Toyota Corolla: Nejprodávanější model světa
Toyota Corolla
Po několik let trvající pauze se Toyota vrátila na evropský trh s osvědčeným názvem Corolla. Pod ostře řezanými rysy se skrývá tradiční karoserie sedan. Svou velikostí zapadá Corolla do nižší střední třídy. Vyzkoušel jsem verzi s manuální převodovkou a motorem 1,6 litru.
Název Toyota Corolla říká mnoho, historicky se totiž jedná o nejprodávanější auto světa. První Corolla přišla už v roce 1966 od té doby jich v celkem 11 generacích vzniklo přes 40 milionů. Ta současná Corolla se ve formě sedanu začala prodávat v roce 2013 a ve druhé polovině roku 2016 prošla omlazením. Zatímco původní corolly vznikaly (a dále vznikají) v Japonsku, ta současná pro Evropu je dle standardů automobilky montována v Turecku. To ale víceméně nic neznamená, takže se raději přesunu k samotnému testu.
Corolla vypadá dobře, zejména přední část působí příjemně dynamicky, karoserii sluší větší 17palcová kola. Usedám do interiéru. Ten hned překvapí zejména svou prostorností a vzdušností. Vpředu je dostatek prostoru i v příčném směru, vzadu potěší hlavně místo pro nohy pasažérů. Skutečně funkčně, ale esteticky vkusně vyřešený interiér. Přední části dominuje hlavně přístrojový štít s výrazně vyvedenými kruhovými ukazateli a elegantní, horizontálně orientovaná palubní deska. Jsem rád, že k ovládání klimatizace se stále používají reálná tlačítka, na 7palcovém displeji systému Toyota Touch 2 si můžete relativně pohodlně a intuitivně měnit přehrávané písně či si nechat zobrazovat obraz zadní parkovací kamery. Systém chybí pouze v základní výbavě, dvě vyšší včetně testované Executive už ho mají.
Čalounění sedadel nejlepší verze tvoří kombinace látky a syntetické kůže. Pohodlí hodnotím jako průměrné, v autě se sedí normálně, přirozeně, ani delší cesta neodhalila žádné nešvary. Skutečně překvapivé je ale zmíněné místo pro cestující vzadu. A také zavazadlový prostor, který je s hodnotou 452 l zcela dostatečný. Pohodlnému nakládání zavazadel pomáhá relativně velký vstupní otvor.
První jízdní dojmy jsou pozitivní. Oceňuji zejména komfortně nastavený podvozek, který ani přes použití větších kol neztrácí jistotu. Mezi zadními koly je sice pouze vlečená náprava, ale na běžné ježdění to nemá zásadnější negativní vliv. Při jízdě Corolla působí lehce, má velkou setrvačnost a ochotně mění směr. Řízení hodnotím jako průměrné, jízdní vlastnosti jsou lehce nad pomyslným průměrem a brzdy se hezky dávkují.
Corolla se u nás prodává se dvěma benzinovými a jedním naftovým motorem. Zážehové spalovací motory reprezentují čtyřválce 1,33 a 1,6 litru. Druhý jmenovaný s přívlastkem Valvematic našel místo i pod kapotou testovaného vozu. Má slušný výkon 97 kW (132 k) při 6400/min a točivý moment 160 Nm při 4400/min. V praxi to znamená, že pokud z něj chcete něco dostat, musíte ho točit. Ostatně japonské motory byly svou točivostí vždy proslulé, takže je to vlastně v pořádku. Pokud budete velmi přesnou a příjemnou převodovkou odřazovat ve 3000/min, moc velké dynamiky se nedočkáte. Pokud si ale dovolíte vytáčet motor až k omezovači, potěší vás relativně důstojný a příjemný zátah. Corolla vážící 1350 kg zrychlí na 100 km/h za 10 s a rozjede se na 200 km/h, což jsou normální, dostatečné hodnoty. Určitě doporučuji ušetřit peníze za automat a vzít si Corollu s manuálem – už dlouho jsem nezažil tak příjemnou šestistupňovou převodovku.
Během týdenního testovacího cyklu jsem vystřídal mnoho různých jízdních situací. Hodně mě zajímala spotřeba atmosférického motoru, který v posledních letech výrazně ustoupil přeplňovaným jednotkám s menším objemem (podivnost jménem downsizing). Toyota slibuje kombinovanou spotřebu 6,0 l / 100 km, já jsem dokázal v pohodě jezdit za 6,8 l / 100 km (připomínám, že na zimních pneumatikách), což považuji za velmi dobré. Když jsem zkoušel sílu motoru, spotřeba stoupla maximálně o litr a i to je velmi příjemné.
Základní sada airbagů a elektronických pomocníků je samozřejmostí, ale do výbavy Active získáte i balíček technologií Toyota Safety Sense. Ten obsahuje například předkolizní bezpečnostní systém (PCS, nastavený nerušivě), systém varující před nechtěnou změnou jízdního pruhu (LDA, ovládá se na volantu, jen mírně koriguje směr zásahy do řízení), rozpoznávání dopravních značek (RSA, funguje průměrně) a automatické přepínání dálkových světel (AHB, praktické, funkční).
Pro koho je Corolla určena? Může v dnešní době „stylových“ hatchbacků, SUV a crossoverů normální sedan zaujmout? Věřím, že ano. Corollu si dokážu představit jako normální auto pro nenáročnou rodinu, pro starší i mladší pár, do firmy… Připadá mi nenuceně multifunkční, je hezká, sebejistá a příjemně jezdí. A konečně, není ani drahá.
Testovaná verze v nejlepší výbavě stála sice po slevě 464 900 Kč, ale normálně vybavený model 1.6 Valvematic ve výbavě Active s paketem Trend+ pořídíte za hezkou cenu 404 900 Kč. Jen připomínám, že japonské automobilky nejsou příznivci dlouhých a komplikovaných ceníků, takže výbava je bohatá – dostanete vše v elektrice, systém Toyota Touch 2, LED světlomety, parkovací senzory, dvouzónovou klimatizaci a celý balíček Toyota Safety Sense. Nedivím se tomu, že se Corolla tak dobře prodává.
Plusy:
Dobré jízdní vlastnosti, příjemný motor, vnitřní prostor, cena/výbava
Minusy:
Houpavější podvozek v zatáčkách, někdy pomalejší načítání hudby
Verdikt:
Toyota Corolla je dobře vybavené, hezké a funkční auto. Nemá nic, čím by výrazně zaujalo, na druhou stranu u něj všechno funguje a je jízdně příjemné. Cením si i normálních cen a atmosférického motoru. Ačkoliv Corolla nemá výraznější kouzlo osobnosti, vždycky jsem do ní usedal rád a v podstatě by mi jako normální auto zcela stačila.