Romština na školách? Nesmysl, raději víc angličtiny, říkají Romové

Návrh poslanců TOP 09, aby se na základních školách vyučovalo částečně v romštině, považují sami Romové za sporný. S nápadem přišla poslankyně Anna Putnová, podle níž se díky výuce některých předmětů v romštině usnadní přechod dětí z romských rodin do „českých“ škol.

„Nevím, co ty lidi k tomuhle nápadu vede, moje děti romsky vůbec neumějí,“ říká třiačtyřicetiletý Zoltán Kuru, který působil v romských iniciativách na Náchodsku. I jiné romské děti z jeho okolí prý romsky nemluví, i když tomuto jazyku rozumějí. Generace jejich rodičů a prarodičů totiž romštinu ještě někdy doma používá. Kuru dodává, že jeho dcera naopak umí anglicky a vlámsky. Cizí jazyky se naučila ve škole v Belgii, kde rodina Kuruových před několika lety žila.

„Považuji ten návrh za nesmysl. Spíš než romštinu by měli na školách pro všechny přidat hodiny angličtiny nebo němčiny. To by Romové, kteří marně hledají práci, uvítali určitě víc,“ dodává Kuru, který se živí v Náchodě jako dělník na stavbách, ale jeho dcera našla díky znalosti jazyka práci ve Velké Británii.

Podle autorky návrhu Putnové ale mnohé romské děti po příchodu na základní školu nerozumí v češtině ani jednoduchým větám. "Říkali mi to vychovatelé, s nimiž jsem návrh konzultovala," říká poslankyně. V programové radě TOP 09 její nápad podle jejích slov získal podporu a poslanci budou prosazovat, aby ministerstvo školství  nechalo vypracovat pilotní studii, v jejímž rámci by se částečná výuka v romštině vyzkoušela na některých školách.

Vždyť jsme Češi

Miroslav Zima z brněnského romského sdružení DROM si ale nedovede představit, kdo a jak by romštinu na školách učil. „Romové z různých skupin si totiž navzájem špatně rozumějí, třeba olašským Romům rozumíme hůř,“ říká Zima. Rodin, kde se víc mluví romsky než česky, je podle něj v zemi málo a najdou se spíše ve vyloučených lokalitách, například na Jesenicku.

„Mnozí Romové se sice díky romštině domluví s ostatními v zahraničí, ale stejně preferují spíše angličtinu,“ dodává Zima.

Dvě hodiny romštiny denně by na základních školách ale uvítal Štefan Gorol z Česko-romské společnosti v Novém Boru. „Romové by neměli zapomenout svůj jazyk, který se stále víc míchá s češtinou,“ zdůrazňuje Gorol.

Jen dobrovolné hodiny romštiny - které ale už některé školy nabízejí - schvaluje Rudolf Polák z východočeského Josefova, majitel stavební firmy zaměstnávající hlavně Romy. „Jsme sice romské etnikum, ale jsme Češi,“ říká Polák, který vede sdružení Soužití pomáhající romským dětem v začátcích na základních školách. „Vedeme je ale k češtině,“ připomíná Polák.

Gabriela Hrabaňová, která pracovala jako romská poradkyně na Úřadě vlády ČR, by byla spíš pro větší počet romských asistentů na základních školách. Ti mohou dětem, které mají problémy s češtinou, probíranou látku v romštině dovysvětlit. „Jenže asistentů výrazně ubylo, protože podle nového nařízení se po nich vyžaduje vysokoškolské vzdělání a to moc Romů nemá,“ upozorňuje Hrabaňová.