1

Ministerstvo vnitra a pravdy ČR

Témata: , ,

Ministr vnitra Milan Chovanec před týdnem absolvoval jedno zatím nespravedlivě opomíjené vystoupení. Na konferenci o hrozbách v českém kybeprostoru oznámil (respektive spíše potvrdil, zprávy tohoto druhu jsou staré minimálně měsíc, od konce září) vznik specializovaného odboru proti hybridním hrozbám a propagandě. Tento nový útvar bude součástí Centra boje proti terorismu. Úředníci mají – cituji z novinového referátu po konferenci – „zabraňovat šíření nepravdivých nebo zavádějících informací a propagandy“. Data budou předávat „policii, armádě a tajným službám“. A proč to všechno? Česká veřejnost je pod vlivem cizí propagandy, tvrdí ministr vnitra. Tak třeba za migraci ze Sýrie podle poloviny Čechů mohou USA, podobně velká skupina obyvatelstva si myslí, že by NATO nepomohlo spojeneckému státu, kdyby byl napaden.

O Milanu Chovancovi se říká, že má dobré poradce. Ale tady mu mohli dohodit nějaké lepší příklady, protože na těch dvou jmenovaných lze hezky ukázat, že státní boj proti propagandě jiného státu se nutně musí zvrhnout ve vlastní propagandu, s vlastními předsudky a vlastním ohýbáním reality.

Ad ochota NATO: K lepším vlastnostem lidí v českých zemí patří jistý skepticismus. Já si třeba myslím, že by nejen nám, ale řekněme i baltským členům zbytek NATO v případě útoku z Ruska – byť naprosto nepravděpodobnému – na pomoc šel. Ale třeba jsem naivní a nedoceňuji výsledky průzkumu z loňského června z dílny známé americké společnosti Pew Research. Kdyby Rusové zaútočili proti východním členům NATO, s nimiž sousedí (tady kromě Pobaltí potenciálně přichází do úvahy ještě Polsko), přijít jim na pomoc odmítá 51 procent Italů, 53 procent Francouzů, a dokonce 58 procent Němců. Pokud by v těch zemích nechuť plnit klíčový článek 5 Severoatlantické smlouvy přetrvávala a pokud mají funkční demokracii, lze předpokládat, že se nálada obyvatelstva promítne do politické linie vlád. Proti čemu pak bude odbor v Centru boje proti terorismu zasahovat, proti zpravodajství z oněch zemí?

Ad Sýrie a Amerika: Znovu – podle mě ten, kdo by chtěl vidět monokauzální souvislost mezi migrací ze Sýrie a americkou politikou, opomíjí důležité faktory, především občanskou válku uvnitř muslimského světa mezi sunnity a šíity nebo atraktivitu Evropy a prostupnost jejích hranic. Ale o vině Ameriky by se dalo dlouze diskutovat, vážit jednotlivé komponenty: katastrofální invaze do Iráku, odkud se postupně Islámský stát převalil i do sousední Sýrie; katastrofální invaze do Libye (i prezident Obama letos v dubnu použil pro situaci v Libyi výraz „mess“), odkud se do Sýrie během občanské války vozí zbraně; podpora tzv. umírněné opozice, jíž už minimálně od prosince 2012 dominují tvrdí islamisté (na sjezdu opozičních skupin v turecké Antalyi, konané za přispění USA, tehdy kandidáti Muslimského bratrstva obsadili dvě třetiny v řídicím grémiu), trvání na odstranění Bašára Asada i dnes, kdy je to už jen Asad versus džihádisté. Poměry v Sýrii jsou nepřehledné, nevědí si s nimi rady v mnoha velkých světových redakcích. Ale odborníci z českého vnitra změří, odkdy zodpovědnost za tu tragédii přičítaná Američanům překračuje čáru.

A kdo ti odborníci budou, odkud čerpá ministr pro tuto operaci know-how? Důležitou roli tu hrají Evropské hodnoty, což je skupinka, která se na svém webu definuje jako „nevládní odborná instituce“, přičemž dvě třetiny jejího rozpočtu pocházejí z vládních peněz, českých i unijních. Na webu Evropských hodnot se v rubrice o úspěších píše: „Česká republika zřídí na ministerstvu vnitra specializované Centrum terorismu a hybridních hrozeb. Jeho zřízení bylo jedním z našich doporučení v rámci Auditu národní bezpečnosti, ve kterém působíme jako oficiální konzultanti kapitoly Působení cizí moci na území ČR. Na práci Centra se podílíme.“ Představa, že staří-mladí „experti“ typu Jakuba Jandy, který už při svém věku dosáhl jistého stupně proslulosti, rozhodují, jaké zprávy v českém kyberprostoru jsou nepravdivé a zavádějící, a budou školit státní zaměstnance, je divoká i na poměry této vlády.

Dnes už jsou devadesátá léta, kdy jsme tu začali užívat svobodu podle tehdejších měřítek, vzdálená epocha. Ale tehdy by nikoho trochu při smyslech nenapadlo, že je možné, aby nám vláda určovala, co si máme myslet o zahraniční politice. A to byla situace svým způsobem mnohem závažnější než dnes, chystali jsme se do NATO a do léta 1997 nebylo oficiálně jasno, zda nás aliance přijme, nebo zda zůstaneme bez bezpečnostní garance. Když ministerstvo obrany v malém nákladu vydalo knížečku o tom, co by pro Českou republiku členství v NATO znamenalo, málem se stydělo při pomyšlení, jestli se nedopouští masáže. Ale tehdy se ještě obecně věřilo na svobodnou výměnu názorů.

 

Reakce Radka Hokovského z Evropských hodnot:

Soukromí dárci za námi sami přicházejí

Redaktor Echo 24 Daniel Kaiser v sobotu 29. října ve svém textu o novém Centru boje proti terorismu a hybridním hrozbám mimo jiné uvádí, že „dvě třetiny rozpočtu think-tanku Evropské hodnoty pocházejí z vládních peněz, českých i unijních“. 

Na našem webu je na jeden klik dohledatelné, že rozpočet Evropských hodnot za rok 2015 ve výši pouhých 4,2 milionu korun byl z 66% tvořen ze soukromých zdrojů. Lze se to dočíst ve veřejné výroční zprávě nebo dopočítat na našem transparentním účtu. Z veřejných zdrojů ČR to bylo jen 8 %. Z prostředků EU jsme financovali projekty ve výši 19% našeho ročního rozpočtu. Jsme jediným českým institutem svého druhu, který má jak transparentní financování, tak většinu svých příjmů od soukromých dárců.

Naše zkušenost posledních dvou let ukazuje, že pokud nevládní instituce věnující se politice realizuje projekty, které něco konkrétně pozitivního přinášejí, lze i v Česku najít soukromé donory, kteří tyto aktivity podpoří. Již dnes mají Evropské hodnoty několik desítek donorů, kteří podporují naše aktivity ve výši stovek tisíc korun měsíčně.

V rámci Programu pro soudržnou společnost se věnujeme migrační politice a problémům s integrací muslimů v Evropě tak, aby Česko nezopakovalo chyby západoevropských států. Našim doporučením naslouchají jak politici demokratických stran, tak experti bezpečnostních a zpravodajských institucí českého státu. Tento program podporují lidé, kteří považují masovou migraci a islámský extremismus za urgentní hrozbu.

Teprve před rokem jsme spustili program Kremlin Watch, který se věnuje nepřátelským vlivovým a dezinformačním aktivitám Ruska a jeho spojenců. Veřejně rozkrýváme vazby osob a skupin, které v Česku vydělávají na masové výrobě lží, sledujeme jednání politiků inklinujícím k ruské diktatuře a pomáháme evropským státům v přípravě strategií, jak ruským subverzivním operacím čelit. V tomto roce jsme byli pozváni na konzultace britským ministerstvem zahraničí, německými, polskými či slovenskými vládními institucemi, nebo jsme v Praze uspořádali uzavřené jednání státních specialistů z 15 spojeneckých zemí. Program Kremlin Watch dnes podporuje přes 60 dárců a každý týden přibývají další.

Třetí důležitou aktivitou je vzdělávací program, v rámci něhož ročně projde praxí v naší instituci zhruba padesátka mladých lidí, kteří chtějí pracovat ve státní správě a politice. Kromě toho ročně objedeme desítky českých středních škol, kde se studenty diskutujeme o základních principech demokracie, nebo o tom, proč je pro Česko dobré zůstat součástí rodiny západních demokracií. 

Jsme transparentní v našich cílech, aktivitách i financování. Tak to má být, když se snažíte jako aktivní občané ovlivňovat politiku svého státu. Naším cílem není nic jiného, než abychom si v Česku udrželi liberální demokracii, bezpečnost a prosperitu v rámci euroatlantického společenství svobodných států.

Radko Hokovský je výkonným ředitelem think-tanku Evropské hodnoty


Omlouvám se za chybu. Dvě třetiny rozpočtu měly Evropské hodnoty pokryty z veřejných peněz v předchozím roce, jak mi letos sdělil osobně Radko Hokovský při jednom společenském setkání. Nenapadlo mě, že Evropské hodnoty budou schopny navýšit podíl peněz od soukromých dárců. Nicméně ani z Hokovským uváděných 66 procent příjmů nejsou všechny soukromé. Druhou největší položku tvoří dar od Ligy lidských práv, která sama je nemalou měrou financována ze strukturálních fondů, z Evropského sociálního fondu, norských fondů, americké ambasády v ČR apod.

Daniel Kaiser

Z nového čísla Koho zasáhne krize. Automobilky i milionáři se připravují na útlum

Echo týdne: Zapomnětlivost, banka a film ● Svět: Irský soudek prachu ● Komentář: Proč se Češi zase propadli ● Recenze: Česká chalupa v časech přelomu ● Příloha FINANCE: Digitální svět bankovnictví

Už jsme v první lize MUDr. Jaroslav Betka nejen o poruchách spánku
Město v plamenech Pražský magistrát zachraňuje situaci pět minut po dvanácté

/
komentátor

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhl Havlovo prezidentství, vyšel v roce 2014.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.