Plavci vs. motorové čluny. Kdo ovládne české řeky?
NEBEZPEČNÉ KOUPÁNÍ
NOVÉ
Je to jen otázka času, než čluny někoho zraní, namítají kritici převážně z řad rekreantů v reakci na novou vyhlášku ministerstva dopravy, kterou resort po čtyřiceti letech prolomil mnoho omezení a zákazů, která se s plavbou motorových lodí na českých řekách pojila. Minulý víkend jim dal za pravdu. Na Labi u Ústí nad Labem lodní šroub stáhl pod vodu ženu a vážně ji pořezal.
„Rodina se plavila na gumovém člunu s přídavným motorem. Při manévru z lodi vypadla žena a dvouleté dítě. Ženu pak lodní šroub, do kterého se jí zamotal šátek, stáhl pod vodu a způsobil ji mnohačetná řezná poranění,“ potvrdil serveru ECHO24.cz mluvčí ústecké záchranné služby Petr Bureš.
Dítěti, které na sobě mělo záchranou vestu, se podle Bureše nic nestalo. Z vody pomohla dvojici projíždějící loď, která pak rodinu doprovodila až na blízké koupaliště v Brné na Labi. Odtud pak sanitka ženu převezla do nemocnice.
Daleko více než zranění, která mohou nezkušení řidiči způsobit sami sobě, se odborníci ale obávají toho, co mohou svou jízdou způsobit plavcům. Ministerstvo dopravy totiž v dubnu prolomilo zákaz ještě z dob socialismu. Nově se tak lodě se spalovacím motorem do dvaceti metrů délky mohou plavit na většině vodních ploch v Česku. Například na Slapech nebo Orlíku mohou jezdit čluny 25 metrů od břehu bez jakéhokoli omezení rychlosti.
Dosud platil zákaz plavby motorových člunů na většině přehradách a jezerech. Povolena byla jen na Vltavě, Labi, na řece Moravě a pomalá výtlačná plavba na Slapech, Orlíku a na Rozkoši. Vyhláška ministerstva dopravy dále umožňuje i plavbu s malým motorem do výkonu 10 kW na Lipně, Nových Mlýnech, na Brněnské přehradě, Vranově, Máchově jezeře, Hracholuskách nebo na rybníku Svět.
Týká se to například gumových člunů, pramic s přídavným motorem nebo menších laminátových loděk, které dosahují maximální rychlosti většinou okolo 40 km/h. Větší lodě spadající pod vyhlášku pak často překračují rychlost 100 km/h. Poblíž břehu, koupališť nebo přístavů u všech typů lodí platí, že musí jezdit pomalou rychlostí okolo 5 km/h ve výtlačném režimu, aby neohrožovaly plavce, případně nezpůsobovaly vlnobití, které by mohlo poškodit lodě zakotvené v přístavech.
Skútry jsou největší novinou
Ovšem největší novinkou, která se s vyhláškou pojí, je povolení jízdy na vodních skútrech. Na nich se totiž dosud nesmělo plavit téměř nikde. Stejně jako v případě malých plavidel s výkonem motoru větším než 20 kW musí mít jeho majitel kapitánské oprávnění. I nejslabší skútry mají totiž výkon motoru okolo 40 kW a jezdí až 100 km/h. Svezení na skútru nabízejí i mnohé půjčovny, bez kapitánského průkazu je ale povolena plavba rychlostí pouze do 10 km/h.
V souvislosti se skútry ale odborníci současně upozorňují, že se jedná o jedno z nejnebezpečnějších plavidel. Při vysoké rychlosti řízení komplikují nárazy vln a člověk z něho snadno spadne. Při 60 kilometrové rychlosti je pád na vodní hladinu srovnatelný s pádem na beton. Výsledkem jsou pak nejčastěji zlomená žebra, proto jsou plovací vesty na skútr vyztužené i na bocích.
Čtěte také: Děti v bazénu na Litoměřicku zasáhl proud, jsou v nemocnici
Na řízení všech rekreačních lodí se spalovacím motorem musí mít jejich majitelé oprávnění. V případě člunu s výkonem do 10 kW ale není zkouška podle experta na lodní dopravu Jiřího Zindulky příliš náročná a uchazeč nemusí mít ani praxi. „Pro výkon motoru do 20 kW není nutné mít praktickou zkoušku, takže stačí pouze zkouška z teorie formou znalostního testu,“ vysvětlil Zindulka s tím, že náročnější je získat průkaz vůdce malého plavidla, které tento výkon překračuje.
„Zkouška probíhá na Státní plavební správě formou testu jako v autoškole. Před zkouškou z teorie již musí mít uchazeč složenou praktickou zkoušku v ovládání motorového člunu nebo i plachetnice. Praktická zkouška probíhá na Vltavě a nebo na Labi,“ doplnil.
Za alkohol pokuta až 100 tisíc
Kromě nedostatku zkušeností představuje jednoho z největších strašáků i řízení lodi v opilosti. Poříční policie spolu se Státní plavební správou o víkendu podnikla preventivní akci, při které na Labi ve Středočeském kraji namátkou zkontrolovala 13 lodí, jejich majitele mimo jiné podrobila i dechové zkoušce, která u žádného z nich přítomnost alkoholu v krvi neprokázala.
V případě, že by někdo řídil loď pod vlivem alkoholu, jsou postihy obdobné jako na silnici. Do jednoho promile se vůdce lodi dopustí přestupku. Hrozí mu pozastavení činnosti až na dva roky a pokuta do výše 100 tisíc. Když kapitán lodi nadýchá více než jedno promile, řeší to policie jako trestný čin a o výši trestu pak rozhoduje soud.
Právě alkohol považovala policie za jednu z možných příčin pátečního neštěstí, při němž se na Slapské přehradě převrátil motorový člun se čtyřmi muži. Jeden z nich nehodu nepřežil, další musel být převezen do nemocnice kvůli vyčerpání a pravděpodobně i šoku. Policie následně provedla u všech čtyř účastníků neštěstí testy, zda muži nebyli pod vlivem alkoholu. Výsledky však zatím nepotvrdila.
Plavci si mohou zažádat o bóje
Povolení jízdy motorových člunů na řekách, které komunistický režim zakázal na začátku sedmdesátých let v době normalizace, nejvíce vítají majitelé půjčoven spolu s kempaři a dalšími drobnými živnostníky. Slibují si od toho nárůst cestovního ruchu, příliv turistů i zisku.
Naopak nejhlasitější odpůrci pocházejí z řad klasických rekreantů a rybářů. Plavci se obávají, že je řidiči lodí ve vodě neuvidí a zraní je. Odborníci jim proto doporučují, aby si v případě, že budou plavat dále od břehu, vzali k ruce kruh nebo nafukovací matraci, aby byli snáze rozpoznatelní.
Koupaliště si mohou také lidé nechat vyznačit žlutými bójemi tak, jak je to běžné u kempů. Týká se to především chatových oblastí. „Pokud například chataři nechtějí, aby lodě zajížděly příliš blízko k břehu, mohou plavební správu požádat o vyhrazení určitého vodního úseku bójemi. Zažádat může jak jednotlivec, tak chatová oblast. Pokud se bude jednat o rozumnou vodní plochu a splní se technické parametry, žádosti se vždy vyhoví,“ uvedl mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.
