NYT: Pokud Západ nezahájí invazi, může Sýrii ztratit
Válka v Sýrii
NOVÉ
Přestože Spojené státy posledních pět let trvaly na tom, že syrský prezident Bašár Asad bude muset v úřadu skončit, vzhledem k současnému vývoji jim možná nezbude, než od svých přání upustit. Vyplývá to aspoň z analýzy, kterou zveřejnil americký list The New York Times. Podle ní se totiž ukazuje, že pokud Západ nepošle do země pozemní vojska, nebo pokud nedojde k zásadnímu obratu v ruské politice, strategii Západu v Sýrii hrozí porážka.
Rozhodujícím momentem v syrské válce bylo podle analýzy The New York Times zahájení ruských náletů z loňského září. Pozemní jednotky prezidenta Asada, podporované šíitskými polovojenskými milicemi a libanonským Hizballáhem, totiž po zahájení náletů začaly slavit úspěch. Vládním jednotkám se tak v posledních měsících podařilo dobýt zpět značnou část území, kterou před tím kontrolovala opozice. V současné době hrozí, že Asad znovu ovládne severosyrský Halab (Aleppo).
Dalším argumentem, který hovoří ve prospěch prezidenta Asada, je pak podle amerického listu to, že syrská armáda je na rozdíl od opozice jednotná. Jednotlivé opoziční skupiny, z nichž část se hlásí k radikálnímu islámu (přičemž se to zdaleka netýká jen Islámského státu), totiž jednotné nejsou a často bojují proti sobě. Opoziční skupiny se rovněž v některých případech chovají hrubě k civilistům, čímž ztrácí jejich podporu.
Vzhledem k tomu, že pravidelné jednotky syrské armády mají jasnou převahu na zemi proto možná Západu nezbude, než do země poslat vlastní pozemní vojska. Americký list v této souvislosti připomíná záměr Saúdské Arábie vyslat do Sýrie vlastní armádu, o kterém se v poslední době začalo hovořit a který má podporu prezidenta Obamy.
Opozice proti prezidentu Asadovi ale není rozdrobená jen v Sýrii. Různorodé a mnohdy protichůdné zájmy mají i větší hráči v zahraničí, kteří jednotlivé opoziční skupiny podporují. Americký list to ilustruje například na vztahu Spojených států a Turecka, kdy se Ankara s Washingtonem sice dokážou shodnout na tom, že Asad je nepřítel, ale nedokážou se už shodnout na tom, jestli podporovat či spíše potlačovat Kurdy.
Právě to se podle New York Times jeví jako jeden ze zásadních problémů Spojených států. Spolupráce Moskvy, Damašku a Teheránu se totiž alespoň na pohled jeví jako efektivnější než spolupráce USA, západní Evropy, Turecka a sunnitských států Zálivu.
Vzhledem k výše zmíněným poznatkům je proto podle amerického listu možné, že Západu po pěti letech nezbude, než slevit ze svého původního požadavku a nechat Asada alespoň dočasně u moci. Mohlo by se tedy stát, že na konci pět let trvající občanské války, která stála životy statisíců lidí a další miliony vyhnala z jejich domovů, bude mít Sýrie stejného autokratického vládce, jakého měla na začátku. Vše ale ukáže teprve další vývoj a především mírová jednání, která v současné době probíhají ve švýcarské Ženevě.
