Bestseller za miliony může napsat i servírka. Jenom ne česky

Bestseller. Magické slůvko, které zrychlí tep každému nakladateli i knihkupci, na velkém trhu vidina velkého zisku, na malém dokonce životní nezbytnost. Existují sice domácí bestsellery, ale ty na rozdíl od těch světových nemívají až na výjimky (Pavlovská, Vondruška, Svěrák) dlouhý život.

A světu dominují čím dál víc knihy psané anglicky (dnes už 60 % překladů) a podíl roste. Za rok 2013 vyšlo jen v USA 1,4 milionu titulů, desetkrát tolik než před deseti lety (nepočítaje e-knihy, reprinty a knihy bez ISBN) a stoupá i počet knih vydaných autorem (250 000). Pozadu nezůstává ani produkce anglickojazyčných nakladatelů v Anglii, Austrálii, Irsku, Indii, Kanadě a jinde. Devadesát devět procent všech nových globálních bestsellerů je psáno anglicky.

Jen vzácně se objeví nějaký ten Polák (Sapkowski), Maďar (Marai), Brazilec (Coelho) nebo Švéd (Larssen). Každý třetí absolvent humanitních studií se v Anglii snaží napsat knihu. Kde jinde by mladý člověk mohl tak rychle vydělat statisícové částky a někdy i milion. Nedávno vyšla v New York Times zpráva o číšnici, která získala na frankfurtském veletrhu za svůj výplod šestimístnou sumu. Bestseller dnes jen vzácně vzniká samovolně jako kdysi, rozhoduje hlavně reklama a nemusí být ani kvalitně napsán. Stačí, aby byl založen na senzačním a chytlavém nápadu a se stylistikou si už redaktor nějak poradí. Dva debutanti letos v aukci shrábli více než milion dolarů, Stefanie Cliffordová (Everybody Rise) za příběh o společenské šplhounce a kariéristce a Blake Crouch za sci-fi (Dark Matter). Samozřejmě prodali svá dílka i filmařům. Ročně se odehrává nejméně sto takových milionových obchodů a automaticky jsou vydražené rukopisy prodány do celého světa.

Zdá se, že veliký humbuk kolem prvotiny a astronomické peníze do reklamy v globálním světě postačí. Literární agentura se postará o recenze a chválu celebrit. Autor musí mít blog i své stránky a vytváří si fanklub. Nakladatel opatří/zaplatí další zvláště neformální doporučení a zmínky o knize po internetu (čtenářské kluby, Facebook) a zajistí, aby vstoupil na trh s předběžnými objednávkami a hned v prvním týdnu prodeje se dostal na žebříček bestsellerů. A ty se množí jak houby po dešti.

Loni vymyslely londýnské Timesy dalších dvanáct kategorií bestsellerů. Trh ještě úspěch knihy ani nepotvrdil a majitel práv ji už prodal do dvaceti zemí. A stačí jeden velkofilm a investice se vyplatí mnohonásobně. Tradiční nakladatelé se tímhle způsobem brání před internetovým samizdatem i před Amazonem (dnes už nakladatelem), který jim snižuje marže a trhu dominují ti velcí. Velká americká pětka zvyšuje své zisky.

A co malý český nakladatel? Nezbývá mu než licitovat a přeplácet. V Česku mu ale žádná reklama bestseller ze země nevydupe (náklady neúměrné) a pokud se kniha nestane skutečně globální senzací, o které mluví svět, tak prodělá. Musí také vážit, zda není rukopis české mentalitě příliš vzdálen anebo se nachází v téměř neprodejném segmentu, jako je sci-fi nebo literatura pro náctileté, kde je úspěch výjimkou.

Literární agentury se snaží z malého trhu vydolovat relativně největší zálohy, buď proto, že tu mají náklady (subagentury) nebo i proto, že nevěří prodejním výkazům. Nemají s čím srovnávat. Češi dnes kupují méně než Poláci či Maďaři. Na bestselleru závislí čeští nakladatelé pak mezi sebou zběsile licitují a šroubují ceny nahoru. Platí většinou nesmyslné částky 5 –10 000 dolarů za zajíce v pytli. Ale možná, když koupí deset dvacet a jeden se chytí…

I u nás už o úspěchu knihy rozhoduje kapitál.