Lithium místo opia. Čína chce podporovat rekonstrukci Afghánistánu, jedná s Tálibánem

V afghánských horách se nachází vzácné kovy v hodnotě až jeden bilion dolarů. Alespoň podle průzkumů, které v Afghánistánu proběhly v posledních letech. Podle některých analytiků by ze vzestupu Tálibánu mohla profitovat například Čína, která ovládá 90 % produkce lithia. Samotný Tálibán už začal s Čínou jednat o budoucích vztazích. Mluvčí Tálibánu zároveň upozornil na první tiskové konferenci, že islamistické hnutí odmítá produkci drog, ze kterých v minulosti financovalo své aktivity. Informuje například Reuters či Forbes.

S odmítnutím pěstování opia musí Tálibán hledat jiné zdroje financování. Jednou z možností je podle analytiků těžba vzácných hornin a kovů. Pod afghánskou půdou a v afghánských horách se podle odhadů nachází až 60 milionů tun mědi či přes 2 miliardy tun železné rudy. Největší zájem vzbuzují vzbuzují zásoby vzácných kovů jako lithium, zlato, kobalt či bauxit.

V minulosti se vláda Ašrafa Gháního pokoušela tyto přírodní zdroje pro rozvoj Afghánistánu využít. Afghánský diplomat Ahmad Shah Katawazai uvedl pro The Diplomat, že by úspěšná těžba mohla plně nahradit tehdejší mezinárodní podporu, kterou Afghánistán ročně získával. Ale právě všudypřítomná korupce a slabá role centrální vlády neumožnila mezinárodní investice nutné pro rozvoj těžby v zemi.

Podle odhadů vláda z území, která se jí nepodařilo dostat plně pod kontrolu, přišla až o 300 milionů dolarů zisku ročně. Severovýchodní provincie Badachšán, která byla dlouhodobě pod nadvládou Tálibánu, získala z těžby tolik zdrojů, kolik vláda z celého zbytku Afghánistánu. Podle Katawaziho je v Afghánistánu až 2000 nelegálních dolů, které jsou zdrojem konfliktů a nestability.

„Nemohl bych investovat do Afghánistánu, ve kterém vládne Tálibán. Je to země bez zákonů,“ uvedl pro Reuters Ben Cleary z Tribecca Investment Partners zabývající se možnostmi těžby. Podle něj si v takové situaci nedovolí v zemi investovat firmy ze Spojených států či Kanady. „Jediným potencionálním kupcem může být Čína,“ uvedl Cleary.

A právě o zájmu Číny mluví zahraniční analytici. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Hua Chunying v pondělí uvedl, že Čína bude podporovat mír a rekonstrukci v Afghánistánu.

Na konci července se zástupci Číny sešli s možným vůdcem Tálibánu Abdulem Ghání Baradarem. „Doufáme, že Čína bude více zapojena do budoucí rekonstrukce země a bude hrát větší roli v jejím ekonomickém rozvoji,“ uvedl na setkání Baradar.

I když Čína ještě vládu Tálibánu oficiálně neuznala, označila ji za „rozhodnou vojenskou a politickou sílu“. Podle některých informací se Čína především obává nestability u hranic s Afghánistánem, kde buduje obchodní koridor s Pákistánem. Také se obává podpory Ujgurů. Právě ekonomická pomoc má motivovat Tálibán k udržení stability na afghánsko–čínských hranicích.

Otázkou však zůstává, zda se Tálibánu podaří vybudovat potřebnou infrastrukturu. Rod Shoonover z Council of Strategic Risk upozornil v rozhovoru pro Bloomberg, že pro úspěšnou těžbu minerálů je potřeba mít kvalifikované pracovníky, dostatek zdrojů vody, energie a zabezpečení dolů. Je podle něj otázka, zda se Tálibánu podaří vybudovat tuto požadovanou infrastrukturu.

Investice v některých případech se může protáhnout v řádu dekád. Jako příklad lze uvést investici Číny do těžby mědi, která započala v roce 2008, ale kvůli bezpečnostní situaci se projekt začal více rozvíjet až v roce 2018.