Opozice má o zdravotnictví jasněji než vláda. Válek i Dostál by s restrikcemi udělali rychlý proces

Kdo bude příštím ministrem zdravotnictví? Od této otázky se odvíjí i to, jestli budeme na podzim muset dál nosit roušky, nebo se při vstupu na nejrůznější místa prokazovat negativním testem na koronavirus či dokládat očkování. Současný ministr Adam Vojtěch (za ANO) o svém možném pokračování mlčí, stejně jako hnutí ANO o jeho případném nástupci. U opozice je o možných kandidátech mnohem jasněji. Pokud bude ministrem po říjnových volbách Vlastimil Válek (TOP 09), Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) nebo kandidát Pirátů a Starostů Ondřej Dostál, většinu plošných opatření zřejmě čeká rychlý konec.

V případě, že by příští vládu sestavovala koalice ODS, TOP 09 a lidovců (Spolu), jako nejžhavější kandidát na post ministra zdravotnictví se jeví lékař Vlastimil Válek, předseda poslaneckého klubu TOP 09. Ten pro Echo24 řekl, že plošná opatření v současné chvíli nedávají smysl, a ostře kritizoval počínaní současného ministra. „Povinnost nošení roušek musí být velmi pečlivě zvažována a musí být pečlivě řečeno kdy a kde. Když máte v domově seniorů 70 až 80 procent naočkovaných, tak nechápu, proč by tam měl kdokoli nosit roušku, včetně nenaočkovaných a návštěv. Myslím si, že v současné situaci není smysluplné mít plošná opatření a pod sankcemi.“

Proč mít roušky u stolu, říká Válek

Válek by byl i pro odstranění bezinfekčnosti jako podmínky pro vstup do služeb, na sportoviště nebo za zábavou. „V otevřených prostorech by to mělo být co nejdřív. Tam, kde je jasně definovaný kolektiv také. V obecné rovině by to mělo skončit tehdy, kdy bude proočkováno 70 až 75 procent populace v ČR. Pokud jde o restaurace, kam dominantně chodí rodiny a sedí spolu u stolu, tak pro to nevidím důvod. Pokud je to bar, kde jsou lidi těsně vedle sebe, tak tam je to vysoce rizikové, pokud je to v regionu, kde se ta nemoc šíří. Pokud půjdete s kolektivem, se kterým chodíte do práce a sedíte u jednoho stolu, a v té práci roušky nemáte, proč byste je měli mít u stolu,“ říká Válek.

Šel by cestou protilátkových testů. „Je vysoce pravděpodobné, že promoření populace je daleko vyšší, než se zdá. Myslím si, že s tím virem přišlo do styku daleko víc lidí a mají protilátky, proto za AntiCovid tým chceme, aby se protilátky měřili ve smyslu: pozitivní, nebo negativní. Chci zjistit, kolik lidí, u kterých to nevíme, má protilátky. Pokud z těch, co nejsou očkovaní a neprodělali nemoc, má 60 až 90 procent lidí protilátky, tak to riziko dalšího zásadního šíření je podstatně menší.“

Bezpečná cesta návratu k normálnímu životu je podle něj očkování seniorů i zahraničních pracovníků. „Cílem je naočkovat co největší procento lidí, ale bez sankcí, bez teroru, bez vydíraní, ale vysvětlováním,“ dodává. Válek také říká, že ČR potřebuje jasný plán, jak přistupovat ke covidu, k tomu jsou potřeba odborníci, ale zdůrazňuje i důležitou roli ministra.

Musíme najít odvahu. Riziko je i u chřipky, míní Kaňkovský

V rámci koalice Spolu je v souvislosti se zdravotnictvím často skloňováno ještě jméno lidovce Víta Kaňkovského. Ten má na restrikce podobný pohled jako Válek. Říká, že roušky jsou teď potřeba ve vnitřních prostorách jen tehdy, kdy dochází k mísení různých skupin osob, třeba v obchodech. „Naopak jsem pro zrušení povinnosti nosit roušky například na pracovištích, kde je stálý kolektiv pracovníků, tam to nedává smysl a zbytečně to lidi unavuje,“ uvedl pro Echo24.

Kaňkovský je přesvědčen, že i přes nové mutace koronaviru „musíme v určité chvíli najít odvahu se vrátit k normálnímu způsobu života“. Potřeba jsou k tomu podle jeho slov dvě věci: přesvědčit zbývajících 420 tisíc nenaočkovaných seniorů a dosáhnout proočkovanosti 70 procent populace nad 18 let. „V obou případech je pak možné přistoupit ke zrušení ochranných opatření, určité riziko tu zůstane, ale to máme i u jiných nákaz, jako je například chřipka,“ vysvětluje.

„Byl jsem společně s kolegou Válkem první, kdo jsme začali uznávání protilátek v ČR prosazovat a to už na počátku tohoto roku. Bohužel neustále vedeme boj s ministerstvem zdravotnictví, které si v této otázce postavilo hlavu a neustále uznávání protilátek odmítá. Jsme ale připraveni společně s řadou expertů využití protilátek prosadit,“ dodává.

Dostál patřil k největším kritikům vládních restrikcí

Jako o možném aspirantovi za koalici Pirátů a Starostů se mluví o Ondřeji Dostálovi, právníkovi se specializací na zdravotnické právo. Ve hře by byl zcela jistě i jako kandidát případné povolební koalice Spolu a Pirátostanu. Dostál se nyní těsně před volbami stal terčem kritiky několika málo členů strany kvůli svému postoji k očkování (psali jsme zde). Očkován proti covidu prý není „vzhledem k opakovaně změřené přítomnosti protilátek“.

Dostál soustavně kritizoval protiprávnost plošných opatření. Vadilo mu třeba, že i lidé, kteří jsou obecně považováni za bezinfekční, musí uvnitř roušky. Vyslovil se i pro zmíněnou možnost uznávání covidových protilátek.

V rozhovoru pro Týdeník Echo na začátku roku řekl, že by bral post ministra jako výzvu, pokud by to byl nutný krok k tomu, aby se něco změnilo. Vyjádřil tehdy také obavu z toho, že by cestování v rámci EU mohlo být podmíněno očkováním, tehdejší nouzový stav označil za protiústavní.

„Myslím si, že vláda při vyhlášení nouzového stavu má povinnost oznámit, do kterých konkrétních svobod chce příštích 30 dní zasahovat. Jak, proč, uvést vědecké teze, pod nimiž taky musí být někdo podepsaný, aby ho bylo možné volat k odpovědnosti. Přinést odhad, na kolik ta omezení přijdou národní hospodářství, jaké budou ztráty na vzdělání dětí a podobně,“ řekl.

Dostál v minulosti uspěl dokonce s žalobou na postup vlády i u soudu. „Tehdy na jaře si ministr zdravotnictví pod sebe vzal kompetence, které neměl, a omezil základní svobody. To přitom může dělat pouze parlament, byť i jen tím, že vládě zpětně posvětí nouzový stav. Jeden ministr prostě nemůže bez souhlasu parlamentu zasahovat do základních práv,“ odpověděl tehdy na otázku, co ho k žalobám vedlo.

Nad Vojtěchem visí otazník

Současný ministr zdravotnictví za ANO Adam Vojtěch ještě předtím, než byl po zimní pauze podruhé jmenován do funkce, prohlásil, že po říjnových volbách chce z politiky odejít. Měl obsadit post velvyslance ve Finsku. Na dotaz, kdo by měl být jeho případným pokračovatelem po volbách, však nereagoval. Současně není známo, že by vládní hnutí Andreje Babiše veřejně prezentovalo jiného kandidáta. Nad ministerstvem tak v každém případě visí velký otazník.