Sčítání lidu plánuje ČSÚ na březen 2021. Komisaři přijdou tam, kde nevyplní dotazník on-line
Česko a census
NOVÉ
1
Sčítání lidu plánované na rok 2021 navrhuje Český statistický úřad (ČSÚ) provést v březnu tak, aby termín nekolidoval se svátky či prázdninami. Podle návrhu zákona, který připravil ČSÚ a který by měli podle návrhu úřadu poslanci projednat ve zrychleném řízení, navštíví komisaři jen domácnosti, které nevyplní dotazník on-line.
Proti sčítání z roku 2011 ubudou v dotazníku některé otázky. Ve formuláři o domácnostech budou například chybět kolonky o teplé vodě, koupelně, záchodu, osobním počítači a připojení k internetu.
Vypadnout by měla také otázka na víru či obor vzdělání. Dostupná potřebná data získá ČSÚ z registrů. Mnohem víc vyplněných formulářů by chtěl dostat elektronicky. Do sčítání se budou muset zapojit všichni lidé v Česku. On-line sčítání, při které budou moct lidé použít počítače, teblety či chytré telefony, má trvat 14 dnů, na navazující terénní došetření pomocí papírových formulářů dostanou komisaři 24 dnů. Odevzdat vyplněné listinné formuláře bude možné sčítacímu komisaři nebo kontaktnímu místu, případně je respondenti budou moct odeslat poštou do P.O.Boxu.
Sčítání osob v hromadných ubytovacích zařízeních a zařízeních lůžkové zdravotní nebo sociální péče bude podle návrhu zákonu zajišťovat 2600 sčítacích komisařů pracujících na dohodu.
ČSÚ bude na sčítání spolupracovat podle dřívější dohody s Českou poštou, která by měla za nejvýš 1,1 miliardy korun s DPH zajistit sčítací komisaře i vytištění, doručení, vybírání, skenování a skartování formulářů. Náklady na sčítání v letech 2018 až 2023 vyčíslili statistici v návrhu zákona na 2,226 miliardy. Podle nich je to ve srovnání s minulým censem zhruba o 22 procent méně.
Výdaje na sčítání v roce 2011 byly naplánovány na 2,65 miliardy korun, skutečně čerpáno bylo zhruba 2,27 miliardy, což je asi 225 Kč na jednoho obyvatele. Po započtení inflace a přepočtu na ceny roku 2017 by se tyto skutečné náklady pro sčítání 2021 podle ČSÚ zvýšily na více než 2,853 miliardy korun. Úspory umožnila podle úřadu celková modernizace a racionalizace způsobu provedení sčítání a technologické a organizační změny.
Sčítání se koná každých deset let. Poprvé bylo na českém území v roce 1869. Od roku 1918, tedy od vzniku samostatného Československa, se uskutečnilo devět censů. V ČR byl poslední před osmi lety, kdy se dotazníky daly poprvé vyplňovat přes internet. Statistici tehdy obdrželi skoro 17,5 milionu papírových a elektronických formulářů.
