Šéf NATO k Rusům: Neudělejte chybu. Začínáme zbrojit

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v úterý kvůli aktuálnímu dění na Ukrajině burcoval státy aliance k větším výdajům na zbrojení. A Česko tentýž den oznámilo, že nakoupí 16 nových vojenských vrtulníků.

„Evropané odzbrojovali příliš intenzivně a příliš dlouho,“ prohlásil Rasmussen v Paříži. „Teď přichází chvíle zastavit další škrty a dosavadní trend obrátit,“ dodal.

Dánský šéf NATO reagoval na zostření situace na východní Ukrajině, kde tamní Rusové začali obsazovat veřejné budovy a žádají Moskvu o vojenskou pomoc. Podle posledních údajů NATO je na hranici s Ukrajinou v pohotovosti 35 tisíc až 45 tisíc ruských vojáků. Rasmussen vyzval Rusy, aby se z ukrajinských hranic stáhli.

„Pokud by Rusko přistoupilo k další intervenci, byla by to historická chyba,“ zdůraznil Rasmussen. V dalších větách však Moskvu nevaroval před případným vojenským zásahem NATO, ale – podobně jak to dělali západní politici už v minulých měsících - před „další mezinárodní izolací“.

Zároveň ale prohlásil, že jednotky zvané Síly rychlé reakce NATO mají být uvedeny do stavu vysoké bojové připravenosti.

Přibližně ve stejné době náčelník generálního štábu české armády Petr Pavel oznámil, že Česko si pořídí 16 nových vojenských vrtulníků. Nákup má proběhnout mezi lety 2016 a 2020. Vojsko podle Pavla uvažuje o strojích nižší třídy než jsou proslulé americké blackhawky, které jsou příliš nákladné. Nové stroje nahradí dosluhující ruské bojové vrtulníky Mi-24 a Mi-35 a také záchranářské helikoptéry Sokol. Nové stroje by měly sloužit k dopravě vojáků či zdravotnické evakuaci, ale měly by být schopny účastnit se také bojů.

Polsko jako vzor

„Kromě vrtulníků použitelných při konfliktech nízké intenzity i v konvenčních válkách by měla armáda obnovit i svůj původní vševojskový charakter teritoriální obrany, tedy pořizovat těžká pásová bojová vozidla či těžké dělostřelectvo,“ domnívá se vojenský expert Lukáš Visingr. Podle něj má být vzorem Česka Polsko, které vlastní přibližně desetkrát víc tanků.

Rassmusen se ve čtvrtek sejde s českým premiérem, prezidentem a ministrem obrany a bude s nimi jednat také o financování a rozvoji české armády. „Armáda je dlouhodobě podfinancována, na bezpečnosti státu se šetřit nedá,“ míní předseda poslaneckého výboru pro obranu David Kádner (Úsvit). „NATO má jistě legitimní požadavky, ale je třeba také vidět realitu našeho rozpočtu,“ dodává předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD)

Někdejší šéf generální štábu Jiří Šedivý nedávno k výročí vstupu Česka do NATO prohlásil, že Česká republika vynakládá na obranu málo a neplní tak závazky, které Severoatlantické alianci dala.

Největším vývozcem zbraní jsou tradičně USA, po „zlaté dekádě“ po válkách v Afghánistánu a Iráku ale nastal v americkém zbrojním průmyslu mírný útlum. Po současných výzvách vedení NATO ale může přijít obrat. Druhým největším exportérem zbraním je Rusko.