Dienstbier vítězem 1. kola střetu s Babišem o whistleblowing
vláda podpořila Dienstbiera
NOVÉ
Vláda schválila Dienstbierův návrh ochrany oznamovatelů korupce. Ministr pro legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) tak prozatím vychází ze střetu o ochranu tzv. whistleblowerů s vicepremiérem Andrejem Babišem (ANO) jako vítěz. Jak se k úpravě stávajícího zákona postaví zákonodárci nejen z hnutí ANO, však není jasné. Babiš totiž před časem přišel s vlastním poslaneckým návrhem nového, samostatného zákona.
Samostatný zákon ministr Dienstbier předložit nechtěl, což kritizoval jak předseda hnutí ANO Andrej Babiš, tak ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Ti tak koncem dubna navrhli vlastní variantu ochrany oznamovatelů korupčního jednání (whistleblowerů) ve formě poslaneckého návrhu.
Vláda v pondělí upřednostnila variantu, kterou preferoval Dienstbier. Ministr jako realistickou variantu označil novelizaci stávajících předpisů. „Zvoleno bylo řešení, které lze považovat za přiměřené věcně a legislativně. Zaměstnancům poskytuje oporu v zakotvení explicitního zákazu postihu oznamovatele do zákona včetně zlepšení jejich procesního postavení v pracovněprávních sporech,“ uvádí se v prohlášení, které poskytla tisková mluvčí resortu pro legislativu Olga Jeřábková.
Babišův návrh zákona chce řešit ochranu u přesně vymezených trestných činů v oblasti korupce, veřejných zakázek, daní a legalizace výnosů z trestné činnosti. Vláda se koncem května k této předloze postavila neutrálně, byť Dienstbier navrhoval její zamítnutí.
Babiš předložil svůj návrh krátce poté, co Dienstbier představil své varianty. Zdůvodnil to tím, že Dienstbierův návrh nepřináší oznamovatelům reálnou ochranu, protože by se jí museli domáhat až u soudu, a také neřeší výpadek příjmu a nemajetkovou újmu oznamovatele. Dienstbier, jemuž vypracování normy uložila vláda, označil Babišův postup za schválnost a předlohu za řešení nefunkční a „na efekt“.
Vytvoření zvláštního zákona Dienstbier odmítl proto, že „nelze whistleblowery extenzivně zvýhodňovat oproti jiným zranitelným skupinám zaměstnanců“.
V Česku nyní neexistuje komplexní předpis, který by whistleblowing upravoval a za současné konstelace hrozí, že bude taková úprava zablokována kvůli neshodě Dienstbiera s Babišem. Ochranu oznamovatelů částečně řeší trestní řád a zákoník práce.
