Range Rover Evoque: Dámská volenka v britském stylu
Range Rover Evoque
AUTOTEST
10
Menší z řady Range Roverů, model Evoque, prošel faceliftem. Už od roku 2011 se prodává jako tří- a pětidveřové SUV, nyní přichází dokonce i kabriolet. Já ale vyzkoušel normální verzi, kterou budou zákazníci hledat nejčastěji.
Evoque se prodává v různých výbavách, kterých je u nás celkem šest. Základní je Pure, nejvyšší Autobiography. Já testoval verzi HSE, což je takový lepší střed. Zatímco základní verzi lze koupit pod milion Kč, testovaná stála minimálně 1,3 milionu. Ovšem rozdílu odpovídala i výbava, uvnitř nechybělo kožené čalounění Oxford, prémiový audiosystém Meridiam, navigace, dvouzonová klimatizace či zadní parkovací kamera, která se vzhledem k tvaru karoserie a velikosti zadního okna skutečně hodí. To samé platí pro parkovací senzory.
V britském stylu
Jak na mě působil interiér? Poprvé jsem do něj nasedal v noci – za tmy Evoque majitele vítá osvětlením klik a efektním promítáním loga na silnici vedle předních dveří. Velmi příjemné. Celý vnitřní prostor trochu reflektujte britskou strohost, ale rozhodně to není špatné. Je velmi hranatý, s řadou různých ploch a dekorací. Pokud bych měl shrnout ovládače jedním slovem, napíšu průměrné. Pokud bych měl najít, co mě potěšilo a co mi vadilo? Líbilo se mi rychle fungující vyhřívání sedadel, na druhou stranu mi trochu vadilo ovládání hlasitosti a přepínání písniček. Je na volantu vlevo ve sdruženém ovladači, takže se často stane, že si místo zvýšení hlasitosti song přepnete. To je otravné. Ovládání multimediálního systému a navigace by také zasloužilo ještě jeden lehčí facelift a mohlo by být úplně v pohodě.
Pod kapotou Evoque můžete mít různé motory, pokud to budou dvoulitrové čtyřválce. Nejdražší je benzinový motor 2.0 Si4 s výkonem 240 koní. Turbodiesel má také objem 2,0 litry a výkony 150 a 180 koní. Já testoval slabší verzi, označenou e-Capability a spojenou se šestistupňovým manuálem. V rámci podobného typu auta je to velmi nezvyklá kombinace – většina Evoque dnes vyjíždí s automatem ZF, který má nově devět rychlostních stupňů. Manuální převodovka má přesné, ale dlouhé dráhy a trochu se zadrhává při přechodu přes neutrál. Spojkový pedál je navíc celkem tuhý, což sice odpovídá charakteru auta, ale nevím, jak to budou zvládat něžnější polovičky, pro které je víceméně určené. S tím souvisí i řízení, které vyžaduje i při manévrování po městě trochu víc síly, než je běžné. A to mi vyhovuje – máte alespoň jistotu, že vám řízení nikam „neuteče“. Navíc řízení má při rychlé jízdě hezky nastavený posilovač a je velmi strmé, což nahrává svižnějším průjezdům zatáčkami.
Na vrcholu své třídy
Z hlediska jízdních vlastností patří Evoque na vrchol své třídy. Jezdí velmi čitelně, vyniká směrovou stabilitou i jistotou při jízdě v táhlých obloucích. V zatáčkách snadno mění směr a nerovnosti skoro nevnímá. Odpružení je nastaveno skutečně optimálně, autu nevadí ani příčné rázy, ani nic jiného. Opravdu velmi příjemné překvapení a to i při použití relativně velkých disků kol. S podvozkem je sladěno i řízení a brzdy, takže v tomto ohledu rozhodně chválím.
Možná vás napadá, že praktičnost nebude silnou stránkou auta, tedy alespoň podle pohledu na vnější tvary karoserie. Základní velikost zavazadelníku činí 575 litrů, což stačí spíše na bagáž pro dva než na uspokojení nároků na výpravu celé rodiny. Sklopením sedadel vznikne prostor 1445 litrů, ale ten využijete jen výjimečně, protože Evoque prostě není stěhovák. Nějaké převozy krabic a věcí mu prostě nesluší…
Evoque využívá systém Terrain Response, který umožňuje nastavit různé jízdní režimy dle podmínek, ve kterých se pohybujete. Zjednodušeně řečeno od bláta po led. Systém přizpůsobí elektroniku a pomáhá vám v hladkých průjezdech terénem. Evoque je sice spíše o stylu na bulváru, ale mimo silnice určitě není neschopný. Má brodivost 500 mm, světlou výšku přední nápravy 215 mm (vzadu 255 mm), nájezdový úhel 25° (vpředu), 33° (vzadu) a přechodový úhel 22°. Otočí se na 11,3 m, přičemž velmi strmé řízení má mezi rejdy pouze 2,31 otáčky. Systém pohonu všech kol funguje automaticky, manuálně lze měnit elektroniku a také zapínat asistent sjíždění prudkých kopců.
Jízda na delší vzdálenost mimo jiné odhalila, že motor je dobře odhlučněný a má příjemný, nerušivý projev. Ovšem co mu trochu chybí, je síla. Výkon 150 koní je pro pohon všech kol a hmotnost kolem 1,7 tuny zkrátka trochu málo, což je patrné zejména při snaze efektivně a rychle předjet auto na dálnici. Slibovaná spotřeba 4,8 l/100 km je opět nereálná, ale výsledných 7 l/100 km v kombinovaném provozu považuji za slušnou hodnotu.
Pokud se podíváme na konkurenci, Evoque určitě patří mezi dražší auta. Z toho je patrné, že mezi kompaktními luxusními SUV hraje spíše roli imagovou, ačkoliv o jeho schopnostech mohu mluvit nečekaně optimisticky. Já si na něj za šest dní docela zvyknula jelikož nemám ve zvyku neustále něco převážet sem tam, ale spíš jezdit za dobrodružstvím, našel jsem v něm dobrého společníka.
Plusy:
Jízdní vlastnosti, schopnosti, vnitřní komfort, image
Minusy:
Některé ovladače, síla potřebná k řazení, menší kufr, vyšší cena
Verdikt:
Evoque je spíše stylové než terénní auto. Má své nedostatky, ale přesto má určité příjemné charizma, díky kterému jsem si ho celkem oblíbil. A to i přes to, že je to spíše auto pro ženy než pro chlapy. Na rodinné potřeby je tu totiž minimálně Discovery a vrchol multifunkčního přepravníku splňuje Range Rover. Při takovém širším pohledu Evoque trochu postrádá smysl (ten dohání stylem) a mluví proti němu i docela vysoké ceny. Ale prostě dobře funguje a působí dojmem pořádně postaveného auta, za kterým se navíc každý otočí. Proč ne.
