Dívky na školním výletu hajlovaly před bránou v Osvětimi. Fotku sdílely na Instagramu

Zřejmě v rámci školního zájezdu se dostaly tři dívky do nechvalně proslulého koncentračního tábora v Osvětimi, kde nacisté popravili přes milion lidí, většinou Židů. Právě před vstupní branou do komplexu největšího vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau dívky hajlovaly a fotografii pak umístily na sociální síť Instagram.

Vzhledem k tomu, že nepokrytě použily hashtag #Auschwitz, kde zmínily název tábora, dostal se snímek k internetové skupině Racist and Xenophobic Behaviour Monitoring Centre a také na veřejnost, píše web Gazeta Wyborcza. Incident se odehrál minulé úterý.

Úřady pak kontaktovali sami zaměstnanci muzea v Osvětimi, i když příspěvek byl ze sociální sítě již smazán.

Samotné hajlování v Polsku nemusí být podle zákona trestné, ovšem propagace fašistické ideologie může být potrestána až třemi lety vězení.

Podobné chování není poslední dobou až tak výjimečné. Loni se například skupina 11 mladých lidí z Polska, Běloruska a Německa vysvlékla donaha a spoutala se řetězy u brány s nápisem Arbeit macht frei bývalého nacistického koncentračního tábora v polské Osvětimi.

Podle spekulací údajně chtěli obrátit pozornost na válečný konflikt, který se odehrává na východě Ukrajiny.

„Takovýto incident je v Osvětimi naprosto bezprecedentní, nemám slov,“ řekl před rokem v reakci AFP Piotr Cywiński, ředitel Státního muzea Auschwitz-Birkenau.

Koncentrační tábor Auschwitz sestával ze tří oddělených táborů, které byly římskými číslicemi označeny jako Auschwitz I, II a III. Auschwitz I, jenž byl původním koncentračním táborem, sloužil jako administrativní centrum celého komplexu a za dobu jeho existence v něm nalezlo smrt na 70 tisíc lidí, převážně etnických Poláků a sovětských válečných zajatců. Auschwitz II (Birkenau) byl vyhlazovacím táborem (Vernichtungslager), ve kterém zemřelo nejméně 960 tisíc Židů, 75 tisíc Poláků a přibližně 19 tisíc Romů. Birkenau byl největším nacistickým vyhlazovacím táborem. Auschwitz III (Monowitz) sloužil jako pracovní tábor společnosti Buna-Werke, která spadala pod koncern IG Farben.

Mimo hlavní tři tábory existovalo přibližně 40 pobočných táborů, z nichž se některé nacházely až desítky kilometrů od hlavních táborů, jejichž obsazenost se pohybovala od několika desítek po několik tisíc osob.

Velitelem tábora byl do léta 1943 Obersturmbannführer SS Rudolf Höss, jehož poté ve funkci nahradili Arthur Liebehenschel a Richard Baer.