Teror na třech frontách. Proč Francie, Tunisko a Kuvajt?
Jak číst rukopis islamistů
ANALÝZA
V jediný den došlo ke třem teroristickým útokům, které nesou stopy islamistů. Celkový počet obětí útoku na francouzskou továrnu, tuniskou pláž a mešitu v Kuvajtu je vyšší než 60. Co mají tyto útoky společného? A nakolik zapadají do krvavé strategie islamistů?
Jednodušší je odpověď na druhou z otázek: všechny tři útoky nesou jasný islamistický rukopis. Možná trochu překvapivým místem jejich teroru je jedině Kuvajt, ale i to má svoji logiku.
Tunisko se stává předmětem teroristických útoků namířených proti turistům relativně často. V severní Africe jsou navíc různé islamistické skupiny – dříve napojené na Al-Káidu, dnes spíše spojené s Islámským státem – značně aktivní. Právě Islámský stát se také k odpovědnosti za páteční útok přihlásil. A jak připomněla britská BBC, páteční útok, při němž útočník na hotelové pláži postřílel nejméně 39 lidí, je letos již druhým v pořadí. Při útoku v muzeu v Tunisu zemřelo před třemi měsíci 22 lidí.
Turistika je pro Tunisko značným zdrojem příjmů, což je zjevně i důvod, proč si islamisté vybírají právě tento sektor. V minulosti byl politický islám v této zemi přísně postihován, dnes už je režim volnější. A jak dále upozornila BBC, v souvislosti s islamismem čelí Tunisko dvěma dlouhodobým hrozbám: jednak je to návrat Tunisanů bojujících za Islámský stát v Iráku a Sýrii, dále pak rostoucí přítomnost radikálních islamistů v sousední, rozvrácené Libyi.
Čtěte také: K útoku v Tunisku se přihlásil Islámský stát
Francie také není ojedinělým terčem islamistů, byť útoky obvykle nedosahují tak krvavých rozměrů, jako v Tunisku. Připomenout je třeba, že země je domovem největší muslimské menšiny v Evropě, a to včetně radikálních elementů napojených na extremisty z jejich domovin.
Největším islamistickým útokem poslední doby byl lednový masakr v satirickém časopise Charlie Hebdo, který kromě jiného proslul i přetiskáváním karikatur proroka Mohameda – které na radikální islamisty působí jako červený hadr na býka. Zároveň tehdy došlo i k útoku na židovský supermarket v Paříži, židovské cíly jsou u islamistů také časté.
Po každém útoku se zpřísňují bezpečnostní opatření a řeší se, zda šlo krveprolití předejít. To asi nebude výjimkou ani po pátečním útoku na továrnu v Lyonu. Jak se totiž ukázalo, muž podezřelý z provedení pátečního útoku byl kvůli své inklinaci k radikálnímu islámu v hledáčku francouzských úřadů – v roce 2008 ale dohled skončil.
Čtěte také: Sledovali ho kvůli radikalizaci, pak přestali. Dnes zaútočil
Možná nejpřekvapivějším místem útoku je Kuvajt – malá, ale bohatá ropná monarchie, která je v blízkovýchodním rozbouřeném regionu oázou relativního klidu. A právě to zřejmě chtějí islamisté změnit a ukončit období bez většího sektářského násilí. V převážně sunnitském Kuvajtu totiž žije i početná menšina šíitských muslimů, což je z pohledu islamistů vítaný potenciál k zasetí sémě nevraživosti mezi oběma muslimskými tábory.
Právě šíitská mešita se také stala terčem pátečního útoku, při němž v kuvajtské metropoli zahynulo nejméně 27 lidí. A jak připomíná BBC, podobný scénář už islamisté zkoušejí i v nedaleké Saúdské Arábii.
A přímé pojítko mezi pátečními útoky? Byly koordinované? To není jasné, přinejmenším ale nejspíš ne všechny tři. Navíc se liší i metody atentátníků. Zatímco tuniský a kuvajtský útok zapadají do obvyklého scénáře blízkovýchodních a severoafrických extremistů, francouzská akce spíše vypovídá o činu „osamělého vlka“. Ale jedno mají společné: vyvolávání chaosu, zastrašování a vyřizování si účtů s nepřáteli všeho druhu: ať už to jsou „zkažení“ obyvatelé Západu, šíitští „odpadlíci“ či sunnitští „zrádci“.
