Obama žádá Kongres o použití síly proti Islámskému státu

Americký prezident Barack Obama požádal Kongres, aby na tři roky schválil použití vojenské síly v boji proti radikálům z Islámského státu. Je připraven nařídit i zásah zvláštních jednotek. Rozsáhlé pozemní vojenské operace ale vyloučil.  

Obama svůj návrh doprovodil dopisem. V následném osobním komentáři pro média také vysvětlil, že mu jde zejména o potvrzení stávajícího rozsahu zapojení Spojených států do koalice proti radikálům. Šéf Bílého domu zatím nepožádal o povolení k případnému použití pozemních jednotek.

„Nejde o schválení dlouhodobé, rozsáhlé pozemní operace jako byly ty, jež naše země podnikla v Iráku a Afghánistánu,“ ujistil Obama. Pro boj s IS to podle něj totiž není nutné. Nový mandát by ale dovoloval omezené zapojení jednotek do záchranných misí a speciálních pozemních operací. Už to podle Obamy má stačit na to, aby byl IS definitivně poražen. 

„Naše koalice je silná, naše věc je spravedlivá a naše poslání bude mít úspěch,“ prohlásil Obama. 

Obama řekl, že mise proti IS je obtížná a že to tak nějakou dobu zůstane, zejména když se koaliční síly snaží vyhnat radikály z městských oblastí v Iráku a v Sýrii. Podle prezidenta je koalice již napevno v ofenzivě. „Naše koalice je silná, naše věc je spravedlivá a naše poslání bude mít úspěch,“ dodal Obama. 

Čtěte také: Dodávka zbraní Kyjevu je možná, připustil Obama

Počáteční reakce na jeho žádost v Kongresu provázejí pochybnosti. Zatímco republikáni vyjadřují nespokojenost s tím, že Obama vylučuje možnost dlouhodobého nasazení pozemních sil, někteří demokraté naopak netají podle agentury Reuters zděšení nad tím, že vůbec zvažuje eventuální nasazené zvláštních jednotek. 

Čtěte také: Obama Putinovi: Nepodporujte rebely, nebo za to zaplatíte

Spojené státy vedou mezinárodní koalici proti IS, v níž aktivně působí letectva několika arabských zemí a také Británie a Francie od loňského srpna. Armádní velitelé upozornili, že v daném rozsahu a s použitou technikou jde, co se týče porážky IS, o běh na dlouhou trať, který se dá měřit spíše v letech než v měsících. 

Americký Kongres nehlasoval pro schválení použití vojenské síly od roku 2002, kdy zákonodárci dali zelenou zapojení do války v Iráku. Nyní se čeká velmi bouřlivá debata, protože téma ostře rozděluje obě hlavní politické síly. Zatímco republikáni prosazují větší vojenské zapojení USA do boje proti radikálům, demokraté se obávají další války na Blízkém východě. 

Čtěte také: Obama potvrdil smrt Američanky zajaté Islámským státem