Drama na hranicích. Migranti napadají uprchlíky

Na řecko-makedonských hranicích v těchto dnech zuří bitva mezi uprchlíky a ekonomickými migranty. Makedonie totiž před nedávnem rozhodla, že bude do země pouštět jen občany Agfhánistánu, Iráku a Sýrie. Tedy uprchlíky před válkou. Tím ale rozzuřila ekonomické migranty, kteří pocházejí z ostatních zemí světa. Zklamaní migranti se teď proto mstí na uprchlících, které napadají a kradou jim jídlo a pití.

Přestože situace na řecko-makedonských hranicích vře už od poloviny listopadu, nyní začíná být opravdu kritická. Migranti z Pákistánu, Íránu a dalších zemí světa totiž stále častěji napadají uprchlíky z Iráku, Afghánistánu a Sýrie, kteří prchají před válkou a jako jediní mají právo překročit hranice Makedonie.

Zklamaní migranti si u hranic postavili improvizovanou barikádu, kde nyní kontrolují každého, kdo přijde a zabraňují uprchlíkům pokračovat v další cestě. „Pokud oni nepustí nás, tak my taky nikoho nepustíme,“ pokřikují migranti na uprchlíky podle serveru Sky News.

Neshody mezi uprchlíky a migranty občas přerostou i v otevřený střet. Například při nedávné potyčce přišel jeden z migrantů o život, když vylezl na střechu stojícího vagonu a dotkl se troleje pod vysokým napětím. Ostatní migranti pak jeho tělo zvedli a za sborového provolávání „Alláhu akbar“ ho nesli směrem k hranici. Řecká policie je ovšem za použití slzného plynu zahnala zpátky.

Uprchlíci nejsou v bezpečí ani v táboře

Řecké úřady, které podle dostupných informací nejsou schopné ochránit válečné uprchlíky před migranty, postavily běžencům v blízkosti hranice alespoň uprchlický tábor. Ani tam ale nejsou utečenci v bezpečí. Podle serveru Sky News tábor často berou útokem migranti, kteří uprchlíkům kradou zásoby jídla a pití.

Ne všichni migranti se však uchylují k násilí. Před nedávnem například zahájili protestní hladovku, přičemž si sešili rty, aby dali jasně najevo, že hladovku poctivě drží.

Čtěte také: VIDEO: Běženci drží hladovku. Na protest si sešili rty

Problém na řecko-makedonské hranici podle všeho spočívá především v tom, že migranti z Pákistánu, Íránu a dalších zemí si neuvědomují, že člověk musí prchat před válkou, aby v Evropě získal nárok na azyl.

„Proč nám nedovolí překročit hranici?“ podivil se například třicetiletý občan Pákistánu jménem Eli. Eli podle vlastních slov žil šest let v Řecku, ale teď se rozhodl odejít do Německa. „Čekáme, až otevřou hranice. Proč nás diskriminují?“ podivil se Eli. „Hranice musí být buď pro všechny otevřená, nebo pro všechny zavřená,“ dodal.

Situace na řecko-makedonských hranicích se začala vyhrocovat v polovině listopadu, když makedonské úřady rozhodly, že napříště budou do země vpouštět jen uprchlíky ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Občany dalších států vláda ve Skopje považuje za ekonomické migranty a ve vstupu jim zabraňuje.

Tím, že makedonská vláda zabraňuje ve vstupu ekonomickým migrantům, ale zároveň nedokáže ochránit válečné uprchlíky, tak vzniká poněkud absurdní situace, kdy běženci ze Sýrie a dalších zemí nemohou pokračovat v cestě do Evropy, protože je na hranicích zadržuje někdo, kdo jen zatoužil po lepším životě na Západě. Mezitím k hranici nadále proudí autobusy plné uprchlíků z řeckého vnitrozemí a lidem v podzimním počasí začíná docházet trpělivost.

Čtěte také: Střety migrantů s makedonskou policií. Kvůli plotu