Opil se vodkou? Je mrtvý? Šíří se spekulace o uzbeckém tyranovi
UZBEKISTÁN BEZ VŮDCE?
NOVÉ
Je uzbecký diktátor Islam Karimov mrtvý? Tuto otázku si nyní kladou lidé na celém světě. Na síti se totiž objevila informace, že dlouholetý vládce Uzbekistánu zemřel na mrtvici. Podle jiné verze zase prezident zkolaboval poté, co se opil vodkou při setkání s olympioniky. Oficiální místa středoasijské republiky ale i nadále trvají na tom, že prezident je ve stabilizovaném stavu. Celá situace tak připomíná okolnosti úmrtí některých komunistických funkcionářů.
Přestože řada lidí nedokáže Uzbekistán ani ukázat na mapě, v posledních dnech se o něm hodně mluví. Autokrat Karimov podle oficiálních prohlášení utrpěl krvácení do mozku a ve svých 78 letech se tak mohl octnout na pokraji smrti.
Prezidentovi příbuzní stejně jako představitelé státu však dosud tvrdili, že prezident krvácení do mozku přežil. „Byl hospitalizován a je na jednotce intenzivní péče. Jeho stav je hodnocen jako stabilní. V této chvíli je příliš brzy na jakékoli prognózy,“ napsala v pondělí prezidentova dcera na sociální síť Instagram.
Mrtvice a ‚příliš mnoho vodky‘
V zahraničním tisku se však stále častěji začínají objevovat zmínky o tom, že prezident Karimov už je ve skutečnosti mrtvý. Například ruskojazyčný server Fergana News, který se zaměřuje na dění ve střední Asii, s odvoláním na své zdroje napsal, že dlouholetý autokrat zemřel poté, co utrpěl mrtvici.
S ještě pozoruhodnější verzí pak přišel server The Moscow Times. Ten s odvoláním na uzbeckou opozici napsal, že prezident Karimov zkolaboval po pátečním setkání s olympioniky. Během slavnostní recepce prý prezident „vypil příliš mnoho vodky“ a „ignoroval varování“ jednoho ze svých pobočníků. Po skončení recepce kolem desáté hodiny večer prý prezident zkolaboval a musel být hospitalizován. Do hlavního města Taškentu prý byli zároveň povoláni doktoři z Německa a Izraele.
Z oficiálních míst v Uzbekistánu však dosud nepřišla žádná zpráva, která by případnou prezidentovu smrt potvrzovala a strohá prohlášení tak pouze zavdávají podněty k dalším domněnkám.
Nebylo by to ostatně poprvé, kdy vedení autokratického státu mlží o zdravotním stavu svého vedoucího představitele ve snaze pozdržet zprávu o jeho smrti. Východoevropanům se jako typický příklad asi vybaví úmrtí sovětského vůdce Leonida Brežněva, jehož smrt oficiální místa rovněž potvrdila až se zpožděním.
Vladař bez dědice
Spolu se spekulacemi o vůdcově případné smrti se nyní šíří i spekulace o tom, kdo by Karimova v čele muslimského Uzbekistánu mohl nahradit. Prezidentovi značně škodí to, že nemá syna, který by v patriarchální kultuře mohl být považován za dědice.
Jako případní nástupci Karimova jsou nejčastěji zmiňováni premiér Šavkat Mirzijajev (59) a jeho první náměstek Rustam Azimov. Za možného uchazeče bývá považován i šéf rady národní bezpečnosti, bývalý premiér Rustam Inojatov, v jehož neprospěch by ale mohla hrát okolnost, že mu je již 70 let.
Autokratický Karimov stojí v čele Uzbekistánu už od roku 1989, kdy země ještě byla jednou ze sovětských republik. Moc si pak udržel i po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Kdo by mohl na jeho místo nastoupit, zatím není jasné. Neschopnost dohodnout se na tom, kdo by Uzbekistán dočasně vedl, by podle agentury Reuters mohly tuto muslimskou zemi s 32 miliony obyvatel destabilizovat.
