Francie tvrdě proti českým dopravcům. Padají pokuty za nízký plat řidičů
KONEC VOLNÉHO TRHU?
NOVÉ
1
Ve Francii padají první pokuty za nedodržení zákona o minimální mzdě, který má podle kritiků za cíl vytlačit zahraniční dopravce z tamního trhnu. Francie ho zavedla na začátku prázdnin, dopravci ale doufali, že jej nebude uplatňovat. Podobný zákon totiž už dříve schválilo Německo a vyšetřuje ho Evropská komise. Francouzi ale přesto začali české řidiče nemilosrdně pokutovat.
„Francie bohužel začala kontrolovat a vybírat kauce i pokuty. Máme asi deset ověřených případů,“ uvedl serveru Echo24.cz Jan Medvěď z Česmad Bohemia. Řidiči jezdící do země totiž musí mít u sebe potvrzení o tom, že dostávají minimální mzdu, kterou Francie stanovila na 9,61 eur.
Francie se tím snaží bojovat se sociálním dumpingem. Vedle minimální mzdy zákon upravuje další náležitosti, jako je placení přesčasů, placení ubytování, ochranu zdraví či podmínky pro rovnost v práci. Na určitý počet řidičů musí mít také dopravce zástupce ve Francii a část administrativy musí být vedena ve francouzštině. Tím se můžou autodopravcům zvýšit náklady v řádech desítek milionů za rok a logicky pro některé mohou být likvidační.
Německo čeká, Francie pokutovat začala
Obdobný zákon, nazývaný MiLoG, už na začátku loňského roku přijalo Německo. To stanovuje zavedení minimální mzdy ve výši 8,50 euro za hodinu. Opatření nicméně nezačali němečtí policisté vymáhat, protože jej vyšetřuje Evropská komise. Dopravci doufali, že Francie zaujme stejný přístup, to se ale nestalo. A kontroly podle všeho začaly probíhat během prázdnin. „Žádali jsme opakovaně Francii i komisi o pozastavení kontrol do doby, než se najde řešení na úrovni EU. Jak vidíme, zatím neúspěšně,“ dodal Medvěď.
Proti zavedení minimální mzdy bojuje právě Česmad Bohemia i Společenství autodopravců Čech a Moravy (SAČM). Přijetí zákona nejen ve Francii, ale i v Německu, považují za snahu zbavit se konkurence z východních zemí a za jakýsi boj proti bývalým komunistickým státům. Obávají se také, že přijetí a prosazování zákonů strhne lavinu a k obdobnému opatření přistoupí i další země.
Zavedením minimální mzdy se zabývaly také země Visegrádské čtyřky (V4) na jednání hospodářských komor. Ty se shodly, že oba zákony jsou proti principu volného trhu a můžou znamenat konec pro některé dopravce. Země V4 se shodly, že přijetí zákonu poškodilo svobodu volného pohybu služeb.
Chudáci řidiči
Samotní řidiči by takové zákony mohli vítat, znamenají pro ně totiž samozřejmě značné finanční zlepšení. Dopravci ale upozorňují na to, že ani francouzský zákon zvaný Loi Macron, ani MiLoG absolutně neberou v úvahu ekonomickou situaci a legislativu jiných zemí. Například v ČR je řidičům vyplácena hodinová mzda, za cesty do zahraničí mají poté ze zákona národ na diety. V reálu si tak řidič vydělá více než je hodinová mzda požadovaná Francií a Německem.
Problém by podle nic mohl nastat také mezi samotnými zaměstnanci autodopravců. Pokud by řidiči mířící do Francie nebo Německa měli nárok na vyšší hodinovou mzdu, začaly by preferovat jízdy do těchto dvou státu a nechtěli by jezdit jinam. „Podmínky mají být pro všechny zaměstnance stejné a s tím se v případě zavedení zákona nedovedeme vyrovnat,“ uvedl už dříve pro server Echo24.cz autodopravce z Jihlavy, který si nepřál být jmenován.
Minulý týden se v rámci expertní diskuze Národního konventu o EU při Úřadu vlády sešli zástupci dopravců a státní správy, aby se domluvili na dalším postupu. ČR bude bude prosazovat, aby budoucí normy respektovaly rozdílné socioekonomické podmínky jednotlivých členských států. Česká vláda od začátku vystupuje proti zavedení těchto úpravy a upozorňuje na jejich negativní dopady na fungování vnitřního trh EU.
