EK navrhuje zařadit jádro a zemní plyn mezi zelené investice. Ale má to podmínky

Evropská komise chce zařadit jádro a zemní plyn na seznam zelených investic, ale s několika podmínkami. Informoval o tom dnes list Financial Times, který má chystaný návrh k dispozici. Už počátkem prosince ji avizoval například místopředseda komise Frans Timmermans. K tomuto kroku vyzývalo dlouhodobě mimo jiné Česko. Unijní exekutiva hodlá dát investorům návod, do kterých technologií se vyplatí vložit peníze. Návrh, který o půlnoci obdržely členské státy, podle deníku předpokládá, že investice do jádra budou směřovat nejméně příštích dvacet let a do zemního plynu deset let. Označování plynu a jádra za zelené je podle německých protijaderných politiků "čistý greenwashing."

Členské státy evropského bloku se přou o to, jakými dostupnými prostředky budou moci nahradit energii a teplo vyráběné z uhlí - tohoto zdroje se mají v rámci přechodu ke klimaticky čistým technologiím v příštích letech zbavovat.

"Evropská komise vzala v potaz vědecké expertizy, současný technologický pokrok i to, že přechod (k čisté energetice) bude pro jednotlivé členské státy znamenat rozdílné výzvy. Komise si proto myslí, že zemní plyn a jádro sehrají roli jako nástroje v přechodu k budoucnosti založené převážně na obnovitelných zdrojích," píše se v tiskové zprávě EK.

Energie z jádra, při níž sice nevznikají skleníkové plyny, ale u níž není vyřešené dlouhodobé uskladnění vyhořelého radioaktivního paliva, stojí v centru těchto debat. Pro odpor Rakouska a několika dalších zemí se skupině projaderných států v čele s Francií nepodařilo prosadit do závěrů prosincového summitu v Bruselu, aby EK jádro na soupis zelených investic zařadila.

Investice do nových jaderných elektráren by měly být klasifikovány jako zelené, pokud systémy splňují nejnovější technické normy. Kromě toho musí být nejpozději do roku 2050 předložen konkrétní plán provozu úložiště vysoce aktivních odpadů. Další podmínkou je, že nová jaderná zařízení obdrží stavební povolení do roku 2045, vyplývá z textu, který má německá tisková agentura DPA k dispozici.

Investice do nových plynových elektráren by také mělo být možné dočasně klasifikovat jako zelené za přísných podmínek. Například by mělo být relevantní, kolik skleníkových plynů je emitováno. U zařízení, která by byla schválena po 31. prosinci 2030, by podle návrhu bylo povoleno pouze do 100 gramů takzvaných ekvivalentů CO2 na kilowatthodinu energie – počítáno za životní cyklus.

Na zařazení zemního plynu na seznam zelených investic naléhaly především země jižního a východního křídla unie. Tento zdroj energie, označovaný Evropskou komisí jako přechodný, vytváří emise ve zhruba poloviční míře, než je tomu v případě uhlí. Tři čtvrtiny zemního plynu spotřebovaného v EU se dováží, nejvíce ze Ruska.

Agentura DPA dnes napsala, že spolkový ministr hospodářství Robert Habeck za Zelené dal najevo, že Německo zřejmě záměr Evropské komise odmítne. Aby skutečně spadl pod stůl, musela by se proti němu vyslovit kvalifikovaná většina členských států. Nicméně odporující státy už dřívě připouštěly možnost dát věc k soudu. "Označování plynu a jádra za zelené je čistý greenwashing (šíření dezinformací o ekologické prospěšnosti daných technologií - pozn. ČTK)," napsal na twitteru europoslanec za frakci Zelených Michael Bloss. "Skutečný energetický přechod je možný jedině se stoprocentně obnovitelnými zdroji," dodal.

Rakouská pobočka Světového fondu na ochranu přírody (WWF) uvedla, že označení plynu a jádra za zelené technologie povede "k miliardovým investicím do odvětví poškozujících klima".

Eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton zařazení obou způsobů výroby elektrické energie mezi udržitelné podpořil ve výboru francouzského Národního shromáždění v polovině prosince s tím, že opatření pomůže dosáhnout do roku 2050 kýžené klimatické neutrality. Znamenalo by to, že pokud se nepodaří zcela zabránit vzniku emisí, budou alespoň kompenzovány zachycováním uhlíku například pomocí výsadby stromů.

Komise dlouho očekávanou publikaci takzvané taxonomie, tedy systému podpory ekologických investic, dosud několikrát odložila.

"Pokud Brusel začne definitivně považovat jádro ze zelené a udržitelné, vytrhne tím velký trn z paty nové Fialově vládě, pro kterou znamená současný enormní růst cen energií klíčovou výzvu. Dlouhodobě jej v podmínkách ČR lze nejúčinněji omezit právě výstavbou nových jaderných zdrojů," reagoval ekonomu Lukáš Kovanda.