Alibismus ministrů. Norové jí odebrali děti, v Česku nemá zastání

V případě české matky, které norské úřady vzaly její dvě děti, se ministři Sobotkovy vlády příliš angažovat nechystají. Tvrdí, že nemohou zasahovat do rozhodování norských soudů. Prezidentská kancelář rodině doporučila, ať se obrátí na „právní zástupce“. Aktivní není ani česká ambasáda v Oslu. Poslankyně Chalánková tuto kauzu prosadila na nejbližší jednání sněmovny.

„Jakkoliv vnímáme obtížnou situaci dotyčné paní, ministr pro lidská práva bohužel nemá jakoukoliv pravomoc zasahovat ve věci. Nemůže vyvíjet aktivitu k ovlivňování případů v jurisdikci jiného státu,“ píše v odpovědi na dotaz serveru ECHO24.cz mluvčí ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) Jarmila Balážová. To je podle ní ve zkratce také obsah odpovědi na interpelaci poslankyně Jitky Chalánkové (TOP 09), která se v případě angažuje.

Podobně se vyjádřili další tři interpelovaní ministři a také premiér Bohuslav Sobotka.

České občance Evě Michalakové, která žije sedm let v Norsku, úřady před třemi lety odebraly její dva malé syny kvůli podezření ze sexuálního zneužívání ze strany rodičů. To se neprokázalo, ale děti přesto skončily v pěstounských rodinách, navíc každý v jiné. Norský úřad na ochranu dětí totiž argumentoval tím, že Michalakovi své děti bili – a to je v Norsku trestné. Přestože Eva Michalaková připouští jen občasné „výchovné plácnutí“ a policie shodila ze stolu i obvinění z bití, ponechání dětí v pěstounských rodinách posvětil i tamní soud.

„Rodiče nejsou emočně zainteresováni“

„Ani jeden z rodičů není na dětech emočně tak zainteresován, abychom mohli doporučit vrácení dětí rodičům,“ stojí například v rozsudku norského soudu, který má server ECHO24.cz k dispozici. Posudek, z nějž soud vychází, byl vypracován po několikaměsíčním pobytu dětí v pěstounských rodinách. „Čas je protivník rodičů, protože malé děti získávají postupně vztah k pěstounům,“ namítá norský soudní znalec Per Kaald, který častou praxi odebírání dětí v Norsku kritizuje: „Podle mého názoru odebíráme děti do pěstounských rodin příliš často, častěji než ve Švédsku, Dánsku , Německu. Neděláme to jen kvůli drogám, alkoholu a sexuálnímu zneužívání, ale často jen na základě psychologických posudků,“ uvedl Kaald, jenž u soudu s Michalakovými dokonce prohlásil, že se stydí za to, že je Nor.

Odebrání dětí potvrdil rovněž odvolací soud. A to přesto, že i ten stejně jako policie konstatoval, že podezření ze sexuálního zneužívání se ukázalo jako liché.

„S dětmi mohu mluvit jen norsky, nesmím projevovat emoce a ani mluvit o minulosti, jen o o tom, co je 'teď a tady‘, takže o tom, jak mí synové žijí a jak se mají, nic nevím,“ řekla serveru ECHO24.cz Eva Michalaková, která své děti, kterým je dnes pět a devět let, může vidět jen dvakrát ročně na dvě hodiny za dohledu úředníků. Po odebrání dětí se zhroutila a musela chodit na terapie.

Také ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, ministryně práce a sociálních věcí Věra Marksová-Tominová (oba ČSSD) a ministryně spravedlnosti Helena Válková (za ANO) se podobně jako jejich kolega Dienstbier v odpovědi na interpelaci odvolávají na to, že jejich úřady nemohou ovlivňovat norské soudy a doporučují paní Michalakové obrátit se na soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ta už to ale před časem udělala a čeká na jednání.

Ministerstvo zahraničí také uvedlo, že norské úřady odmítly české ambasádě v Norsku k případu poskytnou jakékoliv informace, přesto se velvyslanectví v Oslu o kauzu zajímá. Podle právničky Evy Michalakové Dory Bokové však nijak zvlášť aktivně. Podobná kritika z její strany míří i na Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí České republiky.

O případu má jednat sněmovna

Otec Evy Michalakové Jiří Pavelka požádal o pomoc také prezidenta republiky. Prezidentská kancelář rodině vzkázala, že svá práva může hájit „jen osobně nebo prostřednictvím svých právních zástupců“ a dodala, že v „odůvodněném“ případě je možné o případu jednat diplomatickou cestou.

Ministr Zaorálek v odpovědi na interpelaci uvedl, že „v současné době je ve fázi přípravy schůzka“ ředitelky právní a konzulární sekce ministerstva s norským velvyslancem.

„S odpověďmi na interpelace spokojena nejsem, proto jsem ve čtvrtek navrhla tento případ zařadit jako bod na nejbližším jednání sněmovny v půli května,“ říká poslankyně Chalánková.

Norové: No comment

Serveru Echo24.cz se podařilo získat i reakci Úřadu na právní ochranu dětí z města Mjondalen, který Michalakovým děti odebral.

„Konkrétní případy komentovat nemůžeme, to je naše politika,“ uvedla za úřad Solveigh Norumová. 

Na otázku, proč její úřad trvá na ponechání dětí v pěstounských rodinách, i když podezření ze (sexuálního) násilí neprokáže policie ani lékaři (což byl i případ Michalakových), úřednice Norumová odpovídá: „Záleží na případu. My sbíráme informace z mnoha míst, samozřejmě vycházíme i z toho, co říkají samy děti. Žádný případ nebereme na lehkou váhu.“

Její úřad totiž argumentoval tím, že o sexuálním zneužívání hovořila učitelka mateřské školy, kam děti Michalakových chodily, a později také pěstounka – jeden z chlapců měl o tom oběma vyprávět. Když měl hoch o tomtéž vypovědět na policii pro potřeby soudu, odmítl to.