O Británii v EU rozhodne referendum v červnu. Cameron doporučí setrvat
Hlasování o Brexitu
AKTUALIZOVÁNO
1
Poté, co se summit evropských zemí dohodl na vzájemných ústupcích mezi Velkou Británii a Evropskou unií, budou o dalším osudu své země v rámci tohoto uskupení rozhodovat Britové ve všeobecném hlasování. Premiér David Cameron vyhlásil datum referenda o případném vystoupení z EU na 23. června, sám v něm bude hlasovat pro setrvání.
Britské referendum o setrvání země v Evropské unii se uskuteční 23. června. Premiér David Cameron to oznámil po schůzce své vlády. Zároveň řekl, že kabinet Britům doporučuje, aby hlasovali pro další členství země v reformované unii. Cameron kabinet seznámil s dohodou o reformě vztahů Británie se zbytkem Evropské unie, kterou přijali účastníci summitu EU v Bruselu.
The Cabinet has agreed to recommend that the UK remains in a reformed European Union. I will be making a referendum announcement shortly.
— David Cameron (@David_Cameron) 20. Únor 2016
Ministerský předseda v krátkém prohlášení před svým sídlem v Downing Street vyzval voliče, aby dojednanou reformní dohodu podpořili. Vyjádřil přitom přesvědčení, že opuštění EU by byl „skok do temnoty“.
„Ti, kdo chtějí opustit Evropu, vám nedokážou říci, zda britské podniky pak budou mít přístup k jednotnému trhu evropského volného obchodu nebo zda jsou jistá pracovní místa či jak moc stoupnou ceny. Jediné, co vám nabízejí, je riziko v nejisté době – skok do temnoty,“ řekl Cameron.
„Volba je ve vašich rukou, ale moje doporučení je jasné. Jsem přesvědčený, že Británie bude bezpečnější, silnější a bude na tom lépe, když zůstane v reformované Evropské unii,“ zdůraznil premiér.
Dohodu dosaženou v Bruselu uvítali vedoucí představitelé EU i klíčových členských států. Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že unie neudělala příliš ústupků a že dohoda dává Cameronovi možnost vést úspěšnou kampaň ve své vlasti ve prospěch setrvání Británie v EU. Francouzský prezident François Hollande zdůraznil, že dohoda posiluje postavení Británie v unii a zároveň „nijak neporušuje pravidla“ EU.
Nespokojenost euroskeptiků
Britské euroskeptiky ale výsledek Cameronova snažení v Bruselu očividně nenadchl. Důrazně ho odmítl předseda protievropské strany UKIP Nigel Farage, který míní, že jde o „skutečně patetickou dohodu“, a vyzývá k opuštění EU.
Jasně najevo, že jsou proti pokračování členství v unii, nyní podle BBC dává pět ministrů Cameronova kabinetu, který sice jako celek doporučil hlasovat v referendu pro setrvání, ale jehož členové mohou být individuálně proti. Je mezi nimi mimo jiné premiérův přítel ministr spravedlnosti Michael Gove.
Pro takzvaný brexit (vystoupení Británie z EU) je přinejmenším i pětina poslanců Cameronovy Konzervativní strany. Jeden z nich, David Davis, například podle zpravodajské stanice BBC řekl, že nadešel čas, aby Británie konečně „vzala svůj osud do vlastních rukou“.
Řada členů vlády ovšem setrvání země v unii podporuje: například ministři financí George Osborne, vnitra Theresa Mayová, zahraničí Philip Hammond a obrany Michael Fallon.
S napětím se čeká, až své stanovisko, které v referendu může sehrát klíčovou úlohu, oznámí v neděli londýnský starosta Boris Johnson. Třetina lidí oslovených v průzkumu agentury Ipsos MORI totiž označila jeho názor za „důležitý“ pro své rozhodování.
Sociální dávky
Dohoda Británie se zbytkem Evropské unie mimo jiné předpokládá, že Londýn se nemusí podílet na další politické integraci EU. Obsahuje také pojistky proti zasahování do finančních záležitostí Británie. Krizové mechanismy spouštěné ve snaze bránit finanční stabilitu eurozóny se například nebudou moci dotýkat rozpočtů zemí mimo ni a otázky finančního dohledu zemí bez eura jsou jen jejich věcí, pokud se nerozhodnou jinak.
Urputně se vyjednávalo mimo jiné o Cameronově snaze co nejvíce omezit výplaty britských sociálních dávek občanům z jiných zemí EU. Spor se vedl především o zaměstnanecké benefity pro lidi, kteří přicházejí do Británie pracovat z jiných zemí unie. Dohodnutý mechanismus takzvané záchranné brzdy, který může existovat maximálně sedm let, umožňuje Britům v případě velké zátěže systému tyto dávky omezit nově příchozím na pracovní trh, a to až na čtyři roky.
Kompromis byl nalezen i v komplikované otázce přídavků, které Británie vyplácí pracovníkům z jiných zemí unie na děti, jež zanechali ve své zemi. Pro nově příchozí na pracovní trh a u nově narozených dětí začnou být přídavky vypláceny v závislosti na životní úrovni jejich původní země. Pro ty, kdo už v systému v Británii jsou, platí do roku 2020 přechodné období.
Britsko-unijní dohoda má začít platit až poté, když se Britové v referendu vysloví pro setrvání v unii. Teprve pak Evropská komise předloží potřebné návrhy změn unijních pravidel, které budou muset ve standardním procesu schválit členské země EU a Evropský parlament.
