Putin dobyvatel. Kosmodrom otevře i přes ‚korupci a šlendrián‘
Ruský kosmický program
NOVÉ
Je to prestižní projekt šéfa Kremlu. A onen den vstoupí do historie dobývání v kosmu. Je jím 12. duben 2016, kdy by měl Vladimír Putin slavnostně otevřít kosmodrom Vostočnyj, nový vesmírný přístav superlativů, nové okno Rusů do Všehomíra. Bude to malý zázrak, neboť dosavadní staveniště se léta utápělo ve šlendriánu a korupci, takže jeho uvedení do provozu příští rok bylo dlouho ve hvězdách.
I nyní proto někteří experti pochybují, zda se čerstvě oznámený termín velké slávy podaří dodržet. Pro ruskou kosmonautiku je 12. duben 2016 zvláštním dnem, neboť tomu bude přesně 55 let od chvíle, kdy se do vesmíru, na oběžnou dráhu kolem Země, vydal první Pozemšťan – Jurij Gagarin.
A právě v tento den se chce Putin zapsat do historie dobývání vesmíru i sám, když otevře Vostočnyj. Pro prezidenta má kosmodrom nejvyšší prioritu a další zdržení v jeho realizaci nehodlá trpět. To platí nejen pro technická zařízení a nosné rakety, které by měli splňovat maximální nároky na efektivitu a spolehlivost, ale rovněž pro přímo na místě budovanou sociální infrastrukturu.
Vostočnyj se má stát novým odrazovým můstkem Moskvy do vesmíru. Měl by odtamtud odstartovat první kosmonaut směr Měsíc a později by ho měly následovat lidské posádky na cestě k Marsu. Vostočnyj by měl zlomit i ruskou závislost na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu, který stojí Rusy hodně peněz, byť jsou zatím dobře vynaložené, protože pro agenturu Roskosmos jsou (přes některé nehody) vesmírné lety slušný byznys.
Zhruba třetina všech startů raket do vesmíru se loni uskutečnila z Bajkonuru. Za pronájem kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu platí Rusko ročně v přepočtu zhruba 2,3 miliardy korun. Přitom smí odtamtud může uskutečnit jen omezený počet startů.
U Vostočného navíc nejde „jen“ o v budoucnu nejdůležitější ruský kosmodrom, ale také o realizaci nového vědeckého a ekonomického centra ve východní Asii, které se soustředí kolem budoucího hightech města Ciolkovskij. Plánuje se, že v něm bude žít až 300 tisíc lidí.
Nový kosmodrom vzniká na celkové ploše 700 kilometrů čtverečních v Amurské oblasti asi osm tisíc kilometrů východně od Moskvy. Jednotlivé části vesmírného přístavu spojí 115 kilometrů silnic a 125 kilometrů železničních kolejí. První start rakety z kosmodromu se plánuje na příští rok, celkově dokončen má být roku 2020. Jakýmsi symbolem Vostočného se stane 1600 tun těžká startovací rampa s desetipodlažní obslužnou věží.
Administrativním centrem kosmodromu je město Uglegorsk o šesti tisících duší, které je ale zatím cizincům ještě uzavřeno. Od roku 1962 tam byla rozmístěna divize strategických raketových jednotek, která byla později zrušena v rámci dohody SALT-2.
Po roce 1992 odsud odstartovalo několik nosných raket. Základní kámen nového kosmodromu položil roku 2010 osobně Putin, který oblastí projížděl v malém, ostře žlutém voze značky Lada. Akce vzbudila slušnou pozornost i v zahraničí.
Nehledě na ekonomické problémy včetně anektovaného Krymu vyčlenil Kreml na projekt v přepočtu přes 20 miliard korun. Část peněz ale skončila v kapsách podvodníků a korupčníků. Když Putin staveniště kosmodromu navštívil, mluvil otevřeně o „polozločineckých machinacích“. To byla i pro ruskou veřejnost, která je zvyklá na korupci na všech stupních téměř jako součást života, poměrně silná slova.
Vicepremiér Dmitrij Rogozin, který má v popisu práce armádu a vesmírné lety, zapojil do vyšetřování poměrů na kosmodromu nejen nejvyšší kontrolní účetní úřad, jak je obvyklé, ale také ministerstvo vnitra, generální prokuraturu a vnitřní tajnou službu FSB.
Pokud jde o nejbližší budoucnost, Rusko mimo jiné sází na užší spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Roskosmos a ESA chtějí v roce 2016 vyslat sondu k rudé planetě, která kolem ní bude obíhat a studovat marsovskou atmosféru. Za pět let chtějí tito partneři pátrat společně po vodě na Měsíci. Pak by tam bylo možné vybudovat stále obydlenou základnu.
Generální ředitel ESA Johann-Dietrich „Jan“ Wörner vidí spolupráci s Rusy pozitivně. Mladá generace podle něj sází více na užší, globální kooperaci.
