Sobotka dal, Sobotka vzal? Podivná hra o poslanecké platy

Neměli bychom si přidávat vůbec nic. Nebo si platy zvýšíme maximálně o tolik, kolik jsme sami lidem přidali. Poslanci sociální demokracie nyní mluví o nárůstu platů politiků jeden jako druhý. Nikdo z nich se ale také nechce moc vracet k dohodě, která měla poslancům přinést skokové zvýšení mezd o 14 procent. Celým příběhem změn přitom prochází premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.

Nejdřív tu byl vládní návrh, který měl politikům od příštího roku zvýšit platy o jedno procento. Potom přišel premiér Sobotka s názorem, že by nárůst mezd poslanců a senátorů mohl být o 3,5 procenta, protože stejně vláda zvýšila také platy zaměstnancům ve veřejném sektoru. A pak přichází podivná epizoda. Ministerský předseda odlétá do Ameriky a zasedne rozpočtový výbor sněmovny. Poslancům chce dopřát zvýšení platů o 14 procent.

„Předsedové klubů učinili dohodu. My jsme to projednávali v rozpočtovém výboru, tak jsem dohodu realizoval prostřednictvím pozměňovacího návrhu,“ řekl serveru ECHO24.cz šéf rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD). Vládní koalice má ve výboru většinu, předsedá mu zástupce ČSSD. Těžko si proto představit, že by si výbor počínal svéhlavě.

Sklenák přitom patří v ČSSD mezi blízké spojence premiéra Sobotky. A je těžko uvěřitelné, že by svoje počínání při hledání dohody o růstu platů se stranickým šéfem nekonzultoval.

Čtěte také: Poslanci a senátoři si zvýší základní plat na 64 000

Jedním z těch, kdo pomáhali věc dojednat, byl předseda poslanců ČSSD Roman Sklenák. „Samozřejmě, Sklenák je předseda klubu ČSSD, takže vyjednával s ostatními předsedy klubů. A vyjednali tuto dohodu,“ zmínil Votava. Mimochodem, Votavovi samotnému se do debaty s novináři o nárůstu platů politiků nejdřív vůbec nechtělo. Šéf poslanců ČSSD pak ve sněmovních kuloárech před diktafony rovnou hbitě mizel do hlavního sálu.

Sklenák přitom patří v ČSSD mezi blízké spojence premiéra Sobotky. A je těžko uvěřitelné, že by svoje počínání při hledání dohody o růstu platů se stranickým šéfem nekonzultoval. Nebo jednal přímo proti jeho vůli ve chvíli, kdy byl Sobotka ve Spojených státech. Daleko spíš o celém vývoji událostí věděl. Dohodu přitom potvrzuje i předseda poslanců vládního hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.

Faltýnek: Premiér to z Ameriky vetoval

„Byl to společný návrh. Vzniklo to na základě poměrně dlouhé diskuse všech politických klubů ve sněmovně. Byl to návrh, který by koncepčně řešil poslanecké platy jednou provždy. Bohužel se tento návrh díky sociální demokracii nepodařilo realizovat, takže jsme znovu na začátku,“ uvedl Faltýnek na dotaz serveru ECHO24.cz.

Těžko říct, zda Sobotku nakonec dohnala obava z naštvané veřejnosti. Nebo na něj mělo vliv americké klima. Ale když se ho novináři ještě během cesty na shodu rozpočtového výboru nad 14 procenty zeptali, postavil se proti ní. A po jeho návratu do Česka zaujalo stejný postoj i celé vedení ČSSD. „Pan premiér to z Ameriky vetoval,“ připustil šéf poslanců ANO.

K diskusi o platech politiku. Cisteho mam v prepoctu 216 kc/hod. Pracuji jak nikdy v zivote a jak nejlip umim. Zda je to moc ci malo posudte

— Marian Jurečka (@MJureka) December 2, 2014

Tolerance růstu? Od nuly po 3,5 procenta

Sociálnědemokratičtí poslanci se ještě před prosincovou schůzí sněmovny vrátili k tomu, co vláda říkala už na začátku. Ať platy poslanců a senátorů vzrostou příští rok jen o jedno procento. Ale ať se zároveň obnoví přímá vazba platů politiků na vývoj průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře. Díky tomuto řešení by mzdy poslanců rostly jen tak rychle, jako stoupají lidem ve veřejném sektoru.

„Je potřeba, aby se přijalo systémové opatření. Aby poslanci nediskutovali o přidání u vlastních platů každý rok. A systémové opatření je v návrhu vlády,“ zmínil ústecký poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.“ Ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) připomněl, že návaznost platů politiků na průměrnou hrubou mzdu existovala do chvíle, než ji s rokem 2011 zrušila Nečasova vláda (ODS). „Je pravda, že to bylo „dočasné“ zmrazení. S dočasností máme v naší historii nějakou zkušenost,“ připojil Dienstbier.

„Pokud pan prezident chtěl i sám sobě navýšit plat o 26 procent, tak prezidentské veto bylo tou nejlepší cestou.“

A jak moc by měly tedy platy poslanců a senátorů vzrůst příští rok? „Celou dobu jsem říkal, že preferuji jedno procento. A jsem ochotný hlasovat pro 3,5 procenta,“ uvedl pro ECHO24.cz ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). „Návrh, aby to bylo řešeno jedním procentem, je optimální. Osobně bych preferoval, aby to byla nula,“ přidal se středočeský poslanec Richard Dolejš (ČSSD). „Umím si v tuto chvíli představit cokoli mezi nulou a 3,5 procenty. 3,5 procenta dostali přidáno všichni ve veřejné sféře, tak si umím představit, že poslanci, senátoři a členové vlády by následovali tento trend v růstu platů,“ dodal Dienstbier.

Ministr pro legislativu upozornil také na důsledek, který by pro návrh ze sněmovny mohlo mít případné veto prezidenta Miloše Zemana. Prezident předem varoval, že pokud si politici budou chtít přidat 14 procent, vetuje to jako „nenažranost“. „Prakticky by to znamenalo navýšení o 26 procent. Pokud pan prezident chtěl i sám sobě navýšit plat o 26 procent, tak prezidentské veto bylo tou nejlepší cestou,“ dodal Zemanův rival z loňské prezidentské volby.

Čtěte také: Nenažranost versus pokrytectví. Boj o platy poslanců graduje

V úterý prošel zákon určující platy politiků ve sněmovně po bouřlivé debatě druhým čtením. Někteří ze zákonodárců chtěli po premiérovi omluvu, že předchozí dohodu zbořil. Sobotka se ale omluvit odmítl s tím, že by takový růst politických platů mohl těžko vysvětlit veřejnosti. Definitivně mají poslanci o normě hlasovat v pátek. Právě tehdy zároveň určí, jak moc si vlastně chtějí přidat.