ČR už vyčerpala zásoby zbraní, které by mohla dát Ukrajině, řekl Fiala Stoltenbergovi

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek po schůzce s českým premiérem Petrem Fialou poděkoval České republice za pomoc ukrajinské armádě a ukrajinským uprchlíkům. Šéf české vlády nicméně na tiskové konferenci řekl, že ČR už v podstatě vyčerpala zásoby zbraní, které by mohla bránící se Ukrajině poskytnout. Ujistil také, že jeho vláda je odhodlaná splnit svůj závazek a do roku 2024 zvýšit své výdaje na obranu minimálně na dvě procenta HDP.

Témata schůzky se Stoltenbergem přiblížil novinářům Fiala už před ranním odletem do Bruselu. Na setkání do bruselské centrály aliance pak dorazil se zpožděním z dopoledního summitu lídrů států EU s jejich partnery z balkánských zemí.

Fiala po jednání novinářům řekl, že během nadcházejícího českého předsednictví v EU bude Ukrajina prioritou. Česko podle něj hodlá dál podporovat ukrajinskou armádu zbraněmi, kromě toho ale nabízí i technickou podporu a výcvik. „Naše zásoby zbraňových systémů ze sovětské éry se nicméně tenčí a bude je potřeba doplnit,“ uvedl premiér. V této souvislosti zmínil, že Německo nedávno slíbilo darovat Česku tanky Leopard 2A4 jako kompenzaci za předání českých těžkých zbraní Ukrajině.

Šéf NATO po krátké schůzce uvedl, že s Fialou mluvil také o nadcházejícím summitu aliance v Madridu, kde se bude jednat i o tom, zda se obranná organizace brzy rozšíří o dva nové členy – Finsko a Švédsko. Český premiér řekl, že ČR členství severských zemí podpoří.

Návrh zatím čelí odporu Turecka, které viní Helsinky a Stockholm z podpory a ukrývání kurdských ozbrojenců a dalších skupin, které Ankara považuje za teroristy. „Turecko má legitimní obavy a my se je pokusíme vyřešit,“ řekl k tomu Stoltenberg.

V Madridu by měl být schválen balíček pomoci a podpory pro Ukrajinu, která už čtvrtý měsíc čelí ruské invazi. Ten by měl konkrétně pomoci s přechodem ze staré, sovětské výzbroje ke standardnímu vybavení NATO. Česko dosud poslalo Kyjevu vojenskou a humanitární pomoc v hodnotě přes 3,7 miliardy korun, její součástí byly například tanky či dělostřelecké a raketové systémy.