Plzeň oslavuje americkou armádu: veteránům je 100 let
70. let od osvobození
NOVÉ
V Plzni začínají Slavnosti svobody – jedny z největších za posledních 25 let. Celá Plzeň si při šestidenním programu připomene 70. výročí osvobození americkou armádou. Na slavnosti přijedou i američtí a belgičtí veteráni, kteří město osvobozovali. Je to jedna z největších výprav. I když veteránům je většinou přes 90 let a dvěma dokonce sto let, přijede jich z USA a Belgie kolem 20.
Plzeň už je plná historické vojenské techniky, českých a amerických vlajek, vyrostly v ní tři velké vojenské kempy, jednu z největších prezentací připravila Armáda ČR. Hlavními lákadly je kromě účasti veteránů a historické techniky dnešní dopolední příjezd tanků na centrální náměstí a ukázka přestřelky s německými vojáky na věži katedrály, jak se odehrála 6. května 1945.
Odpoledne město odhalí na rekonstruovaných divadelních terasách nový památník generála George Pattona. Večer na plochodrážním stadionu poprvé v ČR vystoupí americká kapela Lynyrd Skynyrd. Nedělní Convoy of Liberty ukáže 300 kusů historické i moderní vojenské techniky. Po pietním aktu Díky, Ameriko! uzavře Slavnosti svobody 6. května večer ve Velké synagoze koncert Světlo porozumění.
S kolegy z @CRoPlus prave sledujeme rekonstrukci vjezdu Americanu do Plzne… pic.twitter.com/c9uCaWOaQ3
— Martina Mašková (@martinamaskova)
1. květen 2015
Očekává se návštěva tisíců lidí z celé Evropy i světa. Plzeň byla posledním velkým městem osvobozeným americkou armádou a Slavnostmi svobody symbolicky končí i téměř roční série akcí, které začaly loni v Normandii při oslavách vylodění spojenců.
Před 70 lety Američané přijeli do Plzně
Plzeň, jedno z průmyslových center Čech, hrála v nacistickém válečném průmyslu důležitou roli a mnohokrát ji proto bombardovali američtí letci. Vzpomínky na Američany jsou přesto v Plzni plné pozitivních pocitů, byla to totiž právě americká armáda, která 6. května 1945 západočeskou metropoli osvobodila. Ve stejné době tanky s bílými hvězdami na pancířích osvobodily i další česká města. Na pomoc Praze ale kvůli demarkační čáře Američané pokračovat nemohli.
Plzeňané ovšem na své osvobození jen pasivně nečekali, už 5. května ráno obsadily ozbrojené jednotky odbojářů a české policie všechny důležité objekty ve městě. Proti nim přitom stálo 7500 mužů wehrmachtu, na rozdíl od povstalců zkušených a hlavně dobře vyzbrojených vojáků. Díky intenzivnímu vyjednávání se ale nově ustaveného Revolučního národního výboru (RNV) – až na výjimky – podařilo zabránit krveprolití. I tak stále hrozilo nebezpečí, například od zbraní SS rozmístěných v okolí.
Čtěte také: Kam jít a čemu se vyhnout na 1. máje?
První tank v ulicích města nesl jméno westernové Calamity Jane a patřil k 16. obrněné divizi, čerstvé jednotce, jež se do bojů v Evropě zapojila teprve v dubnu 1945. Během dne pak dorazili do Plzně jak příslušníci 97. pěší divize, tak vojáci slavné 2. pěší divize zvané Indian Head. Američané dorazili do města osvobozeného „silami vnitřního odporu“, jak se píše i v kronice pátého armádního sboru USA, přesto ale byl jejich příjezd důležitý.
Už zprávy o blížící se americké armádě snížily bojechtivost německé posádky a vojáci v olivových uniformách s typickými přilbami na hlavách se dokázali rychle vypořádat s odstřelovači, kteří pálili do oslavujícího davu například z věže kostela svatého Bartoloměje na náměstí Republiky. Američané také zajali tisíce vojáků wehrmachtu a krátce po druhé hodně odpolední pak velitel německé posádky, generál Georg von Majewski, podepsal kapitulaci – a vzápětí se zastřelil.
Američtí vojáci byli přitom příjemně překvapeni nadšeným přivítáním, jehož se jim v Plzni od místních dostalo. Do té doby totiž postupovali v Československu zejména oblastmi s německým obyvatelstvem, sice unaveným válkou, které ale příliš radost z příchodu nepřítele neprojevovalo. Už 21. dubna se američtí vojáci objevili v Aši a o čtyři dny později obsadili Cheb, kde se k nim začátkem května připojilo také 140 příslušníků Československé samostatné obrněné brigády.
Čtěte také: 1. máj. Dělníkova smrt a život
Rozhodující operace Američanů v Čechách začaly 4. května, kdy generál Dwight Eisenhower vydal rozkaz k postupu do nitra Československa s tím, že nesmějí překročit politiky dohodnutou linii Karlovy Vary-Plzeň-České Budějovice-Linec. Američané 4. května obsadili Poběžovice, Hostouň a Horušany, den poté se objevili v Domažlicích, Horažďovicích, Stříbře, Klatovech a Tachově. V průběhu 6. května potom v Mariánských Lázních a na území od Klatov k Písku.
Ačkoli veškerá jednání a návrhy, podle nichž měla americká armáda pomoci při osvobozování Prahy, ztroskotala, některé jednotky přesto demarkační čáru překročily. Kromě oddílu, který vyjednával v Praze, vyjela i zvláštní mise k jednání s velitelem skupiny armád Střed, polním maršálem Ferdinandem Schörnerem, který sídlil v lázních Velichovky u Jaroměře. Další z amerických oddílů se dostal 6. května do Berouna, vojáci americké armády byli spatřeni i v Žatci, Novém Strašecí či Brandýse nad Labem.
Osvobozování západních Čech přitom patřilo k relativně snadným operacím (i kvůli tomu, že se řada německých jednotek bez odporu vzdávala), odhady amerických ztrát se pohybují mezi 110 a 290 padlými. Dva dny po německé kapitulaci, 10. května 1945, se pak americká a sovětská armáda oficiálně setkaly v Borku u Rokycan. Pobyt americké armády na českém území trval jen zhruba půl roku, mezi 20. a 30. listopadem 1945 se Američané z Československa stáhli, podobně jako sovětská vojska.
