Sexuální ikona pro zvrácenou dobu

Zatímco se v rybníčku českého internetu řeší vyjádření jisté zelené aktivistky, která by ráda odtabuizovala pedofilii a zrušila sexuální a rodové normy (což jsou dnes na Západě běžné a známé postuláty pokrokové levice), na britských ostrovech mají jiné starosti. Je malý princ George gay? Poté, co královský pár zklamal, když takřka okamžitě po porodu zadefinoval potomkovo pohlaví jako „chlapecké“, aniž by vyčkal na jeho sebeidentifikaci, postoupil spor do dalšího dějství.

(Na fotografii prince George, která vyvolala diskuzi, se můžete podívat zde)

Předmětem konfliktu se stal článek Joshe Jackmana na populárním webu s homosexuální tématikou PinkNews. Jackman píše, že novou ikonou gayů se přes noc stal čtyřletý princ George. Ten byl sice „vždy roztomilý a dobře oblékaný“, ale fotografie, na níž je zachycen den před svými čtvrtými narozeninami, „všechno změnila“ a pasovala ho mezi hlavní idoly homosexuální komunity. Na obrázku je zachycený malý George v kraťáskách. Usmívá se a rukama si podpírá bradu.

Jackman odkazuje na twitterové komentáře dospělých mužů oceňujících princovu „dívčí“ pózu. „Pro mě je už teď princ George větší gay ikonou než Boy George.“ „Princ George nejpřekvapivější gay ikonou roku.“ „Snad je gay a bude první teplý anglický král.“ „Určitě bude gay.“ „Konečně budeme mít prvního otevřeně gay krále!“ „Takhle jsem se tvářil, když jsem šel v dětství kolem barbín.“ „Doslova se modlím, aby malý princ George nastoupil na trůn a jako první gay se stal anglickým králem.“ Autorem posledního komentáře je James Michael Nichols, zástupce šéfredaktora gay rubriky Huffington Post, výspy amerického progresivismu.

Článek vzbudil v konzervativních kruzích široký a pochopitelně negativní ohlas, na což autor pružně zareagoval. Odpůrcům vytkl, že považují heterosexualitu či stereotypní maskulinitu za výchozí normu. Děti se rodí se svou sexualitou a měly by být povzbuzovány k jejímu objevování, aniž by se předpokládalo, že jsou heterosexuálové. V neposlední řadě jsou gay ikonami Madonna, Lady Gaga nebo Ariana Grandová, tak proč by jí nemohl být princ George? Třeba proto, že jsou mu teprve čtyři a malé děti se v normálním světě sexuálními ikonami nestávají?

V normálním ne, ale v nenormálním… Jen o měsíc dříve se hvězdou anglojazyčných médií nalevo od středu stal osmiletý Nemis Quinn Mélançon-Golden z Montrealu. A čemu tak světobornému se chlapec věnuje? Zmalovaný jako čínská váza, v dámské paruce a ženských šatech s flitry, vystupuje po večerech v kanadských gay barech coby drag queen Lactatia. Při vystoupení na něj dospělí kolegové a diváci pokřikují „děvko“. Rodiče chlapce přiznali, že hoch se „zatím necítí jako gay, ale možná se v budoucnu ztotožní s gay identitou, naštěstí má celý život na to, aby se rozhodl.“

Pochopitelně lze tvrdit, že v USA populární soutěže krásy pro malé dívenky jsou podobně úchylné. A do jisté míry je to pravda. Jen obecenstvo tam tvoří především podobně postižení rodiče ostatních soutěžících, kamarádi a zástupci agentur hledajících tváře do reklam na kinder čokolády, nikoliv dospělí muži s mírně řečeno prazvláštním vkusem. A přesto jsou tyto soutěže, stejně jako klání dospělých žen, předmětem ustavičné kritiky feministického hnutí a pokrokové levice.

Zároveň ale ta samá pokroková levice, bojující proti sexistickému zobrazování a „objektivizaci“ žen, dospělých a svéprávných, které se dobrovolně rozhodnou vystupovat v reklamách s dvojsmyslným či přímo erotickým podtextem nebo soutěžit v soutěžích krásy, nevidí nic špatného na osmiletých drag queens a sexualizaci pózy čtyřletého chlapce. To se najednou nerozdávají žádná sexistická prasátečka a nepadají odsudky jako za časů staré dobré buržoazní morálky.