Kvůli brexitu Britka nemluví s rodiči. Zápas s Islandem ale bolí víc
JAK VIDÍ BREXIT OBYVATELÉ LONDÝNA
NOVÉ
Šestadvacetiletá Češka Tereza se svým manželem žije a pracuje v Londýně už druhým rokem. Britové před týdnem v referendu o vystoupení Velké Británie z Evropské unie (EU) rozhodli i o její budoucnosti, brexit by totiž mimo jiné znamenal i konec volného pohybu pracovních sil. Že by mohlo hlasování skutečně dopadnout pro odpůrce unie, většina jejích kolegů nevěřila. O tři dny později čekal obyvatele hlavního města ještě větší šok, když Anglie vypadla z Mistrovství Evropy ve fotbale. Ten zápas s Islandem Angličany hodně vzal, říká Tereza.
„Ve čtvrtek všichni v práci říkali, ze brexit nebude. Nikdo nevěřil, že by mohlo hlasování dopadnout tak, jak dopadlo. V pátek byli všichni hodně překvapení,“ říká Tereza, která v Londýně pracuje ve vydavatelství zaměřené na B2B produkty. Výsledek hlasování překvapil i ji, mohl by totiž významně ovlivnit její budoucnost v Londýně. Na rozdíl od svých kolegů ale byla den po referendu klidná.
Stejně stará Simran je Britka, v Anglii se narodila a nyní stejně jako Tereza pracuje v britském hlavním městě. Její budoucnost v Británii ohrožená není, výsledek referenda ji ale zasáhl na první pohled mnohem více. „Hrozně mě to naštvalo. Nemluvím teď kvůli tomu se svými rodiči, protože vím, že oni hlasovali pro brexit. Moji kolegové v práci to mají dost podobně, řada z nich má rodinu na venkově,“ říká Simran.
Strach o kosmopolitní Londýn
Statistiky její slova potvrzují. Výraznou skupinu, která se vyslovila pro brexit, totiž tvořili Britové starší 65 let. Rozdílně také hlasovali obyvatelé velkých měst, kteří byli pro setrvání, a lidé z venkova a menších měst. Špatná nálada podle Simran padla druhý den po referendu na celý Londýn. „Úplně jsem v metru cítila, že lidé jsou z toho překvapení a v šoku, stejně jako já,“ říká. Nejvíce se přitom bojí o budoucnost hlavního města, Londýn by podle ní mohl ztratit svůj ráz. „Londýn je hodně kosmopolitní, i proto ho mám ráda. Bojím se, že tohle se po vystoupení z EU změní,“ dodává Simran.
Z výsledku byl v šoku i pětatřicetiletý Charles a jeho o rok mladší žena Tiffany, kteří žijí na londýnském předměstí. „Když jsem si ráno po referendu přečetl výsledek, bylo to velké překvapení. Vůbec nás nenapadlo, že by se to mohlo opravdu stát,“ říká Charles, který vystudoval medicínu a nyní se atestuje na chirurga. „Největší obavy mám samozřejmě z ekonomických důvodů. Myslím, že tohle Británii ekonomicky hodně ovlivní,“ dodává.
Jeho žena Tiffany, která je doma s několikaměsíční dcerou, má strach především o přátele. „Hodně mých kamarádek jsou cizinky, které tu žijí třeba jen na pas. Vím, že neodejdou ze dne na den, ale stejně má člověk strach, že jim tu úřady nedovolí zůstat,“ říká. I ona ale vzápětí zmiňuje ekonomické dopady výsledku referenda. „Naši známí se zrovna rozhodli prodat dům, ale druhý den po brexitu jim bylo řečeno, že je vlastně neprodejný. Mohl za to prý pokles libry,“ dodává Tiffany.
Nikdo neví, co bude
Na brexitu je ale podle všeho nejhorší nejasnost ohledně toho, co vlastně odchod z EU přinese. „Moje HR manažerka mým kolegům, kteří nejsou Britové, a mně řekla, že se nemusíme bát, že o práci nepřijdeme. Zároveň se ale u nás v práci diskutuje, co by to pro firmu znamenalo, kdyby si nás chtěla nechat. Nikdo neví, jestli naše setrvání v práci nebude třeba znamenat další výdaje a jestli to bude firma ochotná obětovat,“ říká Tereza, podle které se výsledek referenda projevil především v byznysu.
„Hned druhý den se ukázalo, jak se projevil propad libry v obchodu. Zvláště naši klienti z toho byli nervózní, protože jsme například museli některé transakce provádět v dolarech,“ říká Tereza. Obor, ve kterém pracuje, podle jejích slov výrazně ovlivňují regulace, které přicházejí z unie a jsou platná pro celý evropský prostor. „Někdy se ty předpisy připravují i několik let a teď nikdo neví, zda ty připravované vejdou v platnost a jestli ne, co bude platit a kdy dojde ke změnám,“ dodává.
Národní fotbalová tragédie a tenis
O tom, že je brexit v Británii velké téma, svědčí i titulní strany britských novin, které po celý následující týden výsledek hlasování, jeho politické dopady i ekonomické aspekty řešily. Na stejnou úroveň se dostala už jen jiná britská tragédie a tou byl zápas na fotbalovém Euru mezi Anglií a Islandem. Ten se stal pro Brity druhým brexitem.
„Rooney by měl jít. Britové vkládají všechny naděje do Murryho,“ stálo na titulní straně úterního Evening Standard. Deník kvůli výsledku ve fotbale odsoudil výkon anglického kapitána Waynea Rooneyho. Pozornost se podle něj naopak přesunula na britskou tenisovou jedničku Andyho Murrayho, kterého v úterý čekal první zápas na tradičním Wimbledonu.
„Myslím, že větší šok než brexit bylo pro Angličany vypadnutí z Eura,“ zlehčuje situaci Tereza. „V práci, na obědě i večer v hospodě se po tom zápase s Islandem všichni bavili jenom o fotbalu. Měla jsem pocit, že je ten fotbal vlastně vzal mnohem víc než referendum. Fakt si nemysleli, že by mohli s Islandem vypadnout,“ dodává. Anglie totiž v mistrovství nepřešla přes Island a nedostala se mezi osm nejlepších týmů.
Britové milují fotbal a tenis a tak si nenechali výsledkem hlasování zkazit ani největší tenisový svátek Wimbledon, který v pondělí odstartoval. Při čekání ve frontě na lístky, která první den grandslamu čítala více než devět tisíc lidí, nebyl brexit na pořadu dne. „Myslím, že Německo se teď na nás hodně zlobí kvůli brexitu,“ padne v diskusi mezi Brity během čekání na lístky. Pak se už ale řeší tenis. Na kurt se totiž ten den chystá pětadvacetiletý Brit Marcus Willis, který se později stal překvapením turnaje a naplnil titulní strany sportovních deníků.
