Češi zůstali za očekáváními, z Paříže si odváží pět medailí. „Špička nám utíká“

Česká olympijská výprava si z Paříže odváží pět medailí – z toho tři zlaté a dvě bronzové. Zůstala tak daleko za očekáváním expertů, kteří věřili alespoň ve stejný výkon, jako na předchozích hrách v Tokiu. Tam Češi získali čtyři zlaté, čtyři stříbrné a tři bronzové medaile. Předseda Národní sportovní agentury (NSA) Ondřej Šebek se domnívá, že za neúspěchem českých olympioniků je především nedostatek financí v tuzemském sportu a že špička českým sportovním svazům utíká.

Česko si z olympiády v Paříži veze tři zlaté medaile, které vybojoval smíšený tenisový debl Kateřina Siniaková a Tomáš Macháč, dále je získali Josef Dostál a Martin Fuksa (oba rychlostní kanoistika, jiné kategorie). Dva bronzy pak přidaly oštěpařka Nikola Ogrodníková a mužský tým v šermu. Těsně na stupně vítězů nedosáhl oštěpař Jakub Vadlejch, vodní slalomář Lukáš Rohan, sportovní střelec Jiří Přívratský a další tenisové deblové páry. Naděje se vkládaly také do lezce Adama Ondry, BMX jezdkyně Ivety Miculyčové (oba skončili na šestém místě) či judisty Lukáše Krpálka (osmé místo).

Dlouho se navíc zdálo, že česká výprava odjede skutečně s historicky zdaleka nejhorší bilancí pouhých dvou medailí. Zbylé tři cenné kovy přidali Dostál, Fuksa a Ogrodníková až v posledních dnech. Experti predikovali, že si Češi mohou v Paříži vysoutěžit až 11 medailí (psali jsme zde). Tuto bilanci získali naši sportovci na předchozích hrách v Tokiu (čtyři zlaté, čtyři stříbrné a tři bronzové). S tímto ziskem obsadila na olympijských hrách 18. místo v medailovém pořadí národů. Letos si tak Česko pohoršilo o necelých deset míst.

Analýza: Rozkladný vliv dezinformací je konspirační teorie pro intelektuály

O neúspěch se tedy jedná jen relativně, především ve zmíněném počtu medailí, který je nejnižší v historii samostatné ČR. Blížily se mu jen olympiády v Sydney (8 medailí) a Pekingu (7 medailí). Naopak co se týče celkového pořadí, jedná se spíše o průměrný výkon. Nejhůře Češi dopadli v roce 2016 na hrách v Rio de Janeiru, odkud sice přivezli 10 cenných kovů, nicméně pouze jednu zlatou medaili (Lukáš Krpálek) a skončili na 43. místě. Podobně se pak umístili i v roce 2004 v Athénách, kde nejpočetnější česká výprava v historii získala devět medailí, ale rovněž jen jednu zlatou (Roman Šebrle, desetiboj). To znamenalo 42. příčku v pořadí zemí.

Podle šéfa NSA Ondřeje Šebka to však medailový neúspěch určitě je. „Tam si myslím, že ty ambice vycházely jednak z extrémně vyvedené olympiády v Tokiu, kde těch medailí jsme získali možná víc, než se očekávalo. Samozřejmě řada medailistů z olympiády v Tokiu se účastnila v roli favoritů a tady ten střet s realitou byl takový, jaký je,“ řekl Šebek pro Radiožurnál pár dní před koncem olympiády s tím, že výsledek určitě bude za očekáváním.

Špička Česku utíká

Podle něj nelze spojovat NSA s aktuálními výsledky. „Samozřejmě je to výsledek celého sportovního hnutí. Podílí se na tom svazy, podílí se na tom resortní centra – samozřejmě to je nějaký výsledkem efektivity financování ze strany státu,“ uvedl Šebek. Podle něj nelze situaci řešit z měsíce na měsíc, ani z roku na rok.

Nepřehlédněte: Trpíme největší nedostupností bydlení v EU. Řešení vlády? Dávky a dotování nájmů

„Samozřejmě lidé ve sportu jsou si toho vědomi, že ta špička nám utíká, že jsme některé ty kroky zaspali. Já si myslím, že byla doba, kdy řada sportovních svazů byla vzorem pro fungování jiných zemí, to už tak není. V mnoha sportech se třeba u nás inspirovali, ale ten systém propracovali více. Takže my jsme si vědomi toho, že jsou problémy, děláme nějaké konkrétní kroky, které už jsme začali dělat před olympiádou bez ohledu na to, zda jsme tušili nebo věděli, kolik budeme mít medailí,“ uvedl Šebek.

Zmínil také kolektivní sporty, v nichž Česko nereprezentoval ani jeden tým. NSA spustila projekt, který začal už za předešlého vedení a týká se podpory kolektivních sportů, a speciálně ženských kolektivních sportů směrem ke hrám v Los Angeles v roce 2028. „Je to určitě jeden z nejlepších projektů NSA, kdy jsme opravdu viděli, že pokud sporty, které de facto neměly žádnou finanční podporu na ženskou reprezentaci – konkrétně se můžeme bavit o pozemním hokeji nebo ragby nebo vodním pólu –, tak tam ten posun byl opravdu velký,“ uvedl Šebek s tím, že ragbistky byly jeden zápas od nominace do Paříže. Pozemní hokejistky se rovněž účastnily finální nominace.

„Takže tam, kde ta podpora nově nastala, se to projevilo. Na druhou stranu bychom samozřejmě všichni byli rádi, aby právě ty kolektivní sporty, které přinášejí nějakou tu národní sounáležitost a patriotismus, se účastnily takto velkých akcí,“ dodal Šebek s tím, že realita je taková, že na olympijské hry se nominuje z Evropy většinou čtyři až šest týmů.

„Takže bohužel v Evropě je realita taková, že sporty, jako je volejbal nebo basketbal, se hrají v Evropě v třiceti zemích na velmi vysoké úrovni a šance kvalifikovat se na olympiádu mezi čtyři až šest týmů, protože je zachována nějaká parita mezi jednotlivými kontinenty v tom kvalifikačním koeficientu, je velmi složité,“ poukázal Šebek s tím, že na to ale určitě NSA nerezignuje.