Sněmovna schválila další vládní opatření v rámci koronavirové krize. Nově tak budou moci policisté udělovat až desetitisícové pokuty za nedodržování protivirových opatření. Dále například nájemníci, kteří kvůli epidemii dočasně přišli o příjem, kvůli tomu nemohou dostat výpověď z bytu. Poslanci na schůzi, která se protáhla až do ranních hodin, projednali všech patnáct vládních návrhů. O schválených opatřeních nyní rozhodne Senát.

Pokuty ve výši až deset tisíc korun by mohly padnout například za nezakrývání dýchacích cest či za porušení zákazu scházení se více jak dvou lidí mimo jednu domácnost na veřejnosti. Kritici z řad však ODS či Pirátů poukazovali na to, že opatření vlády i ministerstva zdravotnictví jsou přijímána ze dne na den a jejich výklad nebývá jednoznačný. Podle občanských demokratů není například jasné, zda policie bude pokutovat dodržování dvoumetrových rozestupů v obchodech nebo nošení roušek v autech.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) hájil opatření kvůli tomu, že přestupky proti opatřením ministerstva zdravotnictví musí ve správním řízení projednávat krajské hygienické stanice místo potírání koronaviru. Ministr má za to, že většina přestupků bude stejně jako dosud řešena domluvou. Policie ale potřebuje u některých přestupků účinnější nástroj. "Není to jen o rouškách, ale i o garážových party," řekl Hamáček k charakteru přestupků.

Ochrana nájemníků před výpovědí z bytů

Nájemníci bez příjmů asi nebudou moci dostat výpověď z bytu kvůli tomu, že v důsledku epidemie koronaviru nebudou schopni nejdéle do konce července platit nájemné. Dlužné za nájemné ale budou muset splatit do konce letošního roku. Proti předloze protestovali majitelé domů i pravicová opozice, podle níž zákon nechrání pronajímatele a nezaručuje jim, že o peníze na nájemném nepřijdou.

Vláda původně navrhovala lhůtu na neplacení nájemného do konce září a ochranou lhůtu do konce května 2021. Zkrácení lhůt prosadila podobně jako v případě nájemců prostor pro podnikání poslankyně ANO Helena Válková. Opatření podle ní poskytne vládě čas podpořit nájemníky bez příjmů jiným způsobem, nezatíží tolik pronajímatele. Opatření se bude týkat také firem platících nájem, které musely svou provozovnu uzavřít, mohou požádat o odklad splátek, a to v období od 12. března do 30. června. Na uhrazení splátek budou mít čas do konce letošního roku.

Přijímací zkoušky na vysoké školy

Přijímací zkoušky na VŠ se uskuteční nejdříve 15 dnů po znovuotevření škol. S ohledem na epidemii se mohou uskutečnit prezenčně i dálkově. Poslanci prodloužili také lhůtu, v níž přijatí uchazeči mohou dodat dodatečně maturitní vysvědčení, a to z vládou navrhovaných 30 dnů na 45 dnů po zápisu na vysokou školu.Vysoké školy mají v rukou i možnost prodloužit akademický rok nebo odpustit studentům poplatky za příliš dlouhé studium.

Změna pravidel v insolvencích a exekucích

Podnikatelé a firmy v přechodných hospodářských potížích na sebe nebudou muset bez zbytečného odkladu podat insolvenční návrh. Do konce června budou pozastaveny až na výjimky exekuce movitých věcí i nemovitostí. Pozastavení exekucí movitých věcí se podle úprav ústavně-právního výboru nebude týkat například dluhů na výživném a za újmy na zdraví a z úmyslných trestných činů. Pokračovat budou moci exekuce nemovitostí, v nichž dlužník nemá trvalý pobyt. Exekuce prodejem nemovitosti by navíc byla už nastálo možná až u dluhů nad 100.000 korun místo nynějších 30.000 korun.

Zmírní se i podmínky pro oddlužení. Dlužník tuto možnost neztratí v případě starší insolvence ani v případě, pokud nyní nebude schopen splatit aspoň 30 procent svých dluhů, jak to vyžaduje nynější zákon účinný od května 2019. Dlužníci, kteří vstoupili do oddlužení po účinnosti nového zákona, budou moci využít jeho ustanovení, podle kterého mohou požádat až o přerušení procesu. Proces oddlužení se otevře i jednotlivcům s dluhy z podnikání, tedy zejména živnostníkům.

Úroky spotřebitelských úvěrů

Spotřebitelským úvěrům, které nebyly spláceny déle než 90 dnů, poslanci omezili maximální výši úroků. Zároveň dali strop sankcím pro osoby samostatně výdělečně činné, pokud se se splátkami opozdí. Při prodlení delším než tři měsíce pokuta nebude moci přesáhnout 0,1 procenta denně z dlužné částky. Nyní toto omezení platí jen u úvěrů pro běžné spotřebitele.

Cestovní poukazy za zrušené zájezdy

Tuzemské cestovní kanceláře (CK) budou moci odložit vrácení peněz za zrušené zájezdy kvůli koronaviru s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna. Místo nich budou klientům vydávat poukazy. Na odložení platby by měla do 31. srpna příštího roku platit tzv. ochranná doba. Klienti, kteří do tohoto data poukaz nevyužijí, budou mít nárok na vrácení uhrazených záloh.

Poukazy budou chráněny zárukou pro případ úpadku CK. Vydávány budou muset být bez doplatku. Poukaz místo hotovosti musí CK nabídnout bez poplatku na rovnocenný zájezd. Pokud to nebude možné a ochranná doba skončí, CK bude muset klientovi uhradit veškeré zaplacené zálohy. Hotovost CK bude muset lidem vrátit i v případě, že náhradní zájezd v ochranné době nevyčerpají, a to nejpozději do 14 dnů od skončení ochranné doby.

Povinnosti pro ubytovatele typu Airbnb

Zprostředkovatelé turistického ubytování v soukromí formou digitálních platforem typu Airbnb budou povinni sdílet s českými úřady informace o uzavřených smlouvách. Nová povinnost by mohla podle ministerstva pro místní rozvoj pomoci při trasování lidí, kteří přišli do styku s člověkem nakaženým novým typem koronaviru.

Provozovatelé digitálních ubytovacích platforem budou podle zákona muset sdělit na vyžádání obecnímu živnostenskému úřadu poskytovatele ubytování, počet uzavřených smluv o službě cestovního ruchu, celkovou cenu za tyto služby, ale i adresu bytu. Živnostenské úřady budou moci údaje předávat dalším institucím, třeba hygienickým stanicím a cizinecké policii.

Širší možnosti finančních obchodů ČNB

Česká národní banka bude mít širší možnosti obchodování na trzích. Bude moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a s více institucemi na finančních trzích a nakupovat více například státní dluhopisy. Schválená změna neumožňuje centrální bance nakupovat státní dluhopisy na primárním trhu, tedy přímo od státu při jejich vydávání. V současnosti může ČNB obchodovat pouze s nástroji se splatností do jednoho roku, a to pouze s bankami nebo spořitelními a úvěrními družstvy. Schválení novely toto omezení ruší. ČNB však bude smět nově povolené obchody uskutečňovat jen proto, aby plnila své úkoly, které má ze zákona. Jde hlavně o určování a provádění měnové politiky.

Strukturální deficit až 4% HDP

I přes kritiku opozice schválila Sněmovna vládní novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti, která umožní pro příští rok zvýšit strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Podle ministerstva financí je cílem této změny umožnit práce na přípravě státního rozpočtu na příští rok i roky další.Předloha odolala návrhu na zamítnutí, který vznesli Mikuláš Ferjenčík (Piráti) a Miroslav Kalousek (TOP 09).

Dosud byl střednědobým rozpočtovým cílem pro Českou republiku v letech 2020 až 2022 strukturální deficit 0,75 procenta HDP. Předloni bylo strukturální saldo v přebytku 0,4 procenta HDP. V následujících letech by se měl podle vládního návrhu deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu postupně snižovat každoročně nejméně o 0,5 procentního bodu, a to až do roku 2027.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) má předloha vytvořit fiskální prostor pro sestavení státního rozpočtu. "Česká ekonomika v roce 2020 velmi pravděpodobně projde bezprecedentním propadem, s nímž se pojí značné deficity veřejných financí, na něž není možné reagovat tradiční soustavou fiskálních pravidel," stojí v důvodové zprávě. Ministryně poslancům řekla, že jinak by musela seškrtat výdaje nebo zvýšit daně v objemu 150 miliard korun.

Jednorázový příspěvek pro OSVČ

Již v úterý Sněmovna odsouhlasila jednorázový příspěvek pro živnostníky a další osoby samostatně výdělečně činné. Například samostatní zemědělci nebo lékaři, budou zřejmě moci od státu dostat 25.000 korun jako kompenzaci dopadů krize související s koronavirem. S žádostí o příspěvek se mají osobně nebo elektronicky obrátit na finanční úřady.

Vládní návrh změn pravidel zaměstnanosti má nezaměstnaným umožnit, aby se mohli hlásit do evidence uchazečů o zaměstnání i na dálku. Firmy, které zaměstnávají postižené, by nemusely dokládat bezdlužnost kvůli státním příspěvkům na jejich mzdy a dalším dotacím. Podobně to bude platit i pro firmy, které požádají o příspěvky na mzdy zaměstnanců v rámci takzvaného kurzarbeitu.

Čtěte také: Proč 70 % živnostníků chybuje v žádosti: Musí dokládat i smlouvy o zřízení účtu