Chaos v Kábulu: Tálibán vykazuje Afghánce z letiště. Šanci vycestovat neprodlouží ani o den

EVAKUACE KÁBULU

Chaos v Kábulu: Tálibán vykazuje Afghánce z letiště. Šanci vycestovat neprodlouží ani o den
Afghánci snažící se uprchnout před Tálibánem. Ilustrační snímek. Foto: Profimedia.cz
1
Svět

Echo24

Británie, Francie a Německo volají po posunutí termínu, do kterého musí Afghánistán opustit jejich pracovníci ambasád či pomocníci z řad místních. Spojené státy plánují evakuace dokončit do 31. srpna. Do tohoto termínu se ze země mají stáhnout američtí vojáci. Tálibán varuje, že změna by byla porušením dojednané dohody. Do toho přibývá výpovědí Afghánců i západních občanů, kteří nevědí, co s nimi bude a bojí se o své životy. Tálibán v úterý pozdě odpoledne navíc uvedl, že kvůli chaotické bezpečnostní situaci neumožní Afgháncům vstup na letiště. A přítomné posílá domů.

„Je to červená linie,“ uvedl mluvčí Tálibánu Suhajl Šahín. „Odpověď (na prodloužení termínu) je ne. Jinak to bude mít následky,“ varoval. Podle zdrojů agentury Reuters z řad Tálibánu o to žádná ze západních vlád zatím nepožádala.

Problémy tak můžou čekat například španělské diplomaty a pracovníky. Španělská ministryně obrany Margarita Roblesová připustila, že Španělsko nejspíš nestihne z Afghánistánu evakuovat všechny své občany a další lidi, kteří mají na přesun do bezpečí nárok. Úsilí ale hatí „velice dramatická“ situace v Kábulu.

„Evakuujeme co největší počet lidí, ale někteří budou muset zůstat z důvodů, které nesouvisí s námi, ale s tamní dramatickou situací,“ řekla ministryně rozhlasové stanici Cadena Ser. „Pro všechny je to velice frustrující situace, protože i ti, kterým se podaří dorazit do Kábulu, mají velké problémy dostat se na letiště,“ dodala Roblesová. Podle ní se navíc podmínky zhoršují každým dnem zároveň s tím, jak se blíží lhůta stanovená Tálibánem.

Španělé dosud z Afghánistánu evakuovali přes 700 lidí, dalších 420 osob by mělo ve Španělsku přistát v úterý, uvedla agentura AFP. Madrid také slíbil, že na svém území dočasně ubytuje až 4000 Afghánců, kteří pracovali pro Spojené státy.

Britský premiér Boris Johnson bude na amerického prezidenta Joea Bidena tlačit, aby stažení vojáků pozdržel, uvádí agentura Bloomberg s odvoláním na anonymní zdroj. V Afghánistánu zůstávají ještě tisíce lidí, které chce Británie evakuovat. Biden naznačil, že o posunutí termínu může uvažovat. Mluvčí Pentagonu John Kirby ale dříve sdělil, že USA se soustředí na to, aby stažení vojsk dokončily do konce měsíce. V úterý budou o situaci v Afghánistánu jednat lídři skupiny vyspělých ekonomik G7. Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell řekl, že je „nemožné“, aby se podařilo do 31. srpna evakuovat všechny afghánské spolupracovníky.

K zajištění evakuace pro co nejvíce lidí, kteří chtějí Afghánistán opustit, vyzvala ve společném prohlášení i řada lidskoprávních organizací, včetně Amnesty USA nebo Human Rights Watch. Biden by měl podle nich ponechat ozbrojené síly v Afghánistánu i po 31. srpnu, pokud to bude nutné, a zajistit bezpečí kábulského letiště.

USA z Afghánistánu od 14. srpna, kdy zahájily intenzivní evakuace, přepravily již 37 000 lidí, upřesnil v pondělí před novináři v Pentagonu generál Hank Taylor. Mnoho dalších lidí, kteří chtějí uprchnout z Afghánistánu, kde kvůli postupu Tálibánu panuje nepřehledná bezpečnostní situace, ale zoufale čeká na letišti v Kábulu nebo v jeho okolí. Tlačenice stěžují přístup těm, kdo mají na evakuaci nárok. Mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid navíc v úterý odpoledne oznámil, že hnutí nedovolí nadále Afgháncům přístup na letiště v Kábulu, píše BBC.

Česká republika dokončila evakuaci svých lidí, tlumočníků a jejich rodin k 19. srpnu. Vypravila do země tři lety a evakuovala na 200 osob, z toho 170 Afghánců. Vláda nevyloučila, že další osoby, které Čechům v Afghánistánu pomáhaly, můžou evakuovat ve svých letadlech jiné země.

„Stále v pasti, evakuace nikde“

Z Afghánistánu přicházejí zoufalá volání místních, kteří se obávají o svůj život. Mnozí nabízejí rozhovory médiím, většinou ale neposkytují své jméno, aby ochránili sebe i své blízké. Tálibán totiž údajně prochází sociální média vojáků nasazených v Afghánistánu a vyhledává na fotkách jejich místní pomocníky. Mluvčí Tálibánu Šahín sice ujišťoval, že lidé by měli v zemi zůstat, protože zprávy o vojácích Tálibánu, snažících se najít ty, kteří jednotkám NATO pomáhali, aby je zabili, nejsou pravdivé, například server CNN ale informuje o rozsudku smrti pro bratra překladatele, který pomáhal Američanům.

„Na ulicích a v domovech se Tálibán vyptává: ‚Kde jste pracovali? Pro koho? Jak se jmenujete? Jakého data?“ uvedl jeden z tlumočníků v rozhovoru s Fox News. „Když se mě zeptají: ‚Jak se jmenujete?‘, co jim mám říct?“ uvedl. „Co chvíli jsme tváří v tvář někomu, kdo nás může zabít,“ řekl. „Pracovali jsme pro Američany ve válečné zóně v Kandaháru, hlavně já… podporovali jsme Američany v Afghánistánu, cokoliv potřebovali, to jsme pro ně sehnali,“ popsal.

Problémům ale čelí i občané západních zemí. Bývalý příslušník britské námořní pěchoty Royal Marines Paul ‚Pen‘ Farthing provozuje útulek pro zvířata Nowzad Dogs, první svého druhu v Afghánistánu. Útulek se zaměřuje na navracení zvířat v Afghánistánu k vojákům, kteří se s nimi spřátelili během svého nasazení v zemi. Farthing chce dostat z Afghánistánu nejen sebe, ale i stovku zvířat a 69 místních zaměstnanců útulku. Farthing vybral ve sbírce peníze na vlastní let, kterým chtěl sebe, zvířata a zaměstnance ze země dostat, letadlu ale neudělilo povolení k odletu britské ministerstvo obrany.

Podle britského ministra obrany Bena Wallace by letadlo jen blokovalo prostor na ranveji. Farthing dostal možnost odletět z Afghánistánu sám letadlem vyslaným britskou vládou, jeho zaměstnanci by mohli přijít na řadu později. „Co se týče zvířat, která zachraňoval, prostě je nebudu upřednostňovat před muži, ženami a dětmi, které vidíme zoufalé u odletové brány,“ konstatoval Wallace podle Sky News. Farthing uvedl, že nemá žádné potvrzení, že jeho zaměstnanci budou moct odcestovat do Británie a že pokud se nedostane do letadla, bude muset zvířata dát uspat přímo na ranveji. Ta by přitom podle něj mohla cestovat v prostoru pro zavazadla, kde lidé zůstat nemůžou.

Silné emoce vzbuzuje také příběh Mustafy Kazemiho, novináře Rádia Svobodná Evropa. V Kábulu uvízl s manželkou a jedenáctiměsíční dcerou.

„Beznadějně jsem uvízl v Kábulu se svou ženou a dítětem. Stejně jako já zde uvízly stovky dalších novinářů. Mám jedenáctiměsíční dceru. Prosím, modlete se, aby byla v bezpečí,“ napsal na svém twitterovém účtu. Poslední zprávu zveřejnil 17. srpna. „Jsme v pořádku. Stále v pasti. Zatím evakuace nikde...“ uvedl. V pondělí 23. srpna Rádio Svobodná Evropa ujistila, že je s Kazemim stále v kontaktu a pracuje na tom, aby zůstal v bezpečí.

Kazemi předtím přinášel aktuální informace z pádu Kábulu a zveřejňoval fotky a videa.

Podle Reuters bojovníci Tálibánu zabránili některým lidem dostat se na letiště v Kábulu. Ačkoli Tálibán slibuje, že nebude trestat Afghánce, kteří zahraničním vojákům v zemi pomáhali, panují pochyby, zda slib skutečně dodrží.