Kreml zařadil na seznam západních agentů i známý Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na seznam takzvaných zahraničních agentů organizaci Mezinárodní Memorial. Přestože oficiálně jde Kremlu pouze o způsob financování, skutečným důvodem jsou podle historiků spíše nelichotivé komentáře týkající se dění na Ukrajině. Proti stanovisku Kremlu se okamžitě postavila celá řada expertů, svou podporu vyjádřili kolegům i ředitelé českých a slovenských historických ústavů, kteří o celé záležitosti informovali ve své zprávě.

Rusko může od roku 2012 označit termínem „zahraniční agenti“ organizace, které pro svou činnost využívají finanční prostředky ze zahraničí. Po zapsání na tento seznam podléhají takové organizace speciálnímu režimu, jsou tak například zařazeny do veřejně dostupného rejstříku zahraničních agentů a musí povinně označovat veškeré materiály distribuované tiskem nebo na internetu.

Mezi takzvané zahraniční agenty přibyla nově i moskevskou organizaci Mezinárodní Memorial, mateřská základna mezinárodního sdružení zabývajícího se porušováním lidských práv v době sovětského režimu i v současnosti. Důvodem má být právě financování ze zahraničních zdrojů.

Samotní zástupci organizace však s tímto rozhodnutím nesouhlasí a hodlají se proti němu bránit soudní cestou. Za novým označením Memorialu totiž podle nich stojí zejména kritické komentáře, které organizace vydala o dění na Ukrajině.

Svou podporu kolegům už vyjádřila i celá řada historiků z České republiky i Slovenska. Pod společné prohlášení, v němž odmítají rozhodnutí ruského ministerstva, se podepsal například ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra, ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Oldřich Tůma, ředitel Slovanské knihovny – Národní knihovny ČR Lukáš Babka, ředitel Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd Luboš Velek, ředitel Historického muzea Národního muzea Marek Junek, nebo Mečislav Borák ze Slezské univerzita v Opavě.

„S politováním sledujeme, jak se naplňují obavy o osud organizace, která se v posledních letech dostává pod stále silnější tlak ruských úřadů. Máme obavy nad další existencí hnutí i bezpečím jeho pracovníků, kteří budou takto stigmatizováni v dnešní zjitřené době. Tímto jim vyjadřujeme plnou podporu a vyzýváme odpovědné představitele Ruské federace k změně přístupu k této organizaci. Kritický pohled na minulost i současnost považujeme za jeden z pilířů zdravého státu, který nám dává možnost reflexe a pokroku,“ napsali ve společném prohlášení.

Organizace Memorial vznikla v Sovětském svazu koncem osmdesátých let, oficiálně byla ustanovena v lednu 1989. V počátcích měla 47 poboček, z nichž se po rozpadu Sovětského svazu ocitlo deset v zahraničí. Dnes je poboček celkem 63, z toho 50 na území Ruské federace. Největší a zastřešující pobočkou je Mezinárodní Memorial se sídlem v Moskvě.

Čtěte také: Rusko může zničit jeho posedlost západními agenty

Levada naštvala Kreml. Poslední nezávislí sociologové v ohrožení