Česko bude čerpat z EU na jídlo a oblečení pro chudé

Česko začne v příštích letech využívat evropské peníze i na pořízení jídla, oblečení, obuvi, školních pomůcek či hygienických potřeb pro lidi v tísni. Nový operační program potravinové a materiální pomoci schválila dnes v noci vláda. Získat bychom mohli přes 500 milionů korun.

ČR by mohla do roku 2020 získat 20,7 milionu eur (nyní v přepočtu téměř 572 milionu korun) z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD). Je to maximálně 85 procent částky na potravinovou a materiální pomoc, nejméně 15 procent musí dodat Česko. 

Potraviny a materiál by měly rozdělovat vybrané neziskové organizace. Prostředky se nebudou dát využít ke krytí úroků z dluhů či k nákupu zboží z druhé ruky. Pomoc má posloužit nejen k tomu, aby se lidé odrazili ode dna, ale má přispět i ke zdravému stravování. Podle záměru Evropské komise by se také měly upřednostnit místní a regionální výrobky. 

Čtěte také: Nejdražší tunel v Evropě: Brno předstihlo Prahu

Chudoba a sociální vyloučení hrozí zhruba čtvrtině Evropanů, tedy více než 120 milionům lidí. EU chce jejich počet do roku 2020 snížit aspoň o 20 milionů. Přispět k tomu má právě FEAD. Podle průzkumu Českého statistického úřadu hrozí chudoba a sociální vyloučení téměř 1,51 milionu obyvatel Česka. Z nich 140 200 nemá ani dostatečný příjem, ani materiální vybavení a ani práci. Příjmy domácností sice v posledních letech nominálně mírně rostly, ale reálně se propadly. Míra ohrožení chudobou se i tak loni meziročně v ČR snížila z 9,6 na 8,6 procenta. 

Podle podkladů k evropskému nařízení o pomoci na jedné straně mnozí v unii trpí nedostatkem potravin, na druhé straně se jídlem plýtvá. V návrhu programu by proto měl být také plán, jak stát odstraní administrativní překážky, které brání výrobcům a prodejcům přebytečné zásoby poskytovat. 

Čtěte také:Hudečkova křížovka: Rittig, Janoušek i předražená díra

V Česku se loni v listopadu konala první Národní potravinová sbírka. Zapojili se do ní producenti i obchodní řetězce. Podle jejich zástupců darování jídla ve velkém v ČR brzdila legislativa. Firmy totiž musely z věnovaných potravin odvádět daň z přidané hodnoty a každou položku navíc uvést v darovací smlouvě. Zlikvidovat potraviny, jimž končí spotřeba, tak podle nich vyšlo levněji. 

Podle statistiků loni v Česku pod hranicí příjmové chudoby žilo 886 000 lidí. Dostal se pod ni člověk s měsíční částkou nižší než 9674 korun, pár s méně než 14 512 korunami, samotná matka s malým potomkem s méně než 12 577 korunami či rodiče s náctiletým a malým dítětem s méně než 22 251 korunami. 

Materiální nedostatek trápil kolem 678 800 lidí. Neměli nejméně čtyři z devíti věcí, jako jsou telefon, pračka, televize či auto. Nemohli si dovolit taky jednou ročně vyrazit na týdenní dovolenou, nezvládli mimořádný několikatisícový výdaj, nedokázali pravidelně hradit nájem nebo si nemohli třikrát týdně dopřát maso. Třetím sledovaným ukazatelem je intenzita práce. To, že by člověk měl mít zaměstnání aspoň na pětinu pracovní doby, nesplňovalo 541 400 lidí. 

Čtěte také: Sobotka: Sankce poškodily ekonomiku Ruska, jeho chování nezměnily