Česko přehlasováno. Ministři vnitra EU schválili kvóty na uprchlíky

Ministři vnitra zemí EU jasnou většinou hlasů schválili kvóty na přerozdělení 120 000 žadatelů o azyl z Itálie a Řecka mezi unijní země. Proti bylo Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, zatímco Finsko se zdrželo. Slovenský premiér Robert Fico vzápětí oznámil, že Slovensko nebude povinné kvóty respektovat a je připraveno vstoupit do sporu s EU. Schválení kvót kritizuje i český premiér Bohuslav Sobotka. O dalším postupu se chce poradit v koalici.

S ostatními členy takzvané visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) tedy nakonec proti návrhu na rozdělení uprchlíků nehlasovalo Polsko. Varšava přitom v minulých dnech sdílela názor ostatních visegrádských zemí, že povinné kvóty nejsou řešením nynější migrační krize.  Český ministr vnitra Milan Chovanec po schůzce řekl, že polskému postupu nerozumí. „Dohoda premiérů byla jednoznačná, že budeme postupovat společně,“ uvedl. Pro dnešek to podle něj znamenalo „krátkodobý konec Visegrádu“.

Fico: Slovensko nebude povinné kvóty respektovat a je připraveno vstoupit do právního sporu s Bruselem.

Jaké byly české výhrady: Povinné kvóty už jednou selhaly. Tři české výhrady

Podle Jeana Asselborna, ministra zahraničí a pro migraci Lucemburska, tedy nynější předsednické země EU, by i nyní předsednictví upřednostnilo shodu všech zemí. Asselborn ale zdůraznil, že většina, která dnes návrh podpořila, je daleko větší, než požadují evropské smlouvy. 

Ve středu se bude tématem migrační či uprchlické krize zabývat také unijní summit, otázku přerozdělování uprchlíků by ale po dnešním vývoji už nejspíš řešit neměl. 

Co se dohodlo

Členské země se tedy fakticky dohodly na nástroji, který umožní v příštích dvou letech mimořádně přemístit z Řecka a Itálie celkem 120.000 Syřanů, Iráčanů a Eritrejců, u nichž je velká pravděpodobnost na udělení azylu. Účast v mechanismu jako migrací zasažená země odmítla Budapešť. 

Evropská komise bude vývoj sledovat a po roce může navrhnout změny v rozhodnutí tak, aby lépe odpovídalo skutečné situaci. 

Počty přidělených pro jednotlivé státy zůstávají, jak je navrhla Evropská komise, uvedl Asselborn, ovšem s drobnými úpravami souvisejícími s maďarským odmítnutím mít z věci prospěch. 

Pro Česko by to podle dostupných informací znamenalo převzetí 1215 osob z Řecka a 376 z Itálie, celkem tedy 1591 uprchlíků. 

Asselborn večer také zdůraznil, že distribuční klíč navržený komisí – tedy ony „kvóty“ jako takové – součástí právního textu už nejsou. Uvedl též, že v budoucnu komise navrhne trvalý mechanismus přemísťování žadatelů o azyl z migrací zasažených zemí. 

Celkem 54.000 míst určených v programu původně pro Maďarsko bude proporčně rozděleno mezi Itálii a Řecko a pokud komise navrhne změny, půjde právě o část z tohoto počtu. 

Ve výjimečných situacích může dát členská země najevo, že dočasně nemůže uprchlíky přijímat. Evropská exekutiva pak bude moci navrhnout dočasné omezení přesunů migrantů, které ovšem nesmí přesáhnout 30 procent počtu přidělených osob a období 12 měsíců. 

Ostatní návrhy Evropské komise k řešení migrační krize, které se týkají například seznamu bezpečných zemí, posílení ochrany hranic EU či zřízení míst k rychlejší registraci žadatelů o azyl, má projednávat další schůzka ministrů vnitra plánovaná na 8. října. 

Ostrá slovenská reakce

„Nedáme si vnutit žádné pevné kvóty na základě tohoto rozhodnutí,“ řekl ale přímo v Bruselu novinářům po hlasování slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák. Slovenský premiér Robert Fico v Bratislavě prohlásil, že Slovensko nebude povinné kvóty respektovat a je připraveno vstoupit do právního sporu s Bruselem.

Sobotka: Kvóty nebudou fungovat

Podle ministra Chovance dnes Česko předložilo svůj doplňující text, ve kterém vysvětluje, proč hlasovalo proti a jaké problémy v kvótovém systému vidí. 

„Neřešíme otázky, které by problém řešit mohly – návratovou politiku, ochranu hranice, pomoc v zemích, odkud migranti přicházejí,“ vypočetl Chovanec. Kvóty podle jeho názoru mohou být navíc pobídkou pro další lidi, aby se vydali na cestu do Evropy. 

Praha předložila Evropské komisi deset otázek, jednou z nich je právní forma nynějšího rozhodnutí. Pokud bude odpověď znít, že se jedná o legislativní opatření, je podle ministra možné zvážit i žalobu. 

Za špatné považuje rozhodnutí také premiér Bohuslav Sobotka. „Kvóty nebudou fungovat a nijak nás neposouvají při řešení skutečných příčin migrační krize,“ uvedl v tiskovém prohlášení Sobotka. „Je to jen šidítko pro veřejnost v zemích, které jsou cílem současného migračního proudu,“ dodal. O dalším postupu české vlády se chce poradit s koaličními partnery ve středu.

Zato prezident Miloš Zeman stále doufá, že Evropská rada ještě výsledek hlasování změní. I když připustil, že naděje je jen malá. „Teprve budoucnost ukáže, jaká to byla chyba,“ řekl prezident. 

S čím jel na hlasování český ministr: Kvóty mohou skončit blamáží, varoval Sobotka

Čtěte také rozhovor s europoslancem: Jste sobci, říkají o Češích někteří v Bruselu. Kvůli uprchlíkům