Michaláková podala odvolání proti verdiktu, který ji zbavil rodičovských práv

Rodina Evy Michalákové podala odvolání prostřednictvím svých právníků proti červnovému rozsudku, v němž ji norský okresní soud zbavil rodičovských práv k oběma synům. Krajský soud nyní bude rozhodovat, zda se kauzou bude nadále vůbec zabývat. Pokračuje tak kolo soudních jednání, v nichž Eva Michaláková žádá o navrácení synů do péče. Namísto toho byla primárně kvůli medializaci zbavena rodičovských práv.

Česká vláda si vyčerpání všech možných opravných prostředků v Norsku dala jako podmínku pro další pomoc rodině. Přislíbila také připojit se ke stížnosti Evy Michalákové k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, kde případ zřejmě skončí. „S ohledem na to bylo naší snahou akcentovat mezinárodněprávní závazky Norska zejména z pohledu Evropské úmluvy o lidských právech a k ní se vztahující judikatury štrasburského soudu, kterou Norsko zjevně a opakovaně ignoruje“, říká právník Michalákové Pavel Hasenkopf.

„Je nepřípustné, aby matka byla trestána za medializaci případu odebráním rodičovských práv a zákazem kontaktu s dětmi, zvlášť když šlo o zoufalou obranu proti nespravedlivému postupu a lžím norského Barnevernu. Jednání, které jí bylo podsouváno, se navíc nedopustila, namísto toho přišla o rodinu, děti byly rozděleny a izolovány a je jim odpírán kontakt i se širší rodinou,“ popisuje hlavní body odvolání advokátka Dora Boková. V odvolání se dále důrazně namítá, že okresní soud vůbec nepřipustil důkazy prokazující lži Barnevernu, přestože tvrzení sociálních úředníků bral soud v potaz a jejich pravdivost nijak neověřoval.

Čtěte také: Michaláková zkouší poslední možnosti kvůli synům. Půjde až do Štrasburku

Souběžně s odvoláním bude poslankyně Jitka Chalánková, mluvčí Petičního výboru na podporu rodiny Michalákových, pokračovat v aktivitách v rovině politické. Již během léta se osobním dopisem obrátila na premiéra s prosbou, aby požádal příslušnou norskou ministryni Solveig Horne o zařazení případu Michalákových do vzorku případů, které norská vláda hodlá zpětně prověřovat s ohledem na množící se pochybnosti o regulérnosti postupů Barnevernu.

„Pan premiér mne předevčírem ve sněmovně ujistil, že jeho odpověď je již na cestě. Pana premiéra jsem požádala také o informace z červnového jednání ministryně Marksové s ministryní Horne, protože ministerstvo práce a sociálních věcí o něm žádné informace neposkytlo. Jakmile se s odpovědí seznámím, chci požádat ministryni Marksovou, popřípadě ministra Zaorálka o schůzku ve věci Michalákových.“ Chalánková se obrátí i na norskou velvyslankyni v Praze Siri Sletner a požádá ji o vysvětlení rozporů mezi vyjádřeními norské ambasády a norské vlády k medializaci případu a skutečným děním v Norsku.

Čtěte také: Slovenský ústav hrůzy: vychovatelé znásilňují a týrají dívky

Petiční výbor se také opětovně obrátí na premiéra a na Ministerstvo zahraničních věcí s žádostí o prověření aktuálního stavu staršího chlapce Michalákových. „U okresního soudu vyšly najevo nové skutečnosti, které dávají důvod k obavám a současně naznačují, proč je chlapec už téměř tři roky izolován od rodiny. S ohledem na děti takové informace nezveřejňujeme, zodpovědným českým orgánům jsou ale známy. Protože se jedná o českého občana, považujeme za samozřejmost, že by se český stát měl o jeho skutečný osud zajímat,“ říká Chalánková.

„Ráda bych apelovala na českou vládu, aby trvala na umožnění styku dětí s prarodiči. Tomu nebrání ani aktuální rozhodnutí okresního soudu a navíc, pokud je mi známo, samotný Barnevern jak kafemlejnek opakuje, že děti měly blízký vztah k dědečkovi,“ doplňuje Chalánková. Petiční výbor v tuto chvíli nemá finanční prostředky na to, aby prarodiče chlapců mohli v Norsku podat vlastní žalobu, jak by mu to nyní měla nově umožnit Haagská úmluva o soudní příslušnosti ve věcech nezletilých, která se stala pro Norsko závaznou den po vyhlášení rozsudku soudu.