Pořad o zdravé výživě doporučil i polévku z pytlíku

Přestože Česko patří mezi země s nejhoršími stravovacími návyky na světě, v posledních letech se snaží jíst zdravěji. Alespoň to tak vypadá podle množství televizních pořadů, specializovaných obchodů i obliby farmářských trhů. Občas se ale i mezi „zdravé“ rady propašuje jídlo, které za příliš zdravé považováno není. Živou debatu například nedávno vyvolal jeden internetový pořad, kde se – byť jen okrajově – doporučovaly hranolky a polévky z pytlíku.

Negativní debatu vzbudil díl o večeřích online pořadu Vím, co jím, který se veřejnosti snaží pomoci s výběrem kvalitních a výživných potravin. Odborníci na zdravou výživu v něm totiž lidem doporučili kromě domácího vývaru i několik instantních polévek.

„Pokud nemáte čas si doma chystat vývar, vyzkoušejte i některou z polévek z pytlíku. Pytlíkové polévky byly dlouhou dobu zatracovány, ale logo Vím, co jím, vám pomůže vybrat přijatelnou variantu i v tomto případě. Berte ji jako základ, který doplníte ještě o sýr nebo šunku a zeleninu,“ řekl v dané epizodě Petr Havlíček, který v pořadu působí jako výživový poradce.

„Výživový odborník doporučuje instantní polévku jako záruku dobrého zdraví? To si z nás děláte legraci? Nejde náhodou o dobrý byznys u firmy Knorr? Držím v ruce polévku Farmářskou s nudlemi a je v ní glutamát sodný. Přeji všem dobrou chuť!“ komentovala na Youtube daný díl jedna z divaček.

Podle tvůrců pořadu instantní polévky s logem Vím, co jím odpovídají mezinárodně uznávaným kritériím. „Nechceme, aby lidé jedli polévku z pytlíku každý den a nikdy si neuvařili domácí vývar, jde nám o to, aby věděli, po které sáhnout, když mezi nimi budou vybírat. Logo Vím, co jím má sloužit jako rádce při výběru potravin – tedy usnadnit volbu napříč různými kategoriemi,“ uvedli v reakci zástupci pořadu „o výběru kvalitních a nutričně vyvážených potravin.“

Kritiku si autoři pořadu, který pravidelně sledují tisíce lidí, vysloužili i kvůli dalším, ne úplně zdravým potravinám, které zařazují po bok těm kvalitním. Týká se to například doporučení, dát si jako přílohu k steaku z lososa a zelenině hranolky, nebo snídaňových cereálií.

Čtěte také: ‚Kanibalismus‘ mezi kolami bez cukru. Diet Coke to odnáší

„Pokud pořad doporučuje hranolky, sáčkové polévky nebo dochucovadla, osvětě nepomůže. Pomáhá ale obecnými doporučeními o pohybu a výživě, které umí hezky marketingově zpracovat,“ reagovala na dotaz deníku ECHO24.cz ředitelka Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu Marie Nejedlá.

Pořad se hlásí k celosvětovému projektu The Choices Programme, který vznikl na základě výzvy Světové zdravotnické organizace a Organizace pro výživu a zemědělství při OSN. Lidem se snaží ulehčit orientaci v nabídce potravin tím, že produktům, která splňují daná kritéria ohledně množství, soli, tuků i vlákniny, udělují osvědčení v podobě loga pořadu.

‚Zdraví není kompromis‘

Kritická je i nutriční terapeutka Kateřina Boesenberg, podle které zdraví není kompromis a tudíž by měli být poradci ve svém výběru přísnější. „Doporučit hranolky a pytlíkovou polévky, do které, když máte hlad, přidáte ještě šunku a sýr, je strašné. I když je opečete v troubě, kardiovaskulární onemocnění vám to způsobí taky. Nemluvě o tom, že při výrobě hranolek se tvoří akrylamid, který je toxický,“ řekla deníku ECHO24.cz Boesenberg.

95 procent potravin dostupných v supermarketu není podle odbornice na výživu přitom vůbec vhodných k lidské konzumaci.

Nutriční terapeutka dodala, že sice tvůrci pořadu sledují směrnice Světové zdravotnické organizace ohledně doporučených dávek cukru, tuku nebo soli, jejich snížené množství ale ještě nezaručuje, že se jedná o zdravou potravinu. „Zdravé stravování se nedá rozložit pouze do makroživin. Důležité je i to, zda a jak byla potravina průmyslově zpracována,“ pokračovala nutrioložka.

To je třeba příklad i snídaňových cereálií zakoupených v supermarketu už ve zpracované podobě, které představují v mnohým domácnostech první jídlo dne. „U většiny běžně dostupných cereálií se obiloviny při výrobě nejdříve rozmočí na kaši, přičemž se hmota zahřívá na teplotu 200 až 300 stupňů, přidávají se příchutě a různé přísady. Pak se z ní vytváří ještě různé tvary. Tímto postupem se ale zničí většina živin, které zpět uměle přidávají a vzniká pro náš organismus takový chemický koktejl,“ doplnila Boesenberg.

Nedostatek jódu (ryb) v těhotenství může snížit IQ dítěte až o 7 bodů.

95 procent potravin dostupných v supermarketu není podle odbornice na výživu přitom vůbec vhodných k lidské konzumaci. Výjimku tvoří čerstvá zelenina, ovoce, vajíčka, čerstvé maso a ryby. Při snaze jíst zdravě lze v supermarketu sáhnout také po některých mléčných výrobcích a částečně i po sortimentu v oddělení se zdravou výživou.

Češi v popředí nezdravých strávníků

Stravovací návyky Čechů patří mezi nejhorší na světě. Podle odborné studie publikované v britském zdravotnickém časopisu The Lancet, ve které autoři v letech 1990 a 2000 hodnotili jídelníčky 187 zemí, je na tom hůře než Česko už pouze Arménie, Maďarsko a Belgie. Studie zohlednila i dalších 325 vědeckých výzkumu, které byly na toto téma již publikovány a podařilo se jí proto pokrýt stravovací návyky zhruba 4 a půl miliardy dospělých lidí.

„Vypadá to, jako bychom si z každé doby a kuchyně vzali to horší.“

Naopak nejzdravěji podle studie jedí lidé v Čadu, Sierra Leone a Mali. U afrických států, ve kterých nejsou průmyslově zpracované potraviny na rozdíl od rozvinutých zemí tolik dostupné, vědci ocenili vysokou spotřebu ovoce a zeleniny. Tradiční českou kuchyni oproti tomu tvoří převážně tučná a nevýživná jídla.

Český jídelníček obsahuje také nedostatek ryb (podle Nejedlé málo žen ví, že nedostatek jódu v těhotenství může snížit IQ jejich dítěte až o 7 bodů) i málo ovoce, zeleniny a luštěnin. Češi konzumují trojnásobek doporučeného množství soli, což je mimo jiné způsobeno oblibou v uzeninách, dochucovadlech či chipsech. Problém představují i polotovary, kterými se často řeší nedostatek času na vaření.

„Vypadá to, jako bychom si z každé doby a kuchyně vzali to horší, souvisí to s chuťovými preferencemi a závislostmi (na soli) z dětství, naučenou chuť pak vyžadujeme stále. Podle toho pak vybíráme a nakupujeme. Často všechna předsevzetí zruší cena,“ poznamenala Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.

Knedlíky? Jen prázdné kalorie

„My jsme zvyklí na guláše s pěti, klidně až deseti knedlíky. Ale kolik živin z něho opravdu dostaneme? Knedlík je prázdná kalorie, jde pouze o bílou mouku, škrob, sůl a cukru. Omáčku tvoří zas jen voda a příchuť vyvařeného masa. Živiny částečně nasbíráme maximálně z masa,“ komentovala odbornice na zdravou výživu Boesenberg.

„Lepší je si dát místo toho třeba zeleninový salát, kuskus a plátek krůtího masa. Tohle jídlo je mnohem více nutričně nabyté a menší porce dodá daleko více energie bez toho, abyste za dvě hodiny měli zase hlad. Náš žaludek je velký zhruba jako pěst a není třeba ho zbytečně více roztahovat,“ uvedla nutriční terapeutka.

Ideální jídelníček podle nutrioložky obsahuje ovoce, zeleninu, ryby nebo libové maso. Dále by také neměly chybět luštěniny, semínka a oříšky, výrobky z celozrnných obilovin a v menší míře mléčné výrobky. Když už člověk jí pečivo, tak kváskový chléb, který si může nakrájet na plátky a zamrazit. Dobré je také udělat si třeba dva dny vegetariánské stravy, aby se organismus odlehčil od živočišných bílkovin. „Jíst zdravě neznamená jíst draze, tento argument byl již dávno vyvrácen.“ doplnila.

Čtěte také: Američtí mariňáci přijdou o smažené jídlo. Viní Obamovou

Co nabízí školní jídelny po celém světě