Putin se s Porošenkem zavřel na dvě hodiny. Neřekli nic

V Minsku v úterý pozdě večer skončilo první jednání mezi čtyřma očima mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Petrem Porošenkem. Podrobnosti o výsledcích schůzky, která se uskutečnila v rámci summitu o ukrajinské krizi, zatím nebyly zveřejněny.

 Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil dnešní jednání v běloruské metropoli za úspěšná, jeho ukrajinský protějšek Klimkin i hostitel schůzky, běloruský prezident Alexandr Lukašenko, za obtížná. Srdečné a pozitivní byly vícestranné rozhovory podle šéfky unijní diplomacie Catherine Ashtonové.

PHOTO: Moment of Putin/Poroshenko handshake in #Minsk http://t.co/qHb1BAI6nq #Ukraine pic.twitter.com/4ve5BNuZQu

— RT (@RT_com) August 26, 2014

Putin a Porošenko jednali mezi čtyřma očima vůbec poprvé, a to zhruba dvě hodiny. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova se oba státníci sešli po večeři na summitu o ukrajinské krizi, kterého se kromě představitelů Ruska a Ukrajiny účastnili i prezidenti Kazachstánu a Běloruska a také zástupci Evropské unie. Prezidenti dvou znesvářených zemí nepochybně jednali o situaci na východě Ukrajiny, kde ukrajinská armáda bojuje s proruskými povstalci.

Čtěte také: Na Ukrajině zajali ruské výsadkáře. Prý tam byli náhodou

Ruské vrtulníky zabíjely na hranici, tvrdí Ukrajina

Ruský ministr zahraničí Lavrov označil dnešní jednání za úspěch. Jeho ukrajinský protějšek Pavel Klimkin prozradil, že oba prezidenti spolu hovořili o partnerství Ukrajiny s Evropskou unií. "Diskuse byla velmi obtížná, ale zajímavá," řekl Klimkin.

To, že předchozí ukrajinský prezident Viktor Janukovyč nakonec odmítl asociační dohodu s EU loni v listopadu podepsat, vyvolalo v Kyjevě protesty, které přerostly v pouliční boje a svržení Janukovyčova proruského režimu. 

Porošenko a Putin si už na úvod vrcholné schůzky potřásli rukama. Dlouho však nebylo jasné, zda se sejdou k osobnímu rozhovoru. Potkali se teprve podruhé: v červnu měli možnost spolu krátce hovořit v Normandii při oslavách výročí vylodění západních spojenců v roce 1944. 

Lukašenko připustil, že žádný velký průlom při řešení krize na Ukrajině se dnes čekat nedá. Za úspěch je ovšem považován již samotný fakt osobního kontaktu Putina s Porošenkem. Na konci dnešního summitu Lukašenko připustil, že jednání byla obtížná. 

Běloruský prezident rovněž oznámil, že v Minsku by se měla pravidelně setkávat kontaktní skupina pro ukrajinskou krizi. První takové jednání by se mohlo uskutečnit už ve středu. 

Kontaktní skupina je platforma pro jednání mezi zástupci ukrajinské vlády a povstalci za zprostředkování Ruska a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). 

„Bylo to srdečné, ale pozitivní. Bylo tu pochopení pro to, že každý se musí pokusit učinit maximum pro řešení,“ poznamenala Ashtonová, která se mnohostranných jednání rovněž zúčastnila. Ashtonová řekla, že zdůraznila nutnost uzavření příměří, efektivní kontroly rusko ukrajinské hranice, dodávek humanitární pomoci na Ukrajinu v souladu s mezinárodním právem a politického urovnání vnitřních svárů na Ukrajině. 

Čtěte také Lidská práva na Ukrajině porušují separatisté i vládní síly, říká OSN

Napětí kolem Ukrajiny dnes vzrostlo poté, co Kyjev zveřejnil záběry deseti ruských vojáků zajatých na východě Ukrajiny, kde se ukrajinská armáda už déle než čtyři měsíce snaží potlačit proruské povstání. 

Konflikt je podle Lukašenka záhodno zklidnit „jakýmikoli prostředky“, protože „bratrovražednou válku nikdo nemá zapotřebí“. 
Ještě předtím ukrajinský prezident Porošenko ujistil šéfku unijní diplomacie, že Kyjev ratifikuje asociační dohodu s Evropskou unií ještě před říjnovými parlamentními volbami. „Dohoda povede na Ukrajině k zavedení skutečných reforem,“ uvedl Porošenko. Dodal, že sblížení s EU představuje pro Ukrajinu „civilizační volbu“, která není proti nikomu zaměřena, ale naopak by měla zlepšit vztahy se sousedy. 

V Minsku se jednalo také o dodávkách ruského zemního plynu. Schůzky se účastnili kromě Ashtonové eurokomisaři pro obchod a energetiku. 

Putin i Porošenko na úvod summitu ve svých projevech hovořili o potřebě zastavit krveprolití a násilí. Šéf Kremlu zdůraznil, že Kyjev má přihlédnout k zájmům ruskojazyčného jihovýchodu Ukrajiny a začít jednat s představiteli těchto regionů o míru. Naopak ukrajinský prezident prohlásil, že jediným účinným nástrojem k ukončení krveprolévání na východní Ukrajině je nastolit účinnou kontrolu rusko-ukrajinských hranic, ukončit dodávky zbraní separatistům a propustit válečné zajatce.