Ibiza, rakouské Čapí hnízdo

Ministr vnitra Herbert Kickl z vládní strany FPÖ nemůže dohlížet na policejní vyšetřování, když se týká financí jeho strany. Proto rakouský kancléř Sebastian Kurz navrhl prezidentovi jeho odvolání, i když tím riskuje, že v pondělí bude sám sněmovnou odvolán. Naopak v Česku nikdo z vládní elity ani spřízněných médií nechápe jako něco divného, když o žalobě na premiéra Andreje Babiše rozhodují státní zástupci, na které dohlíží ministryně spravedlnosti nedávno navržená do funkce právě tímto premiérem. Zvyklosti Rakouska a Česka se v tomto směru od sebe liší jako den a noc.

Každý zná historku o hrozícím konfliktu exekutivy a justice v Česku. Ve středu 17. dubna zveřejnilo Městské státní zastupitelství v Praze zprávu, že policejní vyšetřovatel navrhl obžalovat premiéra Babiše spolu s dalšími pěti podezřelými ve věci dotačního podvodu Čapí hnízdo. Ve čtvrtek 18. dubna oznámil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek, že se dohodl s premiérem na demisi. Babiš to potvrdil a oznámil, že Kněžínka nahradí Marie Benešová. Proslulá advokátka se několikrát kriticky vyjádřila k tomu, jak se Čapí hnízdo vyšetřuje. Nebezpečí, že vládní činitelé zasáhnou do případu, se stalo podnětem k opakovaným demonstracím za nezávislost justice v řadě českých měst. Možná právě to byl důvod, proč se exekutiva zatím drží zpátky.

Ministr vnitra nemůže vyšetřovat ministra vnitra

Aféra Ibiza, která postihla dosavadního předsedu rakouské vládní strany FPÖ a vicekancléře Heinze-Christiana Stracheho, zaplnila v posledních dnech titulní strany také v Česku. Bohatě k tomu stačila necelé dva roky stará videonahrávka z luxusní vily na středomořském ostrově Ibiza, kde šéf radikálně pravicové FPÖ slibuje neteři ruského oligarchy státní zakázky výměnou za to, že strýc oligarcha koupí nejvlivnější rakouské noviny Neue Kronen Zeitung a přinutí novináře psát ve prospěch FPÖ. Nahrávka z Ibizy se v médiích objevila v pátek a vicekancléř v sobotu rezignoval. Ovšem Strache před údajnou oligarchovou neteří vykládal o sponzorských darech, které jeho strana dostala od velkých firem a neuvedla v přiznání Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Tím připravil o místo ministra vnitra Kickla. Kancléř Kurz víceméně automaticky požádal prezidenta Alexandera Van der Bellena, ať ministra odvolá, a veřejnosti to vysvětlil v rozhovoru pro Kronen Zeitung: „Ministr vnitra nemůže sám sebe vyšetřovat a objasňovat, zda jsou oprávněná podezření, která byla vznesena proti FPÖ a jejímu tehdejšímu generálnímu tajemníkovi,“ uvedl Kurz s odkazem na známou skutečnost, že generálním tajemníkem byl do loňska sám Kickl, a že tedy musel o podezřelých darech, případně o schůzce na Ibize něco vědět.

Našli se i ústavní právníci, kteří označili kancléřův postup za příliš vstřícný. Třeba podle Heinze Mayera, který má ovšem blízko k opozičním sociálním demokratům, měl kancléř navrhnout odvolání všech Stracheho ministrů, protože celá FPÖ funguje jako „mafiánská struktura“ a její členové se budou navzájem krýt, ať zastávají jakoukoli funkci. Profesor Mayer může být spokojen, protože čtyři zbývající ministři FPÖ včera sami rezignovali na protest proti odvolání kolegy, z pohledu kancléře Kurze tím ovšem vznikají další komplikace. Poslanec okrajové levicové straničky s názvem „Teď“ navrhl hlasovat o odvolání kancléře a sám Kickl se nechal slyšet, že nevidí jediný důvod, proč by měla jeho strana držet vládu, ze které byl vyhozen. Sebastian Kurz a jeho lidovci tedy stojí před nepříjemnou vyhlídkou, že neudrží kancléřskou funkci ani čtyři měsíce zbývající do předčasných voleb. Přesto kancléř neměl v rakouském veřejném prostoru jinou možnost než vyhodit ministra vnitra, i když šlo o ministra, který dokázal efektivně řešit problémy s migrací. Teď bude záležet na kancléřových vyjednávacích schopnostech. Prozatím o jejich kvalitě svědčí, že hlasování o nedůvěře odsunul na pondělí po evropských volbách.

Když demokracie ohrožuje sama sebe

Srovnání Čechů a Rakušanů podle toho, jak řeší kriminální kauzy představitelů vládních stran, nesvědčí v náš prospěch. Není však jasné, proč reagujeme jinak, když přece jižní sousedé nemohou být o tolik chytřejší. Jedním z mála možných vysvětlení je výchova. Rakušané se zřejmě učí, že demokracie je systém, který ohrožuje sám sebe. Stačí, když lidé zvolí „silného“ politika, který pak začne pravidla demokratického provozu jedno po druhém rušit, třeba právě pravidlo, že soudy jsou nezávislé na vládě. V Rakousku se stalo zvykem demonstrovat proti každému, byť značně neurčitému riziku, že demokracie může být ohrožena, a tamní politiky nenapadne u kolegů tolerovat pokusy posilovat osobní moc nad míru povolenou v ústavě. Tím méně ve chvíli, když jako předseda Strache hledají podporu u někoho tak málo vypočitatelného, jako je východoevropský oligarcha.

Obecně vzato, Češi nejspíš přehlížejí rizika obsažené v jejich demokratickém systému. Nevadí, když se oligarcha stane premiérem, nedodržuje žádná pravidla a svou moc posiluje bez jakýchkoli zábran. Včerejší demonstrace na Václavském náměstí aspoň připomněla, že také v Česku by měly existovat nějaké hranice.