Některým rodičům není pomoci, tvrdí ideoložka Barnevernu
Odebírání dětí
NOVÉ
Nejdůležitější je podle uznávané norské odbornice na péči o děti Kari Killénové prevence. Spolupráce se sociálními pracovníky by u rodičů „náchylných“ k zanedbávání svých potomků měla začít už během těhotenství. Podle ženy, jejíž učení stojí za tisícovkami odebraných dětí v Norsku, není ale všem rodinám pomoci. Podle odpůrců Barnevernu v zemi byla Killénové v dětství sama zanedbávána a čerpá tak ve svém „boji“ z vlastních traumat.
„Ve svých pracích zastávám takový názor, že pokud existují vážné obavy o péči dítěte, je nutné důkladně posoudit rodiče, jejich úlohu, samotné dítě i celkovou životní situaci rodiny a předtím, než se zváží odebrání dítěte, investovat úsilí sociálních pracovníků do prevence. To je v souladu se zákony o ochraně dětí,“ uvedla deníku ECHO24.cz Kari Killénová.
Ne všem rodinám se ale podle v Norsku uznávané odbornice podaří skutečně pomoci. „To je pak extrémně bolestivé pro obě strany – rodiče i děti. Prevence ohledně zanedbávání a zneužívání dětí by měla začít už v těhotenství, na což upozorňuji ve svých knihách a článcích,“ pokračovala Killénová, která téměř tři poslední dekády ovlivňuje sociální politiku v Norsku.
Killénová však přiznala, že i úředníci Barnevernu se mohou ve svých úsudcích ohledně odebírání dětí zmýlit. „Jsem si ale jistá, že k chybám v minulosti došlo. Je mi velice líto, pokud v Česku existují rodiče, kteří si odebráním dětí prošli,“ komentovala dále jednaosmdesátiletá žena.
Největší důraz klade Killénová prý na prevenci, tedy práci sociálních pracovníků a dalších lidí, kteří se skrze své profese s potencionálně problematickými rodiči střetávají již v raném vývoji jejich potomka. Spolupráce s rodinou tak má zamezit možnému zanedbávaní dětí, které by posléze mohlo vést k jejich odebrání úředníky Barnevernu.
V Norsku žije podle odhadů zhruba milion dětí, ročně jich Barnevern rodičům odebere tisíce. Killénová však podle norského lokálního deníku Lindesnes Avis tvrdí, že určitému druhu zanedbávaní či zneužívání je jich vystavena až čtvrtina.
Čerpá Killénová ze svých vlastních traumat?
Zanedbávání dětí je přitom podle psycholožky „dědičné“ – pokud byl vystaven zanedbávání či zneužívání v dětství některý z rodičů, je pravděpodobné, že se to v projeví i v jeho péči. Podle Killénové je to jeden z indikátorů, a to vedle například nízkého sebevědomí dítěte nebo komplikací v těhotenství a při porodu. Rodiče podle ní nehrají v životě dítěte až tak zásadní roli, přednější je péče, byť v pěstounské rodině.
Více zde: Žena v pozadí Barnevernu: Rodiče nejsou důležití, klíčová je péče
Odpůrci sociálního úřadu Barnevern přitom spekulují, že Killénová čerpá ve své práci hlavně ze svých vlastních traumat z dětství a že má v současnosti také problematické vztahy se svými vlastními potomky. Explicitně tuto myšlenku rozvedl v dva roky starém textu i údajný norský psycholog Rune Fardal, podle kterého byl otec Killénové alkoholik a její dcera se s ní dnes nestýká.
Killénová vstoupila do povědomí v Norsku svou disertační prací z roku 1988. Jednalo se o studii založenou na mezinárodních výzkumech týkajících se zneužívání a zanedbávání dětí, kterou doplnila o pozorování celkem 17 zanedbávaných dětí. Podle kritiků chybí práci empirický základ, podle Killénové se však jedná o kvalitní text, který byl podpořen mnoha mezinárodními výzkumy na stejné téma.
Kari Killénová platí v Norsku za uznávanou personu v oboru péče o děti. Norská akademická obec se přitom k její práci, ani k činnosti Barnevernu nechce vyjadřovat. Deník ECHO24.cz oslovil několik odborníků na danou problematiku z předních univerzit v Oslu a v Bergenu, avšak bez úspěchu. Podle Osla k tomu nemají co říct.
Texty Killénové jsou součástí vysokoškolských osnov, metodikami se řídí úředníci specializující se na sociální problematiku, mimo jiné i ti z – u nás nechvalně proslulého – Barnevernu. Killénová pracuje v současnosti pro institut sociálního výzkumu NOVA, který spadá pod norské ministerstvo školství a výzkumu. Několik let vedla Mezinárodní společnost pro prevenci týraného a zanedbávaného dítěte (ISPCAN). V roce 2013 dostala medaili Za zásluhy.
