Nejen uprchlíci. O prezidentovi rozhodnou registrační pokladny – v Rakousku
1
Není správné podceňovat politický dopad registračních pokladen. To si uvědomila rakouská vládní koalice složená ze sociálních demokratů a lidovců nejpozději počátkem května, kdy podnikatelé museli povinně zavést elektronické pokladny podobné českému systému EET.
V neděli proběhne druhé kolo prezidentských voleb a do konečného klání vstupuje jako mírný favorit kandidát radikální pravice Norbert Hofer, jehož Strana svobodných (FPÖ) spolupracuje na evropské úrovni s Národní frontou Marine Le Penové a německou AfD. Za největší část popularity vděčí xenofobní FPÖ uprchlické krizi, ovšem rozhodující hlasy mohou dodat živnostníci, které zavedení pokladen rozzuřilo do běla. Dobře přitom vědí, že Svobodní se jich vždycky zastávali.
Zavřené hospody
Dokonce noviny z kosmopolitní Vídně si všimly, že s pokladnami něco není v pořádku. Při jejich ostrém startu, ke kterému došlo prvního května, se tedy snažily zmapovat důsledky přísného vládního opatření. Mimo jiné popsaly zavření řady malých hospod.
I když se kácela rakouská vláda, prezidentský boj vrcholil a sílily protesty proti rozdělování uprchlíků, věnoval deník Die Presse hlavní komentář úvaze, že žádné z dílčích opatření rozsáhlé daňové reformy nevzbudilo takový ohlas a především odpor, jako povinné pokladny. Komentátor Norbert Rief to vysvětlil jednoduše. Kvůli pokladnám nezavírají své provozovny obyvatelé luxusních vil z lepších vídeňských čtvrtí, kteří jezdí automobily Ferrari a Porsche, ale lidé, kteří dokázali své podnikání financovat pouze tím, že část svých příjmů nedanili. „V debatě o registračních pokladnách jde především o to, jestli má malý podnikatel vůbec šanci přežít, když se chová čestně a zaplatí všechny daně. Možná jsou daně tak vysoké a povinnosti tak přísné, že už toho mají nad hlavu. Těžko by se našel podnikatel, který se rád chová nečestně a který dobrovolně podstupuje riziko krácení daní. Ale zřejmě si v tomto státě někteří neumějí jinak pomoci, pokud chtějí přežít,“ vysvětluje komentátor Rief. Vládní politici si podle něho příliš pozdě uvědomili, že hlavním efektem reforem bude likvidace těch nejmenších. Pro značnou část společnosti to však znamenalo poslední kapku, kterou přetekl pohár trpělivosti s vládními nápady.
Pro pořádek je třeba dodat, že rakouský systém elektronických pokladen je o něco mírnější než plány české vlády. Rakouská vláda udělila výjimku podnikatelům s obratem pod 15 tisíc eur ročně, navíc tamním podnikatelům stačí koupit pokladnu s fiskální pamětí. Nemusí jako v budoucnu jejich čeští kolegové platit měsíční poplatky za speciální software pro připojení na finanční úřad.
Tichá dohoda proti úřadům
Na venkově se odstavce vídeňských novinářů potvrzují. Změnu atmosféry ve vinařské oblasti Kremstal vystihuje návštěva výroční slavnosti Kellerfest v obci Rehberg. Svou produkci prodávají jen čtyři vinaři, i když před rokem jich bylo třikrát víc, namísto živé kapely hraje jen reprodukovaná hudba. Ostatní pěstitelé nepovažovali za nutné a zvláště za důstojné, aby si pokladny pořizovali. „Lidé to berou jako urážku, když je vlastní stát považuje za podvodníky,“ vysvětluje jeden z těch, kdo slavnost bojkotují. Upozorňuje, že v blízké obci Rohrendorf zrušili Kellerfest úplně, i když tam loni přišlo deset tisíc hostů. K logice věci patří, že se v Rohrendorfu víno pěstovat nepřestalo, ale jenom se přestalo prodávat na veřejnosti.
Obcházení zákona o pokladnách se stalo i v puntičkářském Rakousku všeobecně tolerovaným deliktem. Kdo nakupuje v podniku někoho známého, automaticky předpokládá, že majitel nebude tržbu účtovat na pokladně. Součástí tiché dohody se stávají i známí známých a také mnozí cizinci. Účtenku dostane zákazník ve velkých restauracích a obchodních domech, kde systém pokladen fungoval už před reformou. Zákon se obchází, i když Kremstal už zažil první razii finančních úředníků a jeden ze slavných vinařů dostal pokutu 1500 eur.
Vládní reformátoři předpokládali, že jenom letos vydělají na pokladnách téměř miliardu eur. Spokojeni ovšem budou i s poloviční částkou, když Ústavní soud přesunul zahájení ostrého provozu z ledna na květen. Většina z nich se ovšem výsledku ve funkci nedožije. Koaliční strany vyměnily premiéra a vláda v těchto dnech prochází důkladnou rekonstrukcí.
„Sedřeli by lidi z kůže, jenom aby měli dost peněz pro azylanty. Přitom z nich ani jeden nepracuje,“ kritizuje zavedení pokladen jeden z kremžských živnostníků. To nevěstí nic dobrého pro prezidentského kandidáta Alexandera van der Bellena, kterého vládní strany podporují, ani pro samotné sociální demokraty a lidovce, které zřejmě na podzim čekají předčasné parlamentní volby.
