Nedostatek turistů drtí také pražské letiště. Počet cestujících klesl skoro o 90 %

Na Letiště Václava Havla dopadají důsledky koronavirové krize tvrději než na jiná důležitá evropská letiště. Provoz pražského letiště propadl meziročně o 70 %, počet cestujících dokonce o 87 %. Velký vliv na to má například absence asijských turistů, kdy nefunguje zatím žádné přímé spojení. Až teď 21. srpna se obnovuje spoj do jihokorejského Soulu. Návrat linek je však zásadně pomalejší než u ostatních evropských letišť. Na letiště je přitom navázán celý řetězec profesí a nejrůznějších firem, které na špatných číslech tratí.

Pražské letiště během července odbavilo přes 250 000 cestujících, což představuje více než šestinásobný nárůst oproti červnu. Meziročně jde však o pokles 87 procent, červenec totiž tradičně patří k nejsilnějším měsícům v roce. Uvedla pro Echo24 mluvčí Letiště Praha Kateřina Pavlíková. Letiště má nyní potvrzeny lety do 80 destinací, což je asi polovina loňské letní sezony.

„Provozní výsledky za červenec, které překonaly i původní odhady, ovlivnilo zejména obnovení dalších pravidelných spojení, poptávka cestujících po letech do oblíbených letních destinací, ale i navýšení kapacit na některých linkách,“ řekla Pavlíková. Letiště zároveň předpokládá, že v srpnu budou počty odbavených cestujících opět narůstat. Pražské letiště se řadí mezi nejhůře zasažené v Evropě.

First 2020 data already show significant impact of #COVIDー19 on air transport ✈️

The vast majority of the EU’s airports with available March 2020 data registered a sharp decrease in the number of passengers handled compared with March 2019 📉

👉 https://t.co/4qXgY7BVk9 pic.twitter.com/h9Spnb6kGC

— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) June 16, 2020

Pražské letiště je v o něco horší situaci z několika důvodů. „Především nemá vnitrostátní linky. Právě vnitrostátní letecká spojení byla v ostatních evropských zemích obnovována jako první a jejich provoz není natolik ovlivněn omezením cestování do zahraničí. Dále se z ČR daleko méně cestuje za prací v rámci Evropy a v neposlední řadě, nejvytíženější letecká spojení před krizí mělo pražské letiště do těch nejvíce zasažených zemí, tj. Velká Británie, Španělsko, Itálie, Francie nebo Rusko. Návrat linek do těchto destinací je proto mnohem pomalejší, což se samozřejmě také odráží na celkových provozních výsledcích pražského letiště,“ uvedl pro Echo24 Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR..

Praha bez asijských turistů

Dalším důvodem je především zásadní úbytek turistů. Ve druhém čtvrtletí se v hotelech, penzionech a kempech v hlavním městě ubytovalo jen 138 187 lidí, což je o 93,6 procenta méně než před rokem. „Naprosto vymizeli turisté z Asie, neboť téměř neexistuje letecké spojení. To je samozřejmě velká rána zejména pro Prahu a Český Krumlov, protože turisté z Číny a Korey patří mezi ty, kteří utrácejí nejvíce ze všech,“ sdělil pro Echo24 již dříve Prouza.

Pomalu se vrací turisté z Německa a Rakouska, kteří mohou do ČR dojet pohodlně autem nebo vlakem, i tak je jich tady maximálně třetina obvyklého množství. „Tím, jak roste počet nakažených v ČR a vláda nezvládá komunikaci kolem celé situace, objevují se varování proti cestám do ČR. Pokud nás některý ze sousedů zařadí mezi ‚oranžové‘ země, turisté ze zahraničí v podstatě zmizí a bude to další rána pro cestovní ruch,“ varuje Prouza.

Podle ekonoma Štěpána Křečka došlo k úbytku leteckého cestování také proto, že sami Češi cestují méně. „Domnívám se, že turisté z Asie nechybí jen v České republice, ale i v dalších zemích Evropy. Důvody bych proto hledal i jinde. Zřejmě Češi poslechli výzvy politiků a v mnohých případech tráví dovolenou v tuzemsku. Zahraniční turisté do naší země přijíždějí hlavně z blízkých zemí, odkud je možné se dopravit pozemními komunikacemi. Mnohé byznysové schůzky se přesunuly do virtuálního prostoru nebo se konají v zemích, kam není nutné cestovat letecky,“ řekl pro Echo24.

V současnosti má pražské letiště potvrzený obnovený provoz do 80 destinací od 33 leteckých společností. V porovnání s loňskou letní sezonou jde o přibližně polovinu míst. Letiště se nyní zaměřuje hlavně na klíčová evropská města (například Amsterdam, Paříž, Londýn, Frankfurt, Vídeň, Varšava, Barcelona, Madrid, Řím a další), které slouží také k přestupům do dalších destinací. Další velká část letů směřuje do dovolenkových míst (například řecké ostrovy, Kanárské ostrovy, Island, Mallorka, Chorvatsko či Bulharsko). Na dálkových trasách se nyní létá z Prahy do Dubaje a Dauhá. Od pátku přibude také linka do Soulu. „Obnovování dalších spojení i nabídka počtu letů záleží vždy primárně na rozhodnutí leteckých společností, které si průběžně vyhodnocují aktuální situaci u nás v i zahraničí, nastavené podmínky při překračování státních hranic a zejména samotnou poptávku po cestování,“ sdělila Pavlíková pro Echo24.

Letový provoz nad Českem v posledních týdnech přesto setrvale roste, stále je však hluboko pod úrovní před koronavirovou krizí. V červenci letoví dispečeři odbavili celkem 36 446 letů, což je oproti červnu téměř dvojnásobek. Meziročně jde však o pokles o více než 61,7 procenta. Sdělil to mluvčí Řízení letového provozu (ŘLP) Richard Klíma. Provoz roste pravidelně v posledních třech měsících od krize. Spolu s tím přibývají i obnovené letecké linky.

Letecká doprava se letos kvůli pandemii koronaviru potýká s obřím poklesem. Největší propad ŘLP zaznamenalo v dubnu, kdy odřídilo 12 125 letů, meziročně o 83,5 procenta méně. Letový provoz ovšem klesal už před krizí, ne však tak výrazně. Například v lednu dispečeři odbavili 57 187 letů, což bylo meziročně o 6,7 procenta méně. V jednotkách procent klesal provoz už ve druhé polovině loňského roku. Tehdy ovšem hlavním důvodem byly zejména kapacitní problémy v okolních zemích, kvůli čemuž byly některé lety přesměrovány na trasy mimo Česko.