Majitelé Vepřína v Letech nabízí státu odprodej objektu. Částku nezveřejnili
Vepřín v Letech
AKTUALIZOVÁNO
Foto: Wikimedia Commons/ Juandev
- čtk,
Valná hromada společnosti AGPI na svém pondělním zasedání odsouhlasila s převodem vepřína v Letech u Písku na stát. Podrobnosti o finanční částce, za kterou vepřín státu prodá, zatím neuvedla.
Neřekla ji, stejně jako stát, ani na dotaz akcionářů s odkazem na to, že jednání s vládou se vedou v utajeném režimu. Místopředseda představenstva firmy Jan Čech řekl, že záleží na tom, jaké podmínky nabídne stát. Sumu AGPI zveřejní v případě, že se s vládou dohodne.
Vítám připravenost akcionářů odprodat vepřín v Letech státu. Je to další důležitý krok k vyřešení tohoto letitého problému naší minulosti.
— Daniel Herman (@DanielDherman) 31. července 2017
„Jednání trvají, zakázka je v diskrétním režimu s ohledem na zúčastněné partnery,“ řekla dnes ČTK mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková. Ministerstvo bylo pověřeno získáním posudku na ocenění vepřína, vítězná firma ho vypracovala za 228.690 korun včetně DPH. Vláda posudek použila k dalšímu jednání s majitelem vepřína. Podle ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) se jedná o „další důležitý krok k vyřešení letitého problému naší minulosti,“ uvedl Herman na Twitteru.
Pro převod provozu v Letech hlasovalo 84 procent přítomných akcionářů, proti bylo 11 procent. Valné hromady ve Vrcovicích na Písecku se zúčastnily necelé dvě desítky akcionářů. Ve zdůvodnění usnesení společnost uvedla, že o situaci vepřína v místě romského tábora z doby druhé světové války se jedná přes 20 let a vláda deklaruje prioritní zájem o jeho odstranění. „Vše závisí na konkrétní nabídce, ale ta zatím není,“ uvedlo vedení firmy.
Jan Čech na valné hromadě řekl, že vedení AGPI ministrům řeklo, jakou má představu o ceně. Vláda má podle Čecha dva posudky, jakou cenu areál má, AGPI si nechalo zpracovat studii, kolik peněz by stálo postavit nový areál vepřína. Na dotaz jednoho akcionáře Čech řekl, že vepřín by mohlo pravděpodobně koupit Muzeum romské kultury nebo Ústav pro zastupování státu ve věcech majetkových. „Vláda má eminentní zájem to řešit, v návrzích žádná jiná vláda nedošla tak daleko. Ještě ale nemáme cenu ani podmínky,“ řekl Čech na valné hromadě.
Zdůraznil, že areál o rozloze 7,1 hektaru, kde je ve 13 halách 13.000 prasat, by firma na stát převedla bez zvířat a zaměstnanců. „Kdyby k tomu došlo, zvířata si musíme prodat. Cíl je vše, co bude v tom areálu, prodat. Do ukončení jednání se nebude o parametrech jednání hovořit, jsou ve vyhrazeném režimu,“ řekl Čech akcionářům. Domnívá se, že smlouva by byla uzavřena s Muzeem romské kultury.
Obce Lety by se případné zmizení vepřína podle místostarostky Miroslavy Kuchtové (NEZ) přímo nedotklo. „Pro obec tam tolik pracovních míst není, spíš se to dotkne AGPI. Máme obecní pozemky, které AGPI pronajímáme, to zůstane, jde jenom o vepřín. Spíš nám to přijde jako škoda peněz daňových poplatníků, protože to ve finále zaplatíme všichni, to je na tom to negativní,“ řekla ČTK Kuchtová.
Česko za vepřín na romském pietním místě sklízí kritiku domácích i mezinárodních organizací. K odstranění farmy několikrát vyzval také Evropský parlament. O odkupu a zbourání diskutovalo už několik vlád, cena nepadla ale nikdy. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že jeho vláda by chtěla jednání dotáhnout do konce.
Společnost původně upřednostňovala výměnu za jiný vepřín, nyní se ale prodeji nebrání. Podle odhadů by cena mohla činit několik stovek milionů korun. V červnu 1998 tehdejší ministr Vladimír Mlynář Zemským novinám v rozhovoru řekl, že soudní odhad ceny vepřína činil v té době 50 milionů korun a tržní odhad podle majitelů 140 milionů, vlastníci ale požadovali 300 milionů. Prezident Miloš Zeman před nedávno uvedl, že ještě jako premiér farmu odmítl zrušit, protože by to daňové poplatníky tehdy stálo asi 400 milionů.
Podle Čecha oslovila firmu AGPI poprvé kvůli vepřínu úřednická vláda Josefa Tošovského v roce 1998. V roce 2006 se firmu podle Čecha snažil stát vydírat. „Mívali jsme v Letech i tři kontroly denně,“ řekl Čech a dodal, že romští aktivisté blokovali v různých letech vjezd do vrcovického sídla AGPI i do vepřína.
Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů – mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.
