Vliv Moskvy slábne: Arménie pod palbou. Střílí se i v Kyrgyzstánu a Tádžikistánu
BOJE NA HRANICÍCH
Arménie hlásí nové ozbrojené střety s Ázerbájdžánem, pohraniční oblasti podle ní od středečního rána opět čelí útokům a ostřelování. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na ministerstvo obrany v Jerevanu. V úterý zahynulo na obou stranách asi 50 vojáků. Přestřelky propukly i na hranici mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem. Podle kyrgyzské pohraniční stráže tádžičtí vojáci na její členy stříleli z minometů. Konflikty v zemích bývalého Sovětského svazu mohou narůstat také kvůli vojenským neúspěchům Ruska na Ukrajině. Uvedl to americký Institut pro studium války (ISW).
„Situace na arménsko-ázerbájdžánské hranici zůstala přes noc napjatá. Nepřítel používal bezpilotní letouny zejména ve směru na Džermuk,“ uvedlo arménské ministerstvo s tím, že ázerbájdžánské síly s použitím dělostřelectva, minometů a dalších zbraní zahájil „útočné akce“ na obce Džermuk a Verin Šorža. Oficiální místa v Baku se k novým bojům v arménsko-ázerbájdžánském pohraničí zatím nevyjádřila.
Boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem, které opět propukly v noci na úterý, si vyžádaly podle oznámení obou stran celkem nejméně 99 obětí. Země se z rozpoutání konfliktu viní navzájem. Dodržena nebyla ani dohoda o klidu zbraní, která měla platit od úterního rána. Ruský prezident Vladimir Putin vyzval Baku a Jerevan k ukončení bojů.
Boje se odehrávají také mimo oblast Náhorního Karabachu, který je již desítky let předmětem sporu obou zemí. Rozsáhlejší konflikt v této oblasti na podzim roku 2020 skončil po šesti týdnech porážkou Arménie, která si ale i díky ruskému zprostředkování udržela kontrolu nad většinou této enklávy.
Hranice Kyrgyzstánu a Tádžikistánu
Přestřelky propukly i na hranici mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem. Tádžičtí vojáci měli střílet na kyrgyzskou pohraniční stráž z minometů. Podle předběžných informací si incident v kyrgyzské provincii Batken nevyžádal žádné zraněné ani oběti na životech.
Agentura Reuters píše, že podobné potyčky na kyrgyzsko-tádžické hranici jsou časté. Letos koncem dubna si konflikt o vodní zdroj na hranicích mezi těmito postsovětskými republikami vyžádal nejméně šest mrtvých a desítky zraněných.
Vliv Moskvy v bývalém SSSR
V konfliktu mezi Azerbajdžánem a Arménií se Moskva snažila sehrávat úlohu mírotvůrce. Vojenské neúspěchy na Ukrajině však pravděpodobně oslabují vliv Moskvy v dalších částech bývalého Sovětského svazu, uvedl to Institut pro studium války (ISW).
Arménský premiér Nikol Pašinjan v úterý apeloval na ruského prezidenta Vladimira Putina, postsovětský vojenský pakt Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) i Radu bezpečnosti OSN, aby zakročily. Ruské ministerstvo zahraničních věcí se zatím nevyjádřilo, zda Kreml splní své závazky vůči Arménii, pokud bude Ázerbájdžán pokračovat v útoku.
„Ruské kličkování může poškodit vztahy Ruska s Arménií i s ostatními členskými státy ODKB, zejména pokud Rusko nebude moci poskytnout vojenskou podporu nebo zajistit mír,“ uvádí institut.