Kreml po USA může ovlivnit i naše volby, varuje německá tajná služba
Kyberútok z Moskvy
NOVÉ
Ruští hackeři by se mohli pokusit ovlivnit volby do spolkového sněmu, které se konají příští rok v Německu, varovala německá kancléřka Angela Merkelová. Přidal se k ní šéf německé civilní kontrarozvědky Hans-Georg Maassen, podle kterého je nutné bojovat proti dezinformacím vycházejícím z Kremlu. Podezření z ovlivňování voleb totiž obestírají i právě proběhlé americké prezidentské volby, píše agentura Reuters.
Na tiskové konferenci v Berlíně projevila kancléřka Angela Merkelová znepokojení nad tím, jak se nyní Kreml chová. Upozornila na kyberútoky na Spojené státy i uniklé e-maily, které se staly hlavním kamenem úrazu poražené Hillary Clintonové. Podle Merkelové může k něčemu takovému dojít i ve volbách v Německu, které se konají v září 2017. „Už nyní se musíme zabývat informacemi z Ruska, falešnými zprávami a internetovými útoky, za kterými stojí právě Rusové,“ řekla podle AFP Merkelová.
Šéf německé civilní kontrarozvědky (BfV) Hans-Georg Maassen připomněl případ z minulého roku, kdy ruská média informovala o mladé Rusce z Berlína, která byla údajně unesena a znásilněna migranty. Zpráva se však následně ukázala jako falešná. „To se může stát i příští rok,“ varuje Maassen, podle kterého se jedná o nástroje, které mají ovlivnit německé voliče.
Podle kancléřky se boj proti ruskému vměšování do vnitřních záležitostí Německa stal téměř denní realitou, což může mít negativní dopad na volby. „Může to hrát velkou roli v předvolebních kampaních,“ dodala.
Podle Maassena je důležité, aby se veřejnost o falešných zprávách a dezinformacích dozvěděla. „Pokud si lidé uvědomí, že ty informace nejsou pravdivé… pak tyto toxické lži ztratí svou účinnost,“ dodal Maassen. Formálně Německo obvinilo Moskvu už na začátku roku, když německá tajná služba obvinila Rusko z rozsáhlé mezinárodní kyberšpionáže a sabotáže. Cílem byla i dolní komora německého parlamentu.
Obamova vláda minulý měsíc oznámila, že kyberútoky namířené na členy Demokratické strany byly řízené ruskou vládou, jejímž cílem bylo ovlivnění listopadových voleb. Mezi největší útok podle vlády patří zveřejnění tisíců interních e-mailů Demokratické strany, a to den před nominačním sjezdem strany. Moskva opakovaně odmítla veškerá nařčení.
