E-shopům zhasla naděje. Kvůli EET je čekají neřešitelné komplikace
'MALÉ E-SHOPY MOŽNÁ ZAVŘOU'
NOVÉ
Provozovatelé e-shopů po pátečním hlasování Poslanecké sněmovny ztratili poslední naději, že by mohli získat výjimku z elektronické evidence tržeb (EET) pro některé způsoby plateb. Deník Echo24 už v listopadu loňského roku upozorňoval, že internetové obchody se v souvislosti s EET budou muset vyrovnat s celou řadou komplikací, v některých případech až neřešitelných. To platí zejména pro malé e-shopy, jejichž zástupci varují, že některé v nejbližších dnech pravděpodobně zavřou.
Komplikace, které provozovatelům některých e-shopů způsobí EET, si koneckonců uvědomuje i strůjce kontroverzního zákona – ministr financí Andrej Babiš. Ten v listopadu loňského roku navrhl, aby internetové obchody nemusely evidovat některé druhy plateb. Poslanci však v pátek jeho pozměňovací návrh zamítli.
Neschválením výjimek poslanci podle zakladatele pokladního systému Septim.cz Zbyňka Švece hodili část podnikatelů doslova přes palubu. Očekává proto v nejbližších dnech chaos, ale i ukončení činnosti některých z nich. „Např. e-shopy totiž nejsou schopny z technického hlediska některým částem zákona dostát a pro drobné živnostníky to jednoduše kvůli nízkým obratům vůbec nedává smysl,“ uvedl Švec.
Neřešitelné komplikace
Na komplikace upozorňuje i Asociace pro elektronickou komerci (APEK). „Nyní tedy musíme vyřešit nejen ve spolupráci se státní správou, jak postupovat při evidenci tržeb u on-line platebních metod v praxi. Pro e-shopy se jedná o velké technické komplikace, v některých případech až neřešitelné,“ uvedl výkonný ředitel APEK Jan Vetyška.
Pozměňovací návrh ministra financí Babiše měl zajistit, že e-shopy nebudou muset evidovat platby za zboží zaplacené kartou přes internet. Evidence takových plateb je totiž pro provozovatele internetových obchodů velmi obtížná a podle některých názorů i zbytečná.
„Každá administrativní povinnost má své náklady. V tomto případě nemalé, a to jak na straně státu, tak i na straně e-shopů. Smyslem EET bylo zamezit krácení tržeb. Prodeje v e-shopech ale zanechávají dostatečnou elektronickou stopu i bez EET. Stát vyhodí peníze, obchodníci také. Je to drahé a k ničemu,“ uvedl daňový poradce společnosti KODAP Vlastimil Sojka.
Chybělo pět hlasů
Stejně jako pro některé menší hospody či živnostníky, kteří se bojí vysokých nákladů za pokladní zařízení a jeho měsíční provoz, i pro majitele se jedná o finančně náročnou záležitost. Ještě větším problémem je ale technická stránka věci.
„Paradoxně důvodem není nutnost evidovat, ale náročné a drahé na implementaci a prakticky technicky nemožné dodržení některých současných požadavků z metodik,“ uvedl už v listopadu Vetyška pro Echo24.
Podle metodiky k EET, kterou vydalo ministerstvo financí, musí totiž evidovat své tržby i ti podnikatelé, kteří přijímají peníze prostřednictvím PayPal, PayU, PaySec, Google Checkout či Click2Pay. „Platební brána se chová obdobně jako platba on-line kartou a podléhá evidenci tržeb. V prostředí platební brány v podstatě probíhá pouze autorizace a zúčtování transakce,“ píše se v metodice. Platbu podle ministerstva financí totiž přijímá prodejce zboží nebo služby, a pokud se u něho jedná o příjem z podnikání, bude účtenku vystavovat a údaje o příslušné tržbě posílat ona a nikoliv provozovatel platební brány.
Zklamání je podle Vetyšky i to, že návrh neprošel o pouhých pět hlasů. „I když se z praktického tématu stalo téma politické, podařilo se přesvědčit o smysluplnosti tohoto návrhu řadu poslanců. Víceméně všechny strany uznávají, že on-line platby přijaté v internetových obchodech jsou do EET zahrnuty zbytečně, změny se ale nakonec dosáhnout nepodařilo,“ dodal Vetyška.
Čtěte také: Konec online plateb? Malé e-shopy je chtějí kvůli EET rušit
Krok zpátky pro zákazníka
Když ministerstvo trvá na tom, že platba přes platební brány skutečně patři do evidence tržeb, a menší e-shopy se proto tuto možnost rozhodnou rušit, bude to krok zpět především pro zákazníky. Platba prostřednictvím platební brány je totiž druhou nejrozšířenější metodou hned po dobírce.
S tím souhlasí i Miroslav Uďan ze společnosti Shoptet, na jejíž platformě funguje přibližně 20 procent komerčních českých e-shopů. „Z našich statistik vyplývá, že zákazníci stále nejčastěji využívají možnost dobírky, a to 41 procent. Jako další nejoblíbenější je platba převodem na účet, celých 27 procent. I kdyby si nechávali majitelé e-shopů posílat od přepravce peníze za dobírku převodem na účet, stále to znamená, že přibližně třetina objednávek a plateb podléhá EET,“ říká Uďan.
Podle něj tak ministerstvo stejně příliš detailní přehled o činnosti e-shopů nezíská a online prodejcům přibude zbytečná administrativa navíc. „Některé menší e-shopy by situaci mohly vyřešit tím, že budou nabízet pouze ty platební metody, které EET nevyžadují. Jedná se však o krok zpátky a navíc může znamenat ztrátu zákazníků,“ dodává.
Při platbě dobírkou je situace také komplikovaná. Podnikatelé, kteří provozují e-shop a zboží následně posílají na dobírku přes Českou poštu, PPL či jinou zásilkovou službou, si musí dát pozor, zda mají povinnost tržbu evidovat. Pokud zákazník zaplatí v hotovosti přímo kurýrní službě a ta pošle peníze podnikateli na účet, dobírka se neeviduje. V jiných případech se však tržba zaregistrovat musí. Účtenku může podnikatel vystavit předem a zákazníkovi zaslat třeba e-mailem.
