký národ. Ale obrazy našich mistrů, literatura, architektura, divadlo, film a samozřejmě česká filharmonie jsou tím, co ve světě zanechává významné povědomí o českém národě – o jeho talentech a hodnotách. Bez umění a kultury nemůže existovat národní identita. Jsem proto přesvědčen, že v rámci našeho Národního investičního plánu musíme umění a kultuře věnovat náležitou pozornost a podporu. Bez naší podpory by třeba nebylo zrekonstruováno Národní muzeum. A v podpoře takto významných projektů musíme pokračovat,“ uvedl Babiš.

Ministerstvo kultury řízené ČSSD však značnou část loňského roku bojovalo o důstojný rozpočet pro svůj rezort. Čerstvý ministr Lubomír Zaorálek hovořil po svém nástupu o neúnosné situaci. „Kdybych zůstal u těch peněz, které jsem měl, to bych v podstatě měl holý zadek a šel bych hodit šipku do Vltavy někde u Národního divadla,“ uvedl v září.

Na živé umění by mělo jít kolem 880 milionů korun, tedy asi o 130 milionů korun víc než vloni. Vláda původně v návrhu rozpočtu přitom počítala s částkou pouze 647 milionů korun, tedy o 95 milionů méně než letos. Na podporu oblastních divadel či orchestrů půjde nakonec 150 milionů Kč. Dalších 100 milionů půjde na festivaly, jako je Smetanova Litomyšl nebo Pražské jaro. Přesto zůstávají zaměstnanci v kultuře nadále finančně podhodnocení.

Čtěte také: Naše země vzkvétá, tvrdí Babiš se Zemanem. Realita je však trochu jiná