Řecko mezi eurem a marxismem. Šancí je odchod z eurozóny

Řecko zbankrotovalo. To, čeho se všichni obávali, se ve středu v jednu hodinu ráno aténského času stalo skutečností. Do této chvíle měla dorazit splátka 1,6 miliardy eur (asi 44 miliard korun) na účet Mezinárodního měnového fondu. Nedorazila. Členská země eurozóny, EU a NATO se tím vyřadila z klubu civilizovaných zemí mezi padlé státy typu Zimbabwe, Súdánu, Iráku nebo Kuby.

Všichni ostatní, koho fond svými úvěry zachraňoval před finančním kolapsem, dokázali splatit včas. Závazkům dostála zbankrotovaná Argentina, Island, na hraně krachu balancující Maďarsko, Lotyšsko, Portugalsko, Irsko. Ti ze zachraňovaných, kteří neplatí eurem, měli proti členům evropském měnové unie jednu výhodu. Spolu se škrty a reformami naordinovanými fondem se zároveň zbavili části svých dluhů, a dostali tím šanci na nový začátek bez části starých zátěží.

Chaos posledního týdne, kdy byla řecká marxistická vláda donucena přiškrtit přísun peněz lidem, nakonec vykrystalizoval k referendu o budoucnosti země, k němuž půjdou Řekové v neděli 5. července.

Hlasovat budou ve vyhrocené atmosféře. Banky zůstanou zavřené přinejmenším do pondělí 6. července, ale spíš ještě déle. Otevřeno je asi tisíc poboček, ale vyplácejí jen důchody penzistům, kteří nemají platební karty. Z bankomatů je možné vybrat 60 eur za den. A spekuluje se, že ministerstvo financí může tento limit snížit až na 20 eur na den. Řekové se začali připravovat na těžké časy. Vykupují trvanlivé potraviny a benzin. Proto začal být vedle přísunu peněz regulován i přístup na čerpací stanice. Jednorázově je možné natankovat maximálně za 20 eur.

Zaštítit se vůlí lidu

Premiér Alexis Tsipras si původně referendum vymyslel jako další zvýšení tlaku na mezinárodní věřitele. Chtěl se Řeků zeptat, jestli jsou ochotni přijmout uvolnění peněz ze záchranného programu za reformy, které od nich Evropská centrální banka, Evropská komise a MMF požadovaly. Mezi těmi návrhy bylo i zvýšení DPH a snížení důchodů. Tsipras rovnou lidem dost rázně doporučil, aby řekli „ne“.

Jenže nabídka, o níž chtěl šéf Syrizy nechat hlasovat, už nebyla na stole. A přestože šéfka MMF Christine Lagardeová hned v sobotu 27. června prohlásila, že referendum je nelegitimní, Syriza pokračovala v jeho přípravách a hnala své stoupence do kampaně pro odmítnutí. Na hlavním aténském náměstí Syntagma už v pondělí demonstrovalo proti návrhům věřitelů sedmnáct tisíc lidí. Tsipras posílá Řeky k volebním urnám s přesvědčením, že bude mít tvrdší páku na věřitele, aby znovu Aténám pomohli, když se bude zaštiťovat „vůlí řeckého lidu“.

Celý text Lenky Zlámalové čtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo.